Všichni rodiče se děsí toho, že se jejich dítě "chytne" špatné party a propadne drogám. Ve společnosti stále vládne stereotyp, že adolescenti užívající návykové látky jsou z problémových rodin, ale opak je pravdou. Na dětských psychiatriích, stejně jako v pražských Bohnicích, končí i mládež pocházející z dobře situovaných domovů.
"Může jít o problémovou rodinu, ale také nemusí. Samozřejmě rodiny, kde se vyskytují návykové látky, mohou být problémem, ale není to dominantní klientela. Tyto potíže potkávají běžně děti z takzvaně slušných rodin. Z pražských gymnázií tady máme čtyřicet až padesát procent dívek," říká primář dětské psychiatrie v Bohnicích.
Proč podle něj děti v pubertálním věku relativně snadněji podléhají různým návykovým látkám?
"Je tam více parametrů, které jsou rizikové. Dospívání je samo o sobě těžké. Druhá věc je samozřejmě izolace mladého člověka při počínajících problémech. Od kamarádů, rodiny a školy. Pak je tam velký problém se sebepojetím, s nalezením kým jsem, kým chci být. V pubertě se to může začít hroutit a ten stav je nebezpečný," dodal doktor Považan.
Pravidla a hranice
Když zjistíme, že naše ratolest inklinuje k návykovým látkám, je dobré nastavit tvrdší pravidla a mít děti pod kontrolou. Ale i to má mít své meze, aby se dítě před námi neizolovalo a neuzavíralo.
"Určitě nesmí být klíč zevnitř pokoje vašeho dítěte. Ale nevstupujte mu tam, kdykoliv se vám zachce. Obě strany si musí nastavit řád a hranice. Nenechávat žádné léky bez dozoru doma. Vše zavírat pod zámek," doporučil lékař.
Kdyby bylo nejhůř a už jste si nevěděli rady, je důležité vyhledat odborníka. Poradit se, jestli to už není na hospitalizaci. Dostat ho co nejdál od "kamarádů", kteří ho stahují dolů. Ale nebýt na to sami a nesnažit se dělat radikální řešení sami doma. I pro rodiče jsou takové situace velmi zátěžové. Třeba právě v Bohnicích mají krizové centrum, kam můžete kdykoliv zavolat nebo tam přijet i s dítětem.
Dá se vůbec předejít tomu, aby puberťáci nesklouzávali k drogám či alkoholu?
"Můžeme tomu předejít tím, že nebudeme přeceňovat roli toho adolescenta, a nastavit mu hranice. Neměli bychom povolovat to, že se může kdykoliv v pokoji zamknout a my rodiče o něm nic nevíme. Snažme se s nimi mluvit, i když to jde těžce. Druhý extrém je ten, že jim neustále kontrolujeme mobil, věci a počítač. Nedáváme jim ani trochu prostoru vydechnout. Dítě se pak uzavírá do sebe a oddaluje se od nás," dodal doktor.
Kde najít pomoc?
Jestli vám přijde, že už to doma nezvládáte s dítětem a jeho psychický stav se horší, navštivte Centrum krizové intervence v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Mají tam nepřetřitou pomoc a můžete přijet kdykoliv bez objednání.
Tým krizových interventů CKI sestává z psychologů, psychiatrů a zdravotních sester. Klientům poskytujeme podporu v krizových situacích, které nejsou aktuálně schopni zvládat vlastními silami. Cílem intervence je, aby se klient ve své situaci vyznal a byl schopen převzít kompetence pro její řešení.
V indikovaných případech může být krizová intervence rozšířena i o farmakoterapii a celé spektrum psychoterapeutických aktivit. Péče CKI o klienta je vždy krátkodobá a nenahrazuje péči psychologické či psychiatrické ambulance.
Kontaktní telefon do ambulance krizového centra:
Nemusíte být na vše sami.
