Sídliště nejsou králíkárny, ale čtvrti budoucnosti. To na Černém Mostě má být vzorem pro Prahu

Prokop Vodrážka Prokop Vodrážka
5. 6. 2016 16:29
Obyvatelům sídlišť nejvíce vadí špatná organizace vozovek, málo parkování nebo nedostatek zábavy pro seniory. Zjistili to pracovníci Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kteří mapují život na pražském sídlišti Černý Most. Sídliště podle nich už dávnou nejsou králíkárny, ale místa, která se mohou stát čtvrtěmi budoucnosti. Poznatky z výzkumu na Černém Mostě se poté mají přenést i na další části v hlavním městě.
Foto: ČTK

Špatná organizace vozovek, málo parkování nebo nedostatek zábavy pro seniory. To jsou největší problémy, které trápí obyvatele pražských sídlišť. Alespoň to vychází z poznatků Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který mapuje život na pražském sídlišti Vybíralka, které je součástí Černého Mostu.

Odborníci proto navrhují přidat až dvě stě parkovacích míst, nebo vytvořit lepší infrastrukturu pro chodce. Cesty totiž často vedou k místům, která byla považována za důležitá před 25 lety, na metro se pak musí třeba přes rozbahněné cestičky.

Na zelených plochách mezi domy by zase mohly místo keřů vzniknout atrakce. Nejčastěji obyvatelé navrhovali venkovní posilovnu nebo nové pěší cesty v místech, které se teď musí složitě obcházet. To je i případ školního areálu, který se rozléhá skoro na čtvrtině plochy uprostřed vnitrobloku a je zcela neprůchozí.

Projekt představili autoři na panelové diskuzi Urban Talks: Sídliště - králíkárny nebo čtvrti budoucnosti?, která proběhla v kulturním centru Containall.

"Projekt má za cíl zrevitalizovat veřejný prostor mezi domy a zlepšit občanskou vybavenost, která tam lidem chybí. Všeobjímajícím cílem celého projektu je pak snaha o zvýšení kvality života. A to ať už ve vztahu k prostředí, nebo k tomu jakým způsobem inspiruje dané místo lidi k tomu, aby se tam cítili doma,“ popsal Milan Brlík z IPRu, který se podílí na mapování potřeb místních obyvatel.

Černý Most jako vzor pro zbytek Prahy

Vybíralka by podle Milana Brlíka měla fungovat jako pilotní místo pro studii a koncepci revitalizace sídlišť, která by se měla postupně rozšířit na další místa v Praze. Důležitým faktorem při výběru právě Vybíralky byla skutečnost, že na místě již fungovaly organizace jako Anthropictures nebo Praha 14 kulturní, díky kterým byli místní obyvatelé společensky aktivní.

"Člověk, který dorazí z plánovacího centra na okraj, může narazit na dva problémy. Na nezájem lidí, nebo na to, že mu nevěří. Nám se to nestalo i díky tomu, že jsme využili tyto organizace, které nám pomohly k lepšímu kontaktu s lidmi," dodal Brlík.

Podle Michala Lehečky z Anthropictures, který působí na Černém Mostě od roku 2014, mělo místo již od jeho počátku dobrý základ k tvorbě silné komunity. Na začátku devadesátých let se do něj totiž přestěhovali takřka výhradně zaměstnanci ČKD, kteří tam od začátku museli společně řešit problémy.

"Tím, že tam společně fungovali, se mezi nimi vytvořil společenský kapitál, který tam 25 let přetrval. Když jsem sem přišel poprvé, začínala zde nějaká občanská revolta a na schůzi s tehdejším vedením sešlo asi 300 obyvatel, kteří vypadali, že se tam na starostu vrhnou," popsal.

Mýty o sídlištích už neplatí

Právě silná komunita může být základem toho, že sídliště nebudou vnímána jen jako místo k přespávání. Lidé, kteří tráví svůj čas ve veřejném prostoru, mohou zbořit stereotypy sídlištích jako o králíkárnách, v nichž "se nedá žit, ale pouze přespávat nebo dívat na televizní seriály", jak popsal ve svém projevu z roku 1990 Václav Havel.

Výzkum podle diskutujících zároveň potvrdil, že předsudky, které jsou vůči sídlištím často mezi lidmi vyživovány, už vůbec neplatí. "Většina předsudků přichází zvenčí a vůbec nereaguje na to, co se na sídlišti děje. Lidé, co na sídlištích žijí, by o nich jako o králíkárnách nemluvili," popsal Lehečka.

Předsudky však měli i sami autoři koncepce. "Říkali jsme si, že sídliště budou anonymní, že nikdo nepřijde na naše setkání, protože to nikoho nezajímá. Prostě že tam ti lidé jenom večer přijedou přespat a ráno odjedou. Jenomže ono to tak skutečně není," popsal Martin Špičák z IPRu.

Sídliště jsou cool

Podle něj je v sídlištích budoucnost, protože začala plnit svůj účel. "Sídliště vznikla jako dokonalý model bydlení, života, vybavení a pohybu. Tahle vize se v průběhu let dostala někam jinam. Dnes je to tak, že jsou ta sídliště skutečně vnímaná pozitivně. Všechny ty věci, které byly součástí původního plánu, se dokázaly dostat do reality a lidé je berou jako hodnoty," popsal Martin Špičák

Jeho kolega Milan Brlík zase dodává, že touha lidí se odstěhovat ze špinavého a přehlceného centra města někam na okraj do zeleně je patrná již od 18. století. Rozvojem infrastruktury a s nástupem aut se tento trend ještě více rozjel.

"Žižkov dříve také nebyl cool, jako je dnes. Lidé, když si chtěli zatopit, tak museli ze čtvrtého patra do sklepa pro uhlí. V paneláku jste měli centrální vytápění. Sídliště plnila ten sen moderního bydlení uprostřed zeleně, který můžou plnit dodnes," dodal Brlík.

K sídlištím by měl být vstřícný i nový Metropolitní plán, který IPR na konci května odevzdal hlavnímu městu Praha. "Pokud se ho podaří projednat, bude zaveden důležitý regulační pojem park ve volné zástavbě, kterým se sídliště de facto chrání proti jakékoliv budoucí zahušťovací zástavbě,“ dodal Špičák.

 

Právě se děje

Další zprávy