První člověk ve vesmíru se mohl jmenovat Shepard. V závodu s Gagarinem šlo o dny

První člověk ve vesmíru se mohl jmenovat Shepard. V závodu s Gagarinem šlo o dny
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, první člověk, který vzlétl do vesmíru. Ke svému letu odstartoval 12. dubna 1961. V kosmické lodi Vostok 1 obletěl Zemi a po 108 minutách přistál. Pro východní blok se stal hrdinou, jenž v závodech o vesmír předběhl USA.
Představitelé NASA měli po úspěšném letu Jurije Gagarina na tiskovém brífinku ve Washingtonu co vysvětlovat. Konaly se závody o vesmír a Sověti Američany předběhli.
Alan Shepard. Měl to být trumf, který chtěla NASA vytáhnout 5. května 1961 poté, co si v roce 1959 organizace vybrala sedmičku elitních vojenských letců. On měl být číslo jedna. Jenže Gagarin ho předběhl o pouhých 23 dní. Shepard se tak stal alespoň prvním Američanem. I toto prvenství je občas zpochybňováno, jednalo se totiž o suborbitální let, pouze po balistické křivce.
John Glenn, první Američan na oběžné dráze. Stalo se tak  20. února 1962. Někdy  je dokonce považován za prvního Američana ve vesmíru, protože Shepard orbitu nedosáhl.
Foto: ČTK/NASA
hrz hrz
12. 4. 2019 17:00
Na 12. dubna připadá Mezinárodní den letectví a kosmonautiky, který se slaví od roku 1969 především v zemích někdejšího východního bloku. V roce 2007 pak OSN zavedla na 12. dubna Světový den lidského letu do vesmíru. Oba svátky si připomínají okamžik, kdy ruský kosmonaut Jurij Gagarin 12. dubna 1961 poprvé odstartoval na cestu do vesmíru.
 

Právě se děje

Aktualizováno před 19 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 34 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy