Američtí olympionici si zvolili svou vlajkonošku. Poslední dny prosakovaly zprávy, že by se jí mohla stát šermířka Ibtihaj Muhammad, první muslimka v hidžábu, která se probojovala na olympijské hry.

Prestižní americký list Time napsal článek "Proč by se Ibtihaj měla stát americkou vlajkonoškou". Bylo by to ideální v rozjitřené době, kdy prezidentský kandidát Donald Trump otevřeně napadá muslimy. Šermířka prý symbolizuje to nejlepší z Ameriky – je dcerou policisty a učitelky, úspěšná vysokoškolačka i sportovkyně, nebojí se vystupovat veřejně a hájit práva muslimek.

Související

Muslimky mění světový sport. Sportovní hidžáby si vyvzdorovaly na mužích

"Podobně jako mnoho amerických kolegů z olympijského týmu je Muhammad inspirací pro bezpočet lidí. Vybrat ji coby americkou vlajkonošku by byla šance ukázat něco mnohem lepšího, co Amerika symbolizuje. Byla by to výhra pro všechny Američany," píše Time.

Volba nakonec padla na plaveckou legendu Michaela Phelpse. Někteří američtí novináři neskrývají zklamání. "Ano, Phelps je legendární sportovec. Nicméně USA vždy svou volbou vlajkonoše dovypráví nějaký zřetelně americký příběh. Jenže tenhle příběh je už dávno dovyprávěný," píše Eric Adelson na webu Yahoo a pokračuje: "Phelpsovy osudy zná celý svět, málokdo však zná osud Ibtihaj Muhammad, první americké olympioničky v hidžábu."

Podle něj by to byla dobrá volba v dnešní ustrašené době, kdy lidé mají strach z každého zahaleného muslima na ulici.

Související

Běženci v táborech mají v Riu své hrdiny. Náš život se navždy změní, říká olympijský tým uprchlíků

Ibtihaj Muhammad se narodila v New Jersey 4. prosince 1985 do afroamerické rodiny. Jelikož rodiče byli muslimové, hledali pro ni sport, který by mohla provozovat plně zahalená. Na střední škole proto začala šermovat.

Ibtihaj se dařilo, stihla vystudovat na univerzitě africká studia a mezinárodní vztahy, ze světových šampionátů má pět medailí. Momentálně je šermířkou číslo dva v USA a světovou osmičkou. Proslula především jako první americká muslimka v hidžábu, které se podařilo kvalifikovat na olympijské hry.

Angažuje se v propagaci sportu a vzdělání v nejrůznějších zemích světa, prosadila se i na poli módy, kde chce dokázat, že i hidžáb může být slušivý a "trendy".

Americký web Wall Street Journal upozorňuje na její neobvyklou cestu na olympiádu – sportu se začala věnovat až na střední škole, tedy v době, kdy už většina nadějí má přesně naplánováno, na kterých hrách se objeví. Jenže ženská šavle se dostala do programu olympiády až v roce 2004. Neobvyklý je také její věk, kdy mezi pěti kruhy debutuje – Ibtihaj je třicet let.

Co na všechny tyto úvahy říká samotná šermířka? Její názor je jasný: "Muslimka. Černá. Žena. To nejsou omezení," píše na svém twitterovém účtu. Nesnáší tyhle nálepky. Jedinou, kterou uznává, je "americká olympionička". Přes celou svou šermířskou kuklu má namalovanou americkou vlajku.

Jedno z omezení však poznala, když finišovala s olympijskou přípravou. Byl totiž zrovna ramadán, takže Ibtihaj se musela postit od východu do západu slunce, přitom absolvovat mnohahodinové ostré tréninky.

"Víra je u mě na prvním místě, takže jsem to absolutně neřešila, zda trénovat a postit se. Znám to už z minulých let, jediný rozdíl spočívá v tom, že nyní končím olympijskou přípravu," řekla serveru Huffington Post.

Sportovkyně však všechno zvládla a v USA se postupně stala celebritou. Vystoupila v prestižním televizním pořadu Ellen DeGeneres Show, objevila se po boku amerického prezidenta Baracka Obamy. 

Svého prestižního postavení využívá k tomu, aby bojovala za práva menšin.   Dobře si totiž pamatuje, s čím se musela potýkat v dětství.

"Šerm je historicky velmi bílý sport. Je vyhrazený pro lidi se spoustou peněz. To nikdy nebyl můj případ. Vyrůstala jsem jako jedno z pěti dětí v rodině patřící do střední třídy," řekla americkému serveru Today a dodala: "Pamatuju si, že když jsem na střední škole přijela na závody, rodiče z jiných týmů mi říkali, že šermování není pro černé děti ani pro muslimské děti. A já jsem chtěla, aby se to pro mé následovníky v budoucnosti změnilo."

Ostatně hnacím motorem do Ria pro ni byla touha prošlapat cestu ostatním, aby propříště černá muslimka v hidžábu nezpůsobila na olympiádě takový poprask.