Juráčka nezajímalo nic kromě něj. Vyšly vzpomínky novinářky a ministryně Horákové

Petr Vizina Petr Vizina
26. 5. 2020 16:47
„Nikdy jsem s ním nepřestala mluvit, pořád ještě se mi o něm zdá,“ píše o filmaři Pavlu Juráčkovi, svém bývalém manželovi, Daňa Horáková: na fotografiích ze 70. let štíhlá plavovláska s brýlemi, která s Václavem Havlem vedla samizdatovou edici Expedice, po odchodu do exilu v západním Německu úspěšná novinářka a hamburská ministryně kultury.

S knihou nazvanou prostě O Pavlovi, kterou právě vydalo nakladatelství Torst, přichází 17 let po zveřejnění obsáhlých Deníků Pavla Juráčka z let 1959 až 1974. Tehdy se staly literární senzací.

"Mám dojem, že se Pavel po zveřejnění svého deníku, a nepochybně i díky své předčasné smrti, stává jakýmsi vzorem, jakýmsi morbidním idolem," konstatuje v úvodu své knihy O Pavlovi Horáková, podle níž vznikl obraz sisyfovského nonkonformisty, samotným Juráčkem podle ní značně stylizovaný, nebo rovnou vylhaný.

Daňa Horáková proti sobě bezpochyby popudí Juráčkovy ctitele a obdivovatele. Nikdo neslyší rád, že jeho idol je "emocionální a mravní nedonošenec".

Juráčkovy deníky a vzpomínky Dani Horákové je možné číst skoro jako paralelní texty, srovnávat, jak interpretují tutéž situaci. Podobně lze paměti Dani Horákové vnímat jako postřehy o vztazích československých disidentů doma a v exilu. Nebo si všímat, jaké otázky Horáková v textu o Juráčkovi klade. A zda na ně, s odstupem více než 30 let po Juráčkově smrti v květnu 1989, umí uspokojivě odpovědět.

"Klamal tělem - všichni mu věřili jako zhypnotizovaní - čím víc ho měl kdo rád, tím bezmocněji byl vystaven Pavlově brutalitě - A já? Já mu propadla, já ho chtěla." Tahle trajektorie nezměnila směr ani s Juráčkovou smrtí. Autorka přiznává, že pro ni nepřestal být partnerem, alespoň pokud jde o myšlení a sny.

Nejde o to, mít poslední slovo za mrtvým. Horáková si v textu pokládá dvě hlavní otázky. První by mohla znít následovně: Jak je možné, že čtenáři Juráčkových deníků podléhají autorově stylizaci do nedoceněného tvůrce odsouzeného živořit uprostřed podprůměrnosti a šedi normalizace? "Taktně se přehlíží, že byl v KSČ i v Chartě, ale na sklonku života mezi nimi neviděl žádný rozdíl," připomíná Horáková společně s tím, že filmový zázrak československé nové vlny jezdil po světě představovat režisér, který natočil "jen dva a půl filmu, jeden z toho na zakázku ministerstva obrany".

Při všem tom uvádění na pravou míru však z textu netrčí osten pozdní výčitky vůči Juráčkovi ani vůči těm, kdo si jej idealizují. Horáková je osobní, intimní, ani nemůže být jiná. Nestaví ovšem sebe sama ani čtenáře do role soudců, kteří mají proti sobě vážit Juráčkova pro a proti, talent proti charakteru, citlivost proti sklonu manipulovat, věrnost proti neschopnosti dostát vztahům.

Daňa Horáková roku 2018, kdy v Senátu přebrala cenu Ústavu pro studium totalitních režimů za statečné občanské postoje.
Daňa Horáková roku 2018, kdy v Senátu přebrala cenu Ústavu pro studium totalitních režimů za statečné občanské postoje. | Foto: ČTK

Spíš než o účetní logiku má dáti - dal, kterou tak často hodnotíme morálku osob i dějin, u Horákové jde o logiku evangelijní, dynamičtější: kdo hodně miloval, tomu je mnoho odpuštěno. A komu se mnoho odpouští, ten je mnoho milován.

Takže když píše o Juráčkově neschopnosti dostát manželské věrnosti, vnímá stejný rys u Václava Havla nebo Ludvíka Vaculíka. Jenomže "bytostně, bezpodmínečně zdvořilý Havel" putuje do vězení pro své přesvědčení a podobně je na tom Vaculík. Havel i Vaculík, partnersky selhávající podobně jako Juráček, dokázali sami sebe přesáhnout v usilování, které se netýkalo jen osobního prospěchu.

Juráček to nadání neměl, naznačuje Horáková. Neschopnost vyjít ze sebe považuje za příčinu režisérovy slabosti: "Pavla nezajímalo nic, kromě jeho samého, a proto nikam nepatřil. Byl ve skautu, ale k junákovi měl daleko. Byl v KSČ, ale nebyl komunista. Byl v Chartě, ale nebyl chartista. Měl děti - ale otcem se nestal."

Na obálce knihy je detail z fotografie Bohdana Holomíčka.
Na obálce knihy je detail z fotografie Bohdana Holomíčka. | Foto: Torst

"Tázání je zbožnost myšlení," cituje autorka na jednom místě filozofa Martina Heideggera. A pak jsou tu ještě otázky nezodpovězené a nejspíš nezodpověditelné. Jedná se o druh osudové přitažlivosti, který končívá katastrofou. Za svědka, za jakýsi domácí archetyp takového vztahu, si Horáková bere příběh Viktorky a temného myslivce, jak jej v Babičce popsala Božena Němcová: jaká magie způsobí, že Viktorka z myslivce zešílí, jaké uhranutí je ve hře, při níž plavovlasá držitelka doktorátu v oboru myšlení středověku skončí uhranutá filmařským géniem, který ji deptá a dusí?

Věčnou přetahovanou mezi charakterem umělce a jeho díla nechává Daňa Horáková ve své knize vzpomínek komentovat samotného Juráčka. "'Má myslící člověk,' křičel na nás, 'skutečné právo zapokličkovat lidské slabůstky velikánů? Je snad jeho povinností jejich chyby zamlčet, aby nerozmělnily jejich pozitivní vliv na mládež a neposkvrnily čest národa?'" ptá se Juráček ve vzpomínkách své ženy. Ta o desítky let později odpovídá vlastním textem.

Kniha O Pavlovi představuje Juráčka veřejně "nezapokličkovaného", přitom vnitřně uzavřeného sama v sobě.

Daňa Horáková: O Pavlovi

Nakladatelství Torst 2020, 488 stran, 498 korun

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy