"Práce čtveřice fotografů, vystupujících od roku 2020 pod hlavičkou volného uskupení s názvem Nudlaři, se vyznačuje několika společnými rysy. Základním znakem je používání panoramatické fotografie a odtud vychází i název skupiny," vysvětluje historik Pavel Dvořák z Muzea Novojičínska, který je autorem úvodního textu k výstavě. 

"Druhým pojítkem je geografické vymezení jejich fotografického zájmu, ohraničené širokým regionem severní Moravy. Do třetice se pak všichni zajímají o krajinu a nejrozmanitější kontexty jejich metamorfóz," doplňuje.

Snímek z výstavy Nudlaři (Café Prostoru_ v budově NTK Praha) | Foto: Nudlaři / Café Prostoru_

Zmiňovanými autory jsou Tom Hudeček, Dalibor Kvita, Ladislav Vavřík a Tomáš Vítek. "Spojil je nejen panoramatický fotoaparát, ale také snaha zachytit ostravskou krajinu v mezičase svého vývoje. V okamžiku, kdy staré už neexistuje, ale nové se ještě nezrodilo… Od objektivizujícího k subjektivizujícímu dokumentu přes romantizující záznam až po intimní vizuální prožitek. Každý z nich použil jinou techniku a každý do svých snímků vložil jiný, osobitý pohled na okolní kraj," vysvětluje Dvořák.

Tom Hudeček vytváří snové, velmi osobní fotografie městských i přírodních scenérií, Dalibora Kvitu momentálně zaměstnává dokumentace proměn historického regionu Kravařska. Ladislav Vavřík a Tomáš Vítek se nejčastěji toulají Ostravou a svými aