Studie, kterou zveřejnil francouzský středolevý think-tank Nadace Jeana Jaurèse, vykresluje obraz národa, který ztratil chuť k životu do té míry, že se ani neobtěžuje chodit do restaurací nebo do kina. Lidé, zejména mladí, mají problém najít energii k tomu, aby opustili domov, ať už za prací nebo za zábavou, uvádějí autoři studie, 49letý Jérôme Fourquet a 31letý Jérémie Peltier, napsal list The Times.
Peltier viní z apatie francouzskou zasmušilost - téma, které se v národní literatuře objevuje po staletí - a které se podle něj znovu vynořilo po sérii kolektivních psychologických šoků, včetně teroristických útoků, protestů žlutých ves, pandemie covidu-19 a války na Ukrajině.
Francie se nachází ve "velké depresi", řekl Peltier. "Jsme svědky hluboké změny ve vztahu ke všemu, co tvoří společnost. Lidé se stahují do soukromé sféry, uzavírají se do svých domovů," dodal.
Průzkum společnosti Ifop například ukázal, že 45 procent respondentů "se pravidelně neobtěžuje s tím, aby šli ven". Jedinou věkovou skupinou, která se tomuto trendu vymykala, byli lidé starší 65 let, z nichž 33 procent uvedlo, že má problém sebrat energii k opuštění domova. Ve věkové skupině 18 až 24 let to samé uvedlo 47 procent lidí a mezi lidmi ve věku 25 až 34 let s tvrzením souhlasilo až 52 procent.
Respondenti byli rovněž dotázáni, zda u nich určitá slova vzbuzují spíše pozitivní či negativní pocity. "Odpočinek" byl vnímán pozitivněji než "námaha" nebo "práce" a "postel" lépe než "kariéra". Lidé mladší 35 let projevili významnou náklonnost ke slovu "pohovka", které 70 procent z nich označilo za pozitivní pojem, zatímco u lidí starších 65 let to bylo jen 42 procent.
Podle Fourqueta a Peltiera se epidemie zahálky dotýká i ve Francii oblíbených volnočasových aktivit. Návštěvnost kin byla letos v září o 34 procent nižší než ve stejném měsíci v roce 2019. Počet lidí patřících do sportovních klubů se za tu dobu snížil z 18 milionů na 14,4 milionu.
V jiném nedávném průzkumu byli respondenti dotázáni, co zahrnuje jejich ideální páteční večer. Nejoblíbenější odpovědí bylo jídlo před televizí, tuto možnost udalo 37 procent lidí. Jen 15 procent respondentů chtělo v pátek večer vyrazit za zábavou ven.
Paříž si o sobě vždy ráda myslela, že se liší od zbytku Francie - jako nepřetržitě se hemžící úl kultury, ekonomiky a romantiky. Město světel se však nyní zdá být obzvláště nudné. Celkem 41 procent Pařížanů uvedlo, že po pandemii trpí ztrátou motivace, zatímco to samé říká 29 procent obyvatel provinčních měst a 22 procent lidí z venkova.
