reklama
 
 

V Česku je šílený rasismus, zlobí se studenti z Beskyd. Za svůj boj s předsudky získali dvě ceny

21. 5. 2018 10:35
Na počátku projektu Srdcem, ne očima byl americký učitel jazykového gymnázia ve Frýdlantu nad Ostravicí. Ten pozval do školy brazilskou umělkyni, jež je známá svou originální metodou boje proti rasismu. Studenty tak nadchla, že se rozhodli jít v jejích stopách. Její celosvětové úsilí přizpůsobili podmínkám Moravskoslezského kraje a vyrážejí s tělovými barvami a zrcátkem za zdejšími žáky základních škol. Teď se stali dvojnásobnými vítězi ceny Člověka v tísni Gratias Tibi.

Studenti kolem projektu Srdcem, ne očima, bojujícího s rasismem, se v polovině května stali hned dvojnásobným vítězem cen Člověka v tísni pro mladé dobrovolníky Gratias Tibi. Ovládli kategorii středních škol i Cenu České televize.

Studují na Křesťanském jazykovém gymnáziu Beskydy Mountain Academy v desetitisícovém městečku Frýdlant nad Ostravicí, jenž se nachází na úpatí Lysé hory, nejvyššího vrcholku moravskoslezských Beskyd.

Kromě nadstandardní výuky angličtiny se škola profiluje i snahou pozitivně formovat osobnosti studentů prostřednictvím křesťanských hodnot učitelů, kteří nevynášejí o studentech negativní soudy, a pomocí Komenského celostního principu, kdy mají pedagogové každou minutu na paměti, že škola není jen o předávání faktů.

Do tohoto prostředí tak nějak přirozeně zapadá projekt, v němž zdejší studenti pomocí výtvarného workshopu učí žáky prvního stupně základních škol chápat, že barev pletí je v podstatě nekonečně mnoho a že rasa nesouvisí s charakterem člověka.

Za vším stojí zástupce ředitele Jonathan Lobel, jenž na škole učí informatiku a reálie USA.

"Pan zástupce je Američan, takže on sám je cizinec v naší zemi, i když už teď získal české občanství," vypráví Eliška Minksová, studentka a jedna z organizátorek. "On pozval Brazilku Angélicu Dass, která nás učila workshop dělat a je také celosvětovou zakladatelkou projektu."

Angélica fotí na ulici lidi různého věku a různé barvy pleti. Fotí vždy od ramen nahoru, stejně tak se pak malují i děti na workshopech frýdlantských studentů. Z těchto snímků vytváří obrovské koláže a mozaiky, které vystavuje na nejrůznějších místech celého světa.

Na nich dokazuje, že učení o čtyřech barvách pleti a čtyřech rasách je v podstatě nesmysl. Existuje totiž nepřeberně druhů tělových odstínů. Chce tím také ukázat, že každý člověk je unikátní, stejně jako odstín jeho pleti, jenž nijak nesouvisí s charakterem nebo kvalitou daného jedince.

Její myšlenka se stala světově známou, když byla pozvána do proslulého diskusního panelu TED Talks, kde hovořila o svém projektu Humanitae. "Tak jsme si ji pozvali i do našeho Frýdlantu nad Ostravicí," usmívá se Eliška Minksová.

V únoru skutečně přijela brazilská umělkyně Angélica Dass do Frýdlantu nad Ostravicí. Na jazykovém gymnáziu lektorovala seminář pro pedagogické pracovníky, vyškolila dobrovolníky a dohlížela na první workshopy s dětmi. O svém projektu a myšlenkách také mluvila na veřejné přednášce.

"Je to neuvěřitelně inspirativní člověk, svou myšlenku šíří po celém světě sama. Je ohromně přátelská a umí nádherně kreslit. Po jejím odjezdu jsme se proto rozhodli jít v jejích šlépějích a během letošního roku navštívit s workshopy třicet základních škol v Moravskoslezském kraji," říká Eliška.

Tak vznikl projekt Srdcem, ne očima, který uzpůsobil práci Angélicy možnostem malého gymnázia v malém městečku. Názvem studenti vyjadřují, že cizí člověk by se měl poznávat srdcem, ne očima - důležité tedy není to, jak navenek vypadá, ale jaký charakter má uvnitř.

České naděje

České naděje

V seriálu online deníku Aktuálně.cz  "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.

Jak těžko se vlastně bojuje s rasismem z podhůří Beskyd? "Myslím, že hodně těžko. Máme tu hodně Romů, nejen ve Frýdlantu, ale i v nedalekém Frýdku-Místku a v Ostravě. Romové se hodně separují od ostatních dětí a ti zase mají vůči nim předsudky," vypráví Eliška. "Ale na konci workshopu děti pochopí tu základní myšlenku a dívají se na vše jinak."

Za žáky základních škol chodí s tělovými barvami, štětci, papíry a zrcátky. Děti se na sebe dívají, namalují tužkou svou podobiznu od hlavy po ramena a pak zkoušejí z tělových barev namíchat tu svou. Musejí většinou kombinovat nejrůznější barvy a složitě je míchat, než dojdou k té jejich - unikátní, s níž pak přetřou svůj portrét.

"Nepřijdeme a neřekneme dětem: 'Takže rasismus je špatný, proto nebudete mít rasové předsudky.' Snažíme se, aby si k tomu došly samy, a téměř vždycky se to povede, jsou to většinou neskutečně inteligentní žáci, máme ty nejlepší zkušenosti," říká k metodě Eliška Minksová.

Studenti jazykového gymnázia mají k tématu rasismu, xenofobie a předsudků blízko i díky tomu, že se častěji než běžná populace setkávají prostřednictvím školy s nejrůznějšími cizinci. Někteří z učitelů pocházejí z USA, Anglie, Francie nebo Německa. Studenti často vyrážejí na výměnné pobyty a jednou za dva roky odjíždí na výpravu do Nepálu, kde pracují s dětmi bývalých otroků ve škole. V roce 2016 pomáhala skupina dobrovolníků z frýdlantské školy v adaptaci uprchlíkům z Iráku.

Nemá to tedy vlastně jejich generace s rasismem, předsudky a xenofobií už jednoduší než ta starší, když často cestují do dalekých končin a běžně se setkávají s lidmi různých etnik?

"Na jednu stranu ano. Ale na druhou stranu naše generace zase má sociální sítě a lajky a hejty. Takže i když je v této době hrozně moderní být originální, jiný, zároveň je to i velmi složité, protože ostatní ho za to okamžitě mohou hejtovat," vysvětluje Eliška

Na dotaz, co si myslí o rasismu v Česku, kroutí nesouhlasně hlavou a vyhrkne: "Všechno špatně, šílené! Domníváme se, že je úplně zbytečný, proto nás tak baví tuto myšlenku Angélicy Dash šířit dál." Problém spatřuje i v některých politicích, kteří téma rasismu s oblibou účelově využívají.

"Problém je, že čeští politici nedělají politiku srdcem, ale uměle - chtějí získat voliče, tak tomu uměle přizpůsobí to, co jim říkají," domnívá se.

Z dvojnásobného vítězství na cenách Gratias Tibi a s tím spjaté finanční odměny má obrovskou radost. "Náš projekt můžeme zase posunout někam dál a to je skvělé!"

Video: Vyhlášení cen Gratias Tibi 2018 provázely emoce a strach o svobodu

Svoboda stojí i za oběti, bojujte o ni, neztraťte ji, slyšeli mladí od politických vězňů. | Video: Zuzana Hronová |  00:55

autor: Zuzana Hronová | 21. 5. 2018 10:35

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama