reklama
 
 

Jak se žije v paneláku? Se sousedy sdílíte jejich intimitu, říká autor performance Zářící město

16. 4. 2016
Na pražském Černém mostě se od středy do pátku konala každý večer experimentální zvuková performance Zářící město, která se odehrávala v oknech panelového domu. Ta chtěla lidem ukázat, jak vypadá život v panelovém domě. "Máte tu sdílenou intimitu sousedů, protože s nimi do určité míry akusticky žijete,“ popsal režisér projektu Jan Mocek, kterého právě zvuky, které slyšíte od sousedů, inspirovali k použití sluchátek. Těmi diváci poslouchali tři různé zvukové stopy, tři příběhy jednoho domu. Performance byla součástí akce Vybíralka 25, která se zabývá budoucím směřováním veřejného prostoru uvnitř bloku panelových domů Vybíralova a veřejným životem v okolí.
Hlavní zprávy

Praha - Tři herci, tři zvukové stopy, tři příběhy v panelovém domě. Experimentální zvuková performance Zářící město, která se tento týden odehrávala na pražském Černém mostě, se snažila ukázat, jak vypadá život na sídlišti. „Všichni, co se na projektu podíleli, vyrůstali v paneláku. Vycházíme z vlastní sdílené zkušenosti, kterou s námi má vlastně třetina obyvatel Česka,“ popsal režisér audiovizuální performance Jan Mocek svou inspiraci.

Diváci sledovali příběhy ve třech oknech a pomocí speciálních sluchátek, které se používají například při akcích silent disco, mohli střídavě poslouchat některou ze zvukových stop. Člověk tak nemohl slyšet celé představení, zachytil vždy pouze jeho část.

„Mně se na sídlištích líbí nejenom ta ošklivá estetika a masivní měřítko, kdy se podíváte ven z okna a vidíte, jaká je sledovanost jakého televizního kanálu. Zároveň tu máte sdílenou intimitu sousedů, protože s nimi do určité míry akusticky žijete,“ popisuje Mocek, kterého právě zvuky, které slyšíte od sousedů, inspirovali k použití sluchátek.

Divák jako šmírák

Všechny zvukové kanály byly zároveň světelně označené, takže každý viděl, jaký kanál zrovna poslouchají další lidé. Divák měl proto při poslechu pocit, že mu něco utíká. Tedy stejný pocit, který má člověk při šmírování.

„Je to šmírovací představení, to rozhodně. Já nevím, jak ostatní, ale já jsem se jako malý koukal dalekohledem na sousedy v protějším paneláku, jak to dělaj,“ popsal Mocek. A jak vyplynulo z reakcí dalších diváků, nebyl jediný.

Název Zářící město vychází z myšlenky Le Corbusiera, který ve stejnojmenném urbanistickém projektu požadoval „bydlení v zeleni pro všechny.“

Představení Zářící město je součástí projektu Vybíralka 25, který se zabývá budoucím směřováním bloku panelových domů Vybíralova. Ten leží na samém kraji Prahy u Centra Černý most. Uběhlo 25 let od chvíle, kdy se do místa nastěhovali první obyvatelé, dnes tu žije více než 3500 lidí, které se iniciativa snaží zapojit do budoucího směřování místa.

Na místě existuje komunitní zahrádka, knihobox, kde lidé mohou nechávat a brát si knihy a také komunitní centrum Plechárna, které autory oslovilo.

Inspirací je Berlín, kde to s veřejným prostorem umí

Inspirací pro místní jsou podobné projekty v Berlíně, který je znám pro svou práci s veřejným prostorem. I proto se snaží autoři představit několik berlínských projektů, které se především díky iniciativě tamních lidí povedly a mohou být pro Vybíralovu inspirací. Iniciativa se snaží zapojit do diskuze o veřejném prostoru místní obyvatele. Dělá s nimi plánovací setkání, kde společně rozhodnou, co dělat s vnitroblokem Vybíralova.

I samotné představení zaujalo obyvatele zdejšího vnitrobloku. Autoři projektu se mezi nimi sice ze začátku cítili jako vetřelci, ale místní je nakonec přijali a projekt je nadchnul.

„Na těchto alternativní typech produkcí většinou známe své publikum a víme, co je baví. Do toho přišli i obyvatelé paneláku, kde se hra odehrává, kteří z toho byli úplně nadšení, což mě velice potěšilo,“ uzavírá Mocek.

autor: Prokop Vodrážka

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama