Jaroslav Rudiš se ve své nové knize Na jedno vydává po stopách piva, hospod a pivovarů napříč Evropou. Z pivních historek, hospodských přátelství i setkávání se světem mrtvých či nadpřirozených bytostí skládá svérázný obraz nápoje, který pro něj není jen součástí každodennosti, ale také prostředkem k přemýšlení o historii, kultuře a lidském životě.
Kniha Larse Fr. H. Svendsena o kritickém myšlení je varovným, místy zábavným, ale ve výsledku také mrazivým čtením o tom, jak snadno se může demokratická diskuse proměnit v chaos, pokud v ní převáží hlasy těch, kteří odmítli přijímat a kriticky vyhodnocovat fakta. Proč jsme k hlouposti náchylní a jaké jsou dnes její dopady v praxi?
Myšlenka, že současný zkažený svět musí zaniknout, aby uvolnil místo lepší budoucnosti, provází lidstvo odedávna. Antropolog a humorista Tom Phillips ve své knize stopuje proměny apokalyptických vizí od náboženských kultů až po moderní víru v superinteligentní AI. Ukazuje, jak snadno se utopie mění v diktaturu a proč nás izolace nezachrání.
Povinná četba pro právníky, manažery, konzultanty i všechny ostatní, kdo chtějí pochopit, co s naším světem (u)dělá umělé inteligence. I tak je v zahraničí charakterizována kniha Jak přemýšlet o umělé inteligenci od Richarda Susskinda. A nejde o přílišné přehánění. Nyní vychází česky, a to v překladu Lenky Strnadové v nakladatelství Mimochodem.
Jak dlouho bude člověk ještě obývat Zemi? Britský vědec Henry Gee hledá odpověď v evoluční biologii, genetice i paleontologii a dochází k provokativnímu závěru: Přežití našeho druhu možná závisí na tom, zda dokáže opustit svou rodnou planetu.
Biolog Eduard Kejnovský v knize Tajemství genů vysvětluje základy genetiky i nejnovější poznatky o vývoji života. Vedle populárně-vědeckého výkladu otevírá otázky genetických predispozic, trestní odpovědnosti, dětí „na míru“ i vztahu vědy a víry, aniž by předstíral, že na všechno existuje jednoznačná odpověď.
Novinář David McRaney ve své nové knize pomáhá čtenářům pochopit, jak člověk dospěje k vlastnímu názoru, k čemu vůbec slouží i za jakých okolností je možné ho změnit. Ukazuje, že pro změnu přesvědčení jsou rozhodující sociální vazby, identita a správně načasovaná „jiskra“. Změna myšlení však nemusí vždy vést směrem, který bychom považovali za pokrok.
Plastické operace nejsou dnes ničím výjimečným, ale málokdo zná příběh muže, který se zasloužil o etablování tohoto oboru. Kniha Zachránce tváří nás zavádí do polních nemocnic první světové války, kde otorinolaryngolog Harold Gillies modeloval nové osudy vojáků se zdevastovaným obličejem. Přibližuje fascinující život vizionáře, který vracel identitu těm, na něž se společnost bála pohlédnout.
Epos hodný Miltona. I těmito slovy byla před 40 lety oslavována kniha Zrození atomové bomby od Richarda Rhodese, který za ni získal Pulitzerovu cenu. Nyní vychází poprvé česky. Obšírně líčí, jak vypadal vědecko-technický vývoj této zbraně, jeho politické pozadí i důsledky pro obyvatele Hirošimy a Nagasaki, kam dopadla. A klade otázky o společenské odpovědnosti vědců, jež jsou stále palčivější.
Publikace ekonoma Andrewa Leigha Velké ekonomické dějiny: Stručná verze nabízí nevšední sondu do lidských dějin optikou zdrojů a trhů. Ukazuje, proč se v USA tak daří kostelům, jak satelity odhalují lži diktátorů a jak moc naše dětství určuje, zda později věříme spíše volnému trhu, nebo státním zásahům.
