Bývalá Ústřední telekomunikační budova vznikla v roce 1980 na pražském Žižkově a přezdívá se jí Mordor nebo Štrougalova věž. Společnost Central Group komplex odkoupila od společnosti Cetin a chce ho poslat k zemi. Developer spočítal, že demolice za stovky milionů korun by měla trvat zhruba 1,5 roku.
Byl to jeden z nejodpornějších momentů zinscenovaného soudního procesu s Miladou Horákovou a dalšími. Z dobových fotek je zřejmé, že vyšetřovatelé předložili jako důkazní materiál i vlajku s hákovým křížem. "Mělo to evokovat jejich spolupráci s fašisty. Zapomněli ale říct, že většina obžalovaných byla vězněna v koncentračních táborech," říká v debatě Muzea 20. století historik Petr Koura.
Ačkoliv byl téměř neustále pod vlivem alkoholu, tvrdil, že za spravedlnost je ochoten se bít i střízlivý. A často také zmiňoval lásku. Jistě měl na mysli především tu křesťanskou, i když deklaroval, že lásku vytváří „jedině rocker“.
Antonín Kratochvíl se ještě před narozením svého syna Michaela rozhodl z komunistického Československa přes Jugoslávii utéct do Rakouska. Nakonec se dostal až do Ameriky, kde se stal světoznámým fotografem. Cestu ke svému prvnímu synovi ale musel dlouho hledat a vypráví o ní i dokument Můj otec Antonín Kratochvíl. Při příležitosti jeho premiéry poskytli Antonín a Michael rozhovor pro Aktuálně.cz.
„Nikdy jsem s ním nepřestala mluvit, pořád ještě se mi o něm zdá,“ píše o filmaři Pavlu Juráčkovi, svém bývalém manželovi, Daňa Horáková: na fotografiích ze 70. let štíhlá plavovláska s brýlemi, která s Václavem Havlem vedla samizdatovou edici Expedice, po odchodu do exilu v západním Německu úspěšná novinářka a hamburská ministryně kultury.
Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
Vítězem prestižní Pulitzerovy ceny za fotografické zpravodajství se letos stal tým agentury Reuters, který pracoval na pokrytí protivládních protestů v Hongkongu. Vítězné snímky si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Velmi pozdní a velmi tragikomické odškodnění za smrt v komunistickém kriminálu ukazuje jediné: naši neschopnost podívat se minulosti do tváře.
Odškodné necelých 2500 korun, které od státu dostane rodina disidenta Pavla Wonky, jenž zemřel v roce 1988 ve vazbě, je podle jeho bratra Jiřího Wonky výsměch. Wonka původně stát žádal i o odškodné za bratrovu smrt ve výši 100 000 korun, které ale ministerstvo spravedlnosti zamítlo. Jiří Wonka proto bude zvažovat, zda se odškodného bude domáhat žalobou u soudu.
Rodina disidenta Pavla Wonky, který zemřel v roce 1988 ve vazbě, dostane jako odškodné 2500 korun. Stát proplatí pouze ušlou mzdu za tři týdny nezákonného věznění, za smrt disidenta ale jeho bratr Jiří Wonka odškodné nedostane. Advokát Lubomír Müller považuje odškodnění za nepřiměřeně nízké. Informovala o tom dnes Česká televize.
V Praze, kde od roku 1959 žil, vyrobil oscarový film Munro, s Jiřím Trnkou chystal Hobita nebo natáčel epizody Toma a Jerryho, včera zemřel americký režisér a producent Gene Deitch. Bylo mu 95 let. O smrti manžela české producentky Zdenky Najmanové informoval Petr Himmel, majitel nakladatelství Garamond, které předloni vydalo Deitchovu knihu Z lásky k Praze.
Jeden z nejotřesnějších zločinů sovětské bezpečnosti NKVD se odehrál před 80 lety. V dubnu a květnu 1940 povraždila v Katyni a dalších zajateckých táborech kolem 22 000 polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Masakr má i českou stopu. Katyňskému vraždění padlo za oběť minimálně 350 Čechů či Poláků, kteří pocházeli z území dnešní České republiky.
Rada vlády pro lidská práva navrhla, aby stát odškodnil lidi, kteří museli za komunistického režimu strpět ochranný dohled z politických důvodů. Místopředsedkyně rady, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, čelila počátkem roku v souvislosti s ochranným dohledem kritice. V 70. letech o něm sepsala odborný článek s prokurátorem Josefem Urválkem.
Michal Hrůza vydal nové album Světlo do tmy. V době, kdy zažíval šikanu na vojenském gymnáziu, pro něj byly světlem písně Karla Kryla, po maturitě zase příchod sametové revoluce. Když se v 90. letech dlouho nemohl prosadit jako muzikant, svítila mu na jeho cestě víra. Jako světlo, které může stmelit rozdělenou společnost, zase vnímá lásku. "Bez ní nedokážeme druhým porozumět," říká v rozhovoru.
I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.
Naproti kostelu Zvěstování Panny Marie v historickém centru Pardubic býval minoritský klášter, později gymnázium a měšťanka. Pak se na budovu vrhli komunističtí architekti a znehodnotili ji k nepoznání. Dlouhá léta zde byla zvláštní škola, naposledy se tu učilo před šesti lety. Do budovy se ale neinvestovalo již dlouho před tím. Nyní se objekt zrekonstruuje pro postižené děti ze školy Svítání.
Jaromír Štětina a Martin Mejstřík z hnutí Evropa společně připravili správní žalobu na pozastavení činnosti KSČM. Vadí jim, že strana navazuje na svou předrevoluční totalitní předchůdkyni a dostatečně se od ní nedistancovala. Žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu však musí podat vláda, kterou komunistická strana podporuje. Odborníci se navíc domnívají, že žaloba by stejně neměla šanci na úspěch.
Bývalý prezident Václav Havel získal posmrtně osvědčení o účasti v protikomunistickém odboji. V pondělí o tom rozhodlo ministerstvo obrany. Havel tak doplnil seznam 5158 dalších lidí, kteří předtím už také získali toto osvědčení. Úcta a vděčnost za boj proti totalitě se tímto dokumentem vyjadřuje od roku 2011, kdy začal platit zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu.
V únoru 1948 patřili mezi strůjce nástupu bolševické moci v Československu, o čtyři roky později, na konci listopadu 1952, se stali oběťmi justičních vražd a represí, u jejichž zrodu původně stáli. V grafice přinášíme výňatky z výslechů i poslední slova obžalovaných v čele s Rudolfem Slánským v rámci zinscenovaného procesu. K absurdním sebemrskačským přiznáním byli často domláceni u výslechů.
Ve věku 88 let ve čtvrtek zemřel Vladimír Hradec, který v 50. letech minulého století spolupracoval s protikomunistickou odbojovou skupinou bratří Mašínů. Do plánů skupiny zasvěcen nebyl a do jejích akcí se přímo nezapojoval, za ukrývání zbraní byl ale odsouzen do vězení, ve kterém strávil deset let.
