Měla to být vědecká smrt bez bolesti. Proč se první poprava plynem změnila v horor

Ve státní věznici v americké Nevadě poprvé zaklaply dveře plynové komory. Bylo 8. února 1924 a svět měl přihlížet, jak novinka nahradí „barbarské“ šibenice. Jak moderní věda umožní rychlý konec odsouzence - jenže příběh Gee Jona, první oběti kyanovodíku, zůstává mrazivým svědectvím o tom, jak se snaha o čistou smrt může změnit v technické diletantství.

Myšlenku zavedení plynové komory prosazoval major D. A. Turner, příslušník zdravotnických sborů americké armády. Proč? Během první světové války se důvěrně seznámil s účinky bojových plynů a nový způsob popravy propagoval jako „nejrychlejší a nejhumánnější metodu, jak zabít člověka“.

Právě tato slova dnes znějí obzvlášť cynicky.

Jak plynová komora vlastně vypadala a fungovala? Šlo o vzduchotěsnou místnost, v níž se nacházela židle, na kterou odsouzence pevně připoutali. K jeho tělu pak připojili dlouhý stetoskop, aby lékař stojící mimo komoru mohl konstatovat smrt.

Po uzavření místnosti dal dozorce znamení a popravčí zatáhl za páku. Kyanid sodný nebo draselný se uvolnil do nádoby s kyselinou sírovou či chlorovodíkovou, čímž vznikl smrtelně jedovatý kyanovodík. Smrt nepřicházela okamžitě – často ji provázely dlouhé minuty dušení. Nad humánností této formy popravy se tak vznášely otazníky již od samého začátku.

Nevada a gang

První člověk, který byl popraven ve speciálně zkonstruované plynové komoře, byl devětadvacetiletý Číňan Gee Jon, který se přistěhoval do USA. Jeho poprava se uskutečnila 8. února 1924 ve státní věznici v Carson City, hlavním městě státu Nevada.

Geeho odsoudili k smrti za vraždu člena konkurenčního gangu Tom Quonga Keea, na níž se podílel v srpnu 1921 v nevadském městečku Mina. Spoluviníkem byl Hughie Sing, jemuž původní trest smrti později změnili na doživotí – mimo jiné kvůli nízkému věku a skutečnosti, že sám nestřílel.

Původní plán jeho usmrcení byl ještě děsivější než skutečnost, že šlo o novinku: úřady se snažily Geeho usmrtit tak, že mu do cely napumpují kyanovodík ve spánku. Experiment ale selhal – plyn z cely unikal. Právě tato technická překážka vedla k rozhodnutí vybudovat samostatnou plynovou komoru, která měla zajistit „spolehlivý“ průběh popravy.

Temný symbol 20. století

Plynové komory se následně začaly používat i v dalších amerických státech. Například ve státní věznici ve Wyomingu mezi lety 1937 a 1965 tímto způsobem popravili pět odsouzených vrahů. Ve druhé polovině 20. století však (nejen) veřejnost začala tento způsob popravy stále častěji kritizovat a dnes je ve většině zemí zakázán jako nehumánní.

A zatímco v USA měla plynová komora sloužit k popravám jednotlivců, v Evropě se stala symbolem masového zla - nacistické Německo ji během holokaustu využilo k hromadnému vyvražďování, čímž se její obraz navždy spojil s jednou z nejtemnějších kapitol lidských dějin.