V současné době na internetu mnozí dobrovolně ukazují to, co naši předkové střežili jako posvátné území. Kulturní historička Tiffany Jenkinsová ve své zevrubné studii varuje: smazáním hranice mezi veřejným a soukromým světem přicházíme o prostor pro lásku, o vnitřní svobodu i netušené lidské síly. A nemohou za to jen algoritmy, ale i ideologické bitvy minulého století.
Jsou dnes diplomaté kvůli problémům digitálního věku a zhoršující se geopolitické situaci potřebnější než kdy dříve? I na to hledá britský velvyslanec v Česku Matt Field odpovědi ve své svěží knižní novince Jsem tu novej. A k tomu přikládá i řadu osobních zážitků a zkušeností z devíti zemí, v nichž během svého života působil.
Zatím nejobsáhlejší česky vydaná biografie o britské královně Alžbětě II. není psána formou klasického chronologického životopisu, ale přináší mozaikovité průhledy do jejího soukromí i do myslí těch, kteří ji jako královnu ctili či odmítali. Na svých více než sedmi stech stranách ale kniha nabízí i humor.
Odplata může přinášet libé pocity, ale v mozku funguje jako nebezpečná droga. James Kimmel jr. ve své druhé česky vydané knize Věda o pomstě řeší, proč nás přitahuje touha po odvetě, jak ovládala dějiny od biblického Kaina až po Stalina a proč moderní neurověda stejně jako stará moudrost akcentuje sílu odpuštění. Je msta nezvladatelnou závislostí, kterou by měla medicína oficiálně diagnostikovat?
Nová kniha Petra Nutila Čas vrahů vykresluje příchod chladné byrokracie smrti v průběhu 20. století, která se zvláště v Německu ujímala moci postupně, pomocí drobných kompromisů a za přihlížení mlčící většiny. Proti ní pak staví autentické příběhy těch, kteří v době absolutní temnoty odmítli prodat své svědomí.
Když ženy poprvé usedly na bicykl, čelily obviněním z nemravnosti, zdravotních rizik i ohrožení „přirozeného řádu“. Kniha Revoluce: Jak ženy na dvou kolech měnily svět od britské autorky Hannah Ross ukazuje, že boj o právo jezdit na kole byl současně bojem za ženskou svobodu – a že v některých částech světa zdaleka neskončil.
Britský novinář Jonny Garrett v knize Za vším hledej pivo představuje tento nápoj jako klíčový vynález, který formoval lidskou civilizaci. Ačkoliv autor občas historická fakta poněkud ohýbá a českému čtenáři např. servíruje guláš s bramborovým knedlíkem, jeho putování po světových pivních kulturách nabízí čtivý pohled na to, jak pivo spojovalo národy, bořilo bariéry a budovalo identitu.
Klam, předstírání a manipulace nejsou jen výsadou lidské civilizace, najdeme je i v přírodě, kde slouží k přežití či rozmnožování. Člověk je však dovedl k dokonalosti: Od mýtů legitimizujících moc přes válečnou propagandu až po dnešní digitální algoritmy, jež dokážou ovlivňovat naše emoce i vnímání reality. Kniha Klamy a manipulace napříč staletími ukazuje principy těchto nikoli nových jevů.
Skutečně se stáváme společností unavených a osamělých lidí, kteří v každé konvenci vidí nepřiměřený nátlak a v každém odlišném názoru osobní útok? Proč je někdy lehčí žít v mantinelech společenských pravidel a proč jsou „zkostnatělé“ instituce pro naše přežití důležitější, než si často chceme připustit? Na to se snaží odpovědět nová kniha sociologa Pavla Pospěcha Osamělí hrdinové.
Je válčení biologicky danou dispozicí, nebo jen selháním civilizace? Kniha Násilí a válčení lovců-sběračů (Academia) boří rousseauovské představy o mírumilovném pravěku a ukazuje lidskou historii jako řetězec epizodického násilí. Autoři také zkoumají, proč se lidé v jedné generaci dokážou proměnit z krutých válečníků v přátelské sousedy a proč se k rituálům zabíjení stále vracíme.
