Osudem režisérky Leni Riefenstahlové je inspirovaná inscenace slovenské hry, kterou tento pátek v režii Radovana Lipuse uvede Jihočeské divadlo. Autoři Valeria Schulczová a Roman Olekšák ji pojali jako fiktivní setkání skutečných osobností: režisérky Riefenstahlové, jejíž díla přispěla k propagaci nacistického Německa, a amerického moderátora Johnnyho Carsona, který ji pozve do své talkshow.
Jeho jméno je vyslovováno s despektem, přestože šlo o elitního parašutistu vysazeného v březnu 1942 na území protektorátu s cílem sabotáže. O tři měsíce později se přihlásil gestapu, kde vyjmenoval pachatele atentátu na Reinharda Heydricha i další jim nápomocné. Teď se Karlu Čurdovi věnuje hra Čurda, hrdina jedné prohry, kterou napsal a režíruje David Jařab v Městských divadlech pražských.
Pogromy, genocidy, holokaust, těm temným skvrnám dějin obvykle předcházelo plíživé a všeobecně rozšířené zbavování určité části společnosti atributů lidství. Mechanismus se v historii opakoval tolikrát, že stojí za to ho připomínat. V některých státech funguje dodnes.
Jen za doprovodu klavíru, sboru a pěvců tento čtvrtek v pražském kostele sv. Šimona a Judy zazní Requiem od Giuseppa Verdiho. Začne jím festival Věčná naděje, který se zaměřuje na skladatele tvořící v koncentračních táborech. Letos připomene dílo, jež se v Terezíně stalo symbolem vzdoru židovských vězňů vůči nacistickému útlaku.
Zlodějka utíká s lupem do budovy, kde může nalézt bezpečí. A který jiný velkolepý prostor by mohl poskytnout přístřeší než první moderní obchodní dům v Československu. Ten hraje klíčovou roli v novém dobovém seriálu Zlatá labuť od videotéky Voyo. Ale jde o něco víc než romanci v nablýskaných historických kulisách?
Amatérští hledači pokladů vybavení detektory kovů se tento týden vydali do polí v okolí nizozemské vesnice Ommeren. Stalo se tak poté, co nizozemský národní archiv zveřejnil v úterý starou mapu s označením místa, kam němečtí vojáci na konci druhé světové války údajně ukryli cennosti v hodnotě milionů eur.
Dramatický černobílý film Piargy od režiséra Iva Trajkova, který od čtvrtka promítají kina, vznikl podle povídky slovenského spisovatele Františka Švantnera. V příběhu o nejasné vině a krutém trestu je podhorská osada Piargy zničena za hříchy svých obyvatel podobně jako biblická města Sodoma a Gomora.
Ve věku 101 let zemřel poslední účastník bombardovacích náletů na německé přehrady v Porúří za druhé světové války, informoval list The Guardian. George Leonard “Johnny” Johnson byl zaměřovačem britské 617. peruti RAF, podle rodiny skonal ve středu poklidně ve spánku.
Zemřela Zdenka Fantlová, žena, která přežila vyhlazovací koncentrační tábory a napsala o tom knihu Klid je síla, řek tatínek. S dívkami v táboře si prý vůbec si nepřipouštěly, že by tam mohly umřít. Neustále měla tři nepřátele – hlad, zimu a žízeň. Ona sama si jako oběť ale údajně nikdy nepřipadala. Koncentrační tábory přežila podle ní jenom proto, že byla zamilovaná.
Nejvýraznější čin domácího odboje proti nacistům, likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty, se neodvážili vymazat z dějin ani komunisté. O atentátu však mluvili co nejméně a zdůrazňovali následnou mstu okupantů na civilistech. Na rozdíl od letos vydaného románu Dalibora Váchy nazvaného Smrt na kůru.
V knize nazvané Hitlerovy roky: Triumf a pád 1933-1945, kterou v překladu Martina Pokorného vydává nakladatelství Prostor, britský historik Frank McDonough označuje Adolfa Hitlera za ztělesnění konspirační teorie. Dvousvazková publikace nabízí paralely s dnešním děním v Evropě. Podle odborníka na dějiny třetí říše Hitler věřil, že USA i Sovětský svaz jsou ovládány mezinárodní židovskou klikou.
Střelnice v pražských Kobylisích je takřka zapomenutým místem. V české historii však patří k nejosudovějším. Za pouhý měsíc bylo na této střelnici před 80 lety během druhého stanného práva Němci zavražděno 539 českých vlastenců: premiér Alois Eliáš, podplukovník Josef Mašín, senátorka Františka Plamínková, spisovatel Vladislav Vančura, kněz Vladimír Petřek a mnoho dalších českých osobností.
Filmař Tomáš Bojar má zvláštní dar vrhnout nové světlo na jakékoliv téma, které si vybere. Už vykolejil sebevědomé špičky české rapové scény, podílel se na snímku o fotbalovém derby, kde nebyl jediný záběr na hřiště. Nyní se v novince Good Old Czechs ponořil do archivů druhé světové války. A vytvořil z nich strhující deník o životě letců, jenž funguje jako teleport do minulosti.
V pátek rodina Mašínova slavnostně otevřela na rodinném statku v Lošanech na Kolínsku Památník tří odbojů. Josef Mašín mladší, který je jako jediný z někdejší odbojové skupiny ještě naživu, nedorazil. Místo něj z USA přiletěla jeho dcera Barbara. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvila o tom, proč by podle ní Češi měli jejího otce a strýce vnímat jako hrdiny stejně jako jejího dědu.
První se na plátně objeví oči. Temné a pichlavé, jako by patřily samotnému ďáblovi. A herec Michal Kern ve své první velké filmové roli musel ztvárnit postavu vskutku až démonickou. Drama Arvéd, které od čtvrtka promítají kina, je životopisný film, jaký tu ještě nebyl. A také jeden z nejpozoruhodnějších debutů za dlouhé roky.
„V jedné osobě se potkala všechna témata, kterými jsem se zabýval. Ohledávání reality, faustovské téma a také to, že se někdo ocitne v historicky tak vychýlených a šílených dobách a přitom je sám do značné míry vychýlený,” říká Vojtěch Mašek, režisér a scenárista filmu Arvéd, který od čtvrtka promítají kina. Inspirovaný je skutečnou postavou Jiřího Arvéda Smíchovského.
Jiřímu Arvédu Smíchovskému se přezdívalo malostranský ďábel. Za první republiky vyvolával při magických rituálech démona, později propadl nacistické ideologii, a aby po válce unikl popravě, začal spolupracovat s komunisty. O jeho temném osudu nyní vypráví film Arvéd. Režisér Vojtěch Mašek v rozhovoru popisuje, jak se mu proslulého okultistu a udavače podařilo polidštit, aniž by jeho činy omlouval.
Skupina osobností vyzvala předsedu hnutí ANO a poslance Andreje Babiše k odchodu z veřejného života kvůli tomu, že bývalý premiér na jednom z mítinků hovořil o svých oponentech jako o fašistech a nacistech. Mezi signatáři výzvy jsou potomci bojovníků proti nacismu, příbuzní přeživších holokaust i někdejší disidenti z dob komunistické totality. Výzvu zveřejnil divadelník Břetislav Rychlík.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
