Sociální síť, která stále funguje na beta verzi, vznikla v USA před necelým rokem, do Česka se ale dostala až začátkem ledna se zahraniční pozvánkou pro první českou uživatelku, Barboru Balášovou. Ta založila také podpůrné účty na Instagramu a Facebooku s návody a tipy na to, jak se sítí pracovat.
Zorientovat se v tom, jak se zde chovat, totiž může být na začátku trochu svízelné, což potvrzuje i novinářka Veronika Vlachová. "Není to úplně intuitivní aplikace, člověk má trochu strach z toho, že na něco klikne a je v éteru v určité místnosti. Ovládání není tak jednoduché jako na Facebooku," popisuje.
Podobně jako další sociální sítě i Clubhouse funguje na principu sledování ostatních uživatelů. "Můžete sledovat určité lidi, ale je to nebezpečné v tom, že když jich sledujete moc, neustále vám vyskakují novinky o tom, co právě udělali. Na základě jejich sledování se pak nabízí události, kterých se lze zúčastnit. Lze založit i soukromou, uzamčenou konverzaci," dodává novinářka.
Sama o nové sociální síti slyšela koncem loňského roku od svých německých přátel. Připojila se k ní teprve 20. ledna díky pozvánce svého dlouholetého kamaráda.
"Síť mi hodně připomíná dobu mé puberty, kdy byly v kurzu takzvané CB ("síbíčka"), tedy vysílačka, která vlastně byla také odkázaná jen na zvuk a komunikaci. Tehdy jsem se tomu intenzivně věnovala - každý den, po škole i před spaním jsem měla s kamarády, které jsem tam našla a poznala, 'svůj' kanál, na kterém jsme se potkávali, případně když neměli čas si povídat, lustrovala jsem další kanály a vnořovala se do zajímavých debat nebo je jen poslouchala," připodobňuje svou zkušenost.
Podle publicisty a odborníka na sociální sítě Daniela Dočekala je Clubhouse povedený a dobře zpracovaný koncept, negativa vidí zejména v jeho designu. Problémem by podle něj v budoucnu mohl být i skokově rostoucí počet uživatelů.
"Budou-li jich stovky milionů, tak přijde problém s přehlcením. Projevuje se to trochu už teď. S velkým počtem uživatelů to ale nebude jednoduché zvládnout," upozorňuje.
Z nové sociální sítě je zatím nadšená také Eliška Vyhnánková, spoluautorka knihy Jak na sítě. "Zatím převládá velké nadšení, ale uvidíme, jak se bude Clubhousu dařit, až opadne ta první vlna našeho zkoušení a okoukávání. Další půlrok bude hodně stěžejní," myslí si.
Seriózní diskuse i úchylárny
V aplikaci se lidé mohou připojovat do různých tematických místností ("růmek"), které moderuje konkrétní člověk v určitý čas. Ostatní uživatelé vidí, kdo všechno je přítomen, a mohou buď pasivně poslouchat, nebo se aktivně debaty účastnit.
"Líbí se mi, že nabízí spoustu možností a prostoru pro 'pokecání' na nejrůznější témata - od marketingových strategií, polemizace nad investigativní žurnalistikou nebo výhodami EU až po největší úchylárny české kuchyně. Velké plus je, že člověk se může kdykoliv přidat do debaty, získat nové známé, obohatit se novými informacemi, předávat si zkušenosti a podobně," vypočítává Veronika Vlachová.
Eliška Vyhnánková dodává, že debaty v Clubhousu jsou "překvapivě velmi komfortní a i pro introverty příjemným místem". "Nikdo vás nenutí mluvit a množství obsahu, který můžete vstřebávat, je bezprecedentní," dodává.
Podle specialistky na sociální sítě se nová aplikace přidává k podcastům a audioknihám, které v posledních měsících zažívají vzestup popularity. "Mluvené slovo je jednodušší a přístupnější než natáčené video. Nemusíte věnovat péči své vizáži, nakupovat složitou techniku, byť kvalitní zvuk je nesmírně důležitý," vysvětluje.
V Clubhousu se momentálně pohybuje řada známých českých osobností z marketingového, byznysového, novinářského a postupně i politického prostředí. Narazit můžete třeba na influencera Jonáše Čumrika či Karla "Kovyho" Kováře, marketingového specialistu Petra Máru, ale i Janka Rubeše nebo třeba Dominika Feriho.
