Schizotypální porucha osobnosti
Schizotypální porucha osobnosti představuje komplexní duševní onemocnění, které postihuje přibližně tři procenta populace a častěji se vyskytuje u mužů. Jedná se o stav, kdy člověk vnímá svět a vztahy značně odlišným způsobem než většina společnosti.
Lidé s takovou poruchou často působí jako samotáři, kteří mají velmi málo blízkých přátel mimo svou nejbližší rodinu. V sociálních situacích prožívají výrazný diskomfort a úzkost, která se na rozdíl od běžné sociální fobie nezmírňuje ani po delší době známosti. Jejich způsob komunikace může být pro okolí těžko srozumitelný. Používají neobvyklé fráze nebo mluví velmi abstraktně.
Charakteristickým rysem je pro ně tak zvané magické myšlení. Také mohou být často přesvědčeni, že mají zvláštní schopnosti, například že dokážou číst myšlenky druhých nebo předvídat budoucnost. Často se u nich objevuje podezřívavost vůči ostatním.
Nápadné bývá také jejich výstřední oblékání nebo neupravený zevnějšek. Jejich chování může působit podivně nebo nepředvídatelně, což vede k tomu, že se jim ostatní lidé raději vyhýbají. To bohužel jen prohlubuje jejich sociální izolaci a pocity odlišnosti.
Příznaky se obvykle začínají projevovat v rané dospělosti. Už v dětství mohou být ale patrné některé náznaky - dítě například preferuje samotářské aktivity, má problémy ve vztazích s vrstevníky a může trpět sociální úzkostí. V dospělosti tyto obtíže často vedou k problémům v zaměstnání a v osobním životě.
Ačkoliv tito lidé často sami nevnímají své myšlení a chování jako problematické, vyhledávají odbornou pomoc kvůli přidruženým obtížím, jako jsou deprese nebo úzkosti. Léčba může zahrnovat psychoterapii a v některých případech i medikaci.