Když se Tereza rozhodla odejít z oboru biomedicínský technik na porodní asistenci, věděla, že si poslední ročník bude muset zaplatit. Její rodina ale nebyla v takové finanční situaci, aby ji mohla během studia podporovat. Praxe v nemocnicích jsou přitom standardně neplacené a mohou tak být pro studující z méně zajištěných rodin bariérou. Nezbývalo tedy než mezi přednášky, psaní seminárek a dvanáctihodinové směny v nemocnici vměstnat ještě další brigádu.
Musela přitom hledat takovou, která se dá vykonávat jen o víkendech. Režim ve škole byl totiž poměrně neflexibilní. "Rozvrh byl na celý týden. Nebylo možné si jej poskládat tak, abychom měli víc volného času na práci nebo praxi," popisuje režim, který k jejímu překvapení připomínal více střední než vysokou školu. "Byl to pro mě šok a po technické škole jsem měla pocit, že jsem se vlastně na střední vrátila," říká o zdravotnickém oboru.
V nejvíce vypjatém období tak běžně spala jen okolo čtyř hodin denně, aby byla schopná našetřit si na školné. "Bylo to špatné. Někdy jsem si s sebou brala učení do vlaku, kde jsem pracovala jako stevardka. Jindy jsme si dala směnu už na čtyři ráno, abych byla v jednu zpátky doma a mohla se věnovat studiu. Jenže s nedostatkem spánku nebylo soustředění úplně nejlepší. Cítila jsem se spíš jako po kocovině," popisuje.
Studium se Tereze nakonec podařilo úspěšně dokončit a školné zaplatit. Hned dokonce dostala pracovní nabídku z nemocnice a těšila se, že se bude věnovat "jen" svému zaměstnání. Dlouhodobý stres a nedostatek odpočinku však bohužel nejspíš přispěly k rozvoji chronického střevního onemocnění, s nímž se dodnes potýká.
Myslí si, že nemoc by se stejně jednou projevila, ale třeba o něco později. "To, jak jsem ty tři roky fungovala, se na tom určitě podepsalo. Věřím, že to nástup nemoci urychlilo," říká. Zároveň má ale pocit, že aby školu dokončila, na tehdejším režimu nic moc změnit nešlo. "Hodně jsem nad tím přemýšlela. Jsem ráda, že jsem to zvládla, ale mám pocit, že nic nešlo udělat jinak," je přesvědčená.
Dnes je Tereza spokojená matka dvou dětí a těší se, až se bude profesně dál vzdělávat. Už ale mimo vzdělávací systém. Přiznává totiž, že po zkušenosti s ním zůstala jistá pachuť. "Jsem ráda, že jsem došla, i když trnitou cestou, tam, kde jsem teď. Ale asi jako jedna z mála jsem ráda, že mám školní léta už za sebou," uzavírá. Celý Terezin příběh si poslechněte v podcastu Co z tebe bude?!, který je dostupný ve všech podcastových aplikacích: Soundcloud, Spotify, Spreaker, Google Podcasty a Apple Podcasty
Co z tebe bude?!
Podcast "Co z tebe bude?!" je o niterných problémech mladých lidí v rychle se měnícím světě. Podzimní řada mimo jiné reaguje na epidemii zhoršujícího se duševního zdraví a řeší také klimatickou úzkost. Pořad moderují Tomáš Maca a Clara Zanga. Nový díl vychází každý pátek.
