Ptačí rošáda u krmítek. Pořadí nejčastějších zimních návštěvníků se poprvé změnilo

Na jednu hodinu se zimní zahrady proměnily v největší ptačí observatoř v zemi. Zatímco sýkora koňadra si s přehledem udržela svou korunu nejčastěji pozorovaného druhu na českých krmítkách, na dalších příčkách došlo k nečekanému přeskupení sil – kos černý poprvé v historii projektu vystoupal na stříbrnou pozici.

Téměř 40 tisíc lidí si po celé republice během jednoho lednového víkendu vyhradilo hodinu času, aby se zapojili do tradiční Ptačí hodinky pořádané Českou společností ornitologickou a pozorovali ptáky na svých krmítkách. Výsledek? Rekordních více než 800 tisíc zaznamenaných ptáků – nejvyšší číslo za osm let trvání projektu. Vedle samotného rekordu ale letošní ročník přinesl i překvapení v pořadí nejčastěji vídaných druhů.

Královna krmítek zůstává stejná – první místo jako každý rok od začátku sčítání v roce 2019 obhájila sýkora koňadra. „Objevovala se v 89,5 procenta sčítání, tedy téměř na devíti z deseti krmítek,“ dodává koordinátor Ptačí hodinky z ČSO Filip Tuháček.

Není to náhoda. Tento přizpůsobivý druh je typickým zimním návštěvníkem zahrad a městských parků. Díky odvaze a schopnosti využívat různé zdroje potravy se stal symbolem zimního přikrmování.

Historický posun: kos poprvé na druhém místě

Skutečné překvapení letošního ročníku přinesl kos černý. „Pořadím v žebříčku zamíchal kos černý, který obsadil 70,9 procenta sčítacích míst a o chlup tak předběhl sýkoru modřinku, pozorovanou na 69,9 procenta krmítek. Tím se trojice nejčastějších druhů proměnila poprvé od roku 2019, kdy program sčítání přezimujících ptáků v Česku odstartoval,“ dodává Tuháček.

Kos je přitom pták, jehož početnost kolísá v cyklech. „Po loňském poklesu jsme tak pro letošní ročník předpokládali opět častější výskyt – a to se potvrdilo. Tento trend se však netýká jen kosů. Podobný nárůst jsme zaznamenali i u dalších typicky lesních druhů,“ popsal Tuháček. Trend se týká i pěnkavy obecné či strakapouda velkého.

Po loňském útlumu se tak kos letos objevil ve větším počtu než minulý rok. Zatímco loni pozorovatelé spatřili téměř 38 tisíc kosů, letos jich bylo přes 52 tisíc. Tuháček však upozorňuje, že počty pozorovaných ptáků jsou závislé i na počtech zapojených lidí: „Čím více nás sčítá, tím více ptáků zpravidla vidíme,“ připomíná. Z dat také vyplývá zajímavý geografický vzorec: v „silných“ letech se objevuje rovnoměrně po celé republice, zatímco v letech slabších je běžnější na severu než na jihu.

Nejpočetnější ptáci? Vrabci vedou

Pokud bychom nepočítali četnost výskytu, ale absolutní počty jedinců, pořadí je jiné – kopíruje výsledky předchozích ročníků. „I v tomto žebříčku kraluje sýkora koňadra, u které sčitatelé zaznamenali 156 680 jedinců,“ sděluje Tuháček. Na další příčce se umístil vrabec polní (126 507 jedinců) a vrabec domácí (107 968 jedinců). Pozorovatelé je sice nevídali tak často, když už, tak ale v početnějším hejnu.

Jejich průměrné hejno čítalo kolem deseti ptáků – typická sociální strategie, která jim pomáhá přežít zimu.

Smutný příběh zvonka

Zatímco některým druhům se daří, zvonek zelený z krmítek postupně mizí. Důvodem je trichomonóza – infekční onemocnění šířící se tam, kde se ptáci shromažďují ve velkém počtu, jako právě na krmítkách. K poklesu dochází během posledních několika desítek let po celé Evropě.

„Už od začátku projektu pozorujeme, že se zvonek stává čím dál vzácnějším, a navíc se postupně zmenšují i jeho hejna. Zatímco v roce 2019 mělo průměrné hejno zvonků 5,6 jedinců, letos to byli už jen 4,“ dodává Dita Hořáková z ČSO. Onemocnění lze poznat podle načepýřeného peří, malátného chování a častého pospávání. Pták také může mít kolem zobáku zbytky potravy či mokré peří.

Právě proto je podle Hořákové důležité udržovat krmítka čistá. „Pokud se setkáme s nemocným ptákem, musíme přikrmování okamžitě přerušit. Krmítka je třeba vydezinfikovat a nechat důkladně vyschnout nebo vymrznout,“ dodala. S krmením lze opět začít po dvou týdnech.

Zdroj: autorský text