Nebezpečný obsah, který nikdo zásadně nekontroluje
Kromě seriózních témat, jako jsou podnikatelské aktivity, vzdělávání nebo feminismus, zde lze narazit i na řadu bizarních chatovacích místností. Třeba o tom, jestli dávat, nebo nedávat do smaženého sýru šunku, jestli do piva patří brčko nebo které drogy jsou nejlepší.
Problematické může být také šíření nenávisti, rasismu nebo třeba návodů na to, jak spáchat sebevraždu. "Zabrousila jsem náhodou také do debaty, kde se řešily psychické problémy a temné chvíle v životě, a dokonce se to zvrhlo v poskytování rad, jak nejlépe spáchat sebevraždu. To mi přišlo absurdní. Nikdo zásadně nekontroluje obsah, což může být nebezpečné," upozorňuje Vlachová.
Jako další nevýhodu vnímá novinářka i časovou náročnost. Na rozdíl od dalších sociálních sítí se totiž k obsahu nedá dostat zpětně, všechny debaty probíhají pouze ve stanovený čas. "A taky je potřeba na to mít klid, aby člověk mohl poslouchat, nebo dokonce něco sdělit do éteru. Může tu budovat nějakou komunitu, ale musí tomu věnovat svůj čas," říká.
Podle Daniela Dočekala popularitu pomíjivého obsahu reflektují i "storíčka" na Instagramu a Facebooku. "Je prostě čas si zvyknout, že ne všechno musí zůstávat jednou provždy, a osobně si myslím, že je to dobře," míní.
Simulace pokecu u piva
Clubhouse se zrodil loni na jaře a příhodně simuluje osobní setkávání, ať už na byznysových akcích, nebo v hospodě u piva.
"Přesně to, co mě bavilo tehdy u vysílaček, je i zde - objevujete lidi, posloucháte jejich názory, zvuk hlasu, dikci i způsob přemýšlení. V důsledku chybějící archivace ale můžete mít pocit, že vám pořád něco uniká. Na druhou stranu je to vzrušující, být součástí debaty, ve které jsou neznámí nebo naopak dobře známí či respektovaní lidé," myslí si Veronika Vlachová.
Podle Vyhnánkové může nová sociální síť suplovat také veřejné on-line akce doposud organizované náročněji na platformách typu Zoom. "Je celkem jednoduché zjistit, že lidé potřebují mluvčí spíš slyšet než vidět," uvádí.
Ale právě plkání o všem možném (i o ničem) sbírá i posměšné komentáře. Mnozí předvídají, že po uvolnění přísných opatření proti šíření koronaviru se lidi budou zase raději scházet naživo. "Jsem ve fázi, že zvuk slepic pojídajících zrní považuju za víc obohacující než poslouchat některé místnosti v Clubhousu," uvedl nedávno pro Mediář digitální marketér Tomáš Pflanzer. A dodal: "Důležité je také nehltat úplně všechny, kteří se tam vydávají za 'experty'. Berte to jako na každé jiné síti: všichni najednou získali hlas a někteří říkají opravdu nesmysly."
Zavedeným sociálním sítím konkurovat nebude
Ačkoliv se občas píše o Clubhousu například jako o audio profesní sociální síti LinkedIn, Daniel Dočekal s takovýmto označením nesouhlasí. "Obávám se, že LinkedIn je mrtvější než Clubhouse. Srovnávat to se sítí, co má méně uživatelů než Twitter, není namístě," tvrdí.
Ani Eliška Vyhnánková není přesvědčená, že Clubhouse bude schopen konkurovat zavedeným sociálním sítím. "Nemyslím si, že půjde dlouhodobě o konkurenci těch největších hráčů, ale ani že by zůstal pouze mezi fajnšmekry. Odhaduji zlatou střední cestu zajímavého nástroje pro komunikaci s veřejností," míní specialistka na sociální sítě.
Podle Daniela Dočekala pozvánky pro pouhé dva lidi na uživatele odpadnou, jakmile nebude Clubhouse fungovat pouze v beta režimu. Předvídá také zpoplatnění některých funkcí. "Jinak by neměli z čeho žít," míní. Zatím si však Clubhouse stále drží svou exkluzivitu, která je podle Vyhnánkové i Dočekala tou nejlepší reklamou.
