Praha - Ženy často zápolí se svou váhou, aby byly pro okolí přitažlivé a cítily se dobře. Děti bývají spokojené od přírody a svoji váhu nechávají na rodičích. Jenže ti mnohdy ve věcech zdravého stravování selhávají.
Mnoho rodičů se stará a zajímá o výživu svých dětí pouze v prvních dvou letech života. Jakmile se jeho strava začne podobat jídelníčku dospělých, podle mnohých rodičů veškeré problémy mizí a přestávají stravu dětí řešit.
Pokud rodiče chtějí, aby se jejich potomek stravoval podle zásad zdravé výživy, měli by dítě těmto zásadám naučit co nejdříve, a to právě v období mezi třetím a pátým rokem života.
"Aby si zásady zdravého jídelníčku opravdu osvojily, k tomu by jim měli pomoci rodiče zejména tím, že sami půjdou svým jídelníčkem a i dalšími zdravými návyky dětem příkladem. Děti se totiž nejsnadněji učí okoukáváním chování ze svého nejbližšího okolí, stravování nevyjímaje, a rodiče jsou pro ně obrovskou autoritou a inspirací. A právě i nevhodné složení stravy rodičů vede k tomu, že i strava dětí nemá to správné složení," říká nutriční specialista Mgr. Pavel Suchánek na webu projektu Škola plná zdraví.
Nevhodný výběr potravin v kombinaci s nedostatečnou pohybovou aktivitou, kterou opět nedodržují ani rodiče, odpovídá za současný nepříliš potěšující zdravotní stav dětí a může mít zásadní vliv na jejich pozdější zdravotní stav.
Změna na první pokus je nereálná
Kondici rodiny a svých dětí ovlivňují matky výběrem stravy. A pokud se snaží změnit vytvořené návyky, může nastat podle psychologů problém.
"Změnit jídelníček není jen tak a většině z nás to, alespoň co se týče trvalé změny a jídelních návyků, rozhodně nepůjde snadno. Je velmi pravděpodobné, že to nedáme na tzv. ,první dobrou'," upozorňuje psycholožka Marta Boučková.
Podle psychologů jde od dětství ruku v ruce pocit bezpečí s jistotou sebe samotného. Jídelní zvyky a stravovací návyky patří k páteřním rituálům rodinného života.
"Jídlo a pití je základní životní potřebou a její uspokojení a zajištění pokládá stavební kámen bezpečí, že budeme mít dostatek sil zvládnout svůj život a zůstat naživu. Když vím, že budu mít co jíst a přesně co a kdy to bude, můžu být klidný," vysvětluje Boučková.
Dobrá zpráva: Nejzdravější potraviny nepatří k těm nejdražším:
Problém nastává právě v momentě, kdy tyto životní jistoty narušíme. Jakákoliv změna jistoty totiž přináší riziko zmiňovaného pocitu bezpečí. Takové zneklidnění je podle odborníků velmi dobře pozorovatelné.
"U dětí ho vidíte v jejich rozladěné náladě, ztrátě zájmu o cokoli jiného, než je jídlo, může se objevit pasivita, zvýšená únava, plačtivost i vztek. Někteří muži převádění do dietního režimu připomínají velmi záhy neklidné hladové lvy v kleci. Naproti tomu ženy se většinou snaží být statečnější a své zneklidnění doprovázené nervozitou skrývat. Ženy svůj hlad a nespokojenost nepřiznávají, ale jistou dávku nepříjemnosti v jejich chování okolí může přece jen zaznamenat," uzavírá psycholožka.
Přitom snaha změnit stravovací návyky celé rodiny by dnes měla být velmi aktuální. Děti snadno podléhají současnému nezdravému životnímu stylu. Nemají dostatek pohybu, budují si stravovací návyky v nezdravých fast foodech a jejich jídelníček tvoří z větší části nevhodné potraviny.
To má za následek, že obezitou trpí přibližně každý šestý chlapec a každá osmá dívka v pubertálním věku.
