Archeologové objevili nejstarší kresbu lidskou rukou, čáry jsou staré 73 000 let

ČTK ČTK
12. 9. 2018 20:35
Shluk červených čar na kousku kamene objevili vědci před sedmi lety v jihoafrické jeskyni.
Archeologivé objevili kresbu v jihoafrické jeskyni.
Archeologivé objevili kresbu v jihoafrické jeskyni. | Foto: Library of Congress

Johannesburg - Tým archeologů ve středu uveřejnil studii, podle níž shluk červených čar na kousku kamene objeveném v jihoafrické jeskyni představuje nejstarší známou lidskou kresbu. Po sedmi letech testů vědci vyhodnotili, že čáry vytvořila ruka člověka před 73 000 lety, informoval deník The Guardian.

Nejstarší doposud známé nástěnné kresby objevené ve Španělsku a v Indonésii vznikly maximálně před 40 000 lety. Přelomový objev učinili archeologové v pobřežní jeskyni Blombos v Jihoafrické republice, kde se v minulosti našlo mnoho artefaktů z dob před 70 000 až 100 000 lety.

"Nový držitel rekordu nejstarší kresby na světě je starý 73 000 let a stojí za houby," poznamenal na Twitteru posměšně technologický web Motherboard. The Guardian zase komentuje, že úlomek z jihoafrické jeskyně neoplývá půvabem jako obraz od Da Vinciho ani teplem Rubensova díla, ale jeho důležitost je srovnatelná.

Významný kamínek je dlouhý jen několik centimetrů a devět čar na něm netvoří žádný rozeznatelný obrázek, vědci ale mají za to, že jsou výsledkem vědomé činnosti. Zároveň se domnívají, že byly součástí větší kresby vytvořené "pastelkou" z červeného okru. Úlomek podle nich pochází z kamene používaného na drcení barevné horniny na prášek. Nalezen byl už v roce 2011 a odborníci jej poté zkoumali s cílem stanovit, jak se na něj barva dostala.

"Tohle je nejstarší známá kresba v dějinách lidstva. Co to znamená? Nevím. Vím jen, že to, co se nám může jevit jako velmi abstraktní, mohlo něco znamenat pro lidi z tradiční společnosti, která to vytvořila," řekl badatel univerzity z francouzského Bordeaux Francesco d'Errico, který se na výzkumu podílel.

"Věděli jsme o mnoha věcech, které Homo sapiens uměl, ale nevěděli jsme, že tehdy uměli kreslit," řekl deníku The New York Times hlavní autor nové studie Christopher Henshilwood. Co přesně měla prehistorická kresba znázorňovat pro tuto chvíli vědci netuší, Henshilwood ji ale za bezvýznamnou čmáranici nepovažuje.

"Jsem přesvědčen, že (čáry) nejsou pouhými náhodnými značkami. Myslím, že je to rozhodně symbol a je tam nějaký vzkaz," tvrdí.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Venezuela zavede kvůli hyperinflaci milionovou bankovku

Venezuelská centrální banka zavede od pondělí tři nové druhy bankovek. Kvůli hyperinflaci začne vydávat bankovky v nominální hodnotě 200 000, 500 000 a jednoho milionu bolívarů, informovala agentura AFP. Dosud nejvyšší hodnota byla 50 000 bolívarů. Kvůli vysoké nestabilitě domácí měny ale obyvatelé Venezuely běžně používají americký dolar.

"Hlavním problém je, že při cyklu hyperinflace centrální banka nikdy nedokáže aktualizovat měnový systém dostatečně rychle," uvedl ekonom Asdrúbal Oliveros. Kdysi prosperující země vyvážející ropu zažívá již čtvrtým rokem velice rychlý růst cen. V loňském roce míra inflace ve Venezuele vystoupala na tři tisíce procent, v lednu letošního roku zbrzdila na 2665 procent.

Za jeden milion bolívarů, což je zhruba 11 korun, lze podle agentury AFP pořídit zhruba kilogram rajčat nebo "250 mililitrů málo kvalitního tekutého mýdla". Bolívary Venezuelané používají hlavně pro placení jízdného v hromadné dopravě. Při běžných platbách Venezuelané spíše využívají výrazně stabilnější americký dolar, který se stal faktickým oběživem v zemi. Podle oficiálního kurzu jeden dolar stojí zhruba dva miliony bolívarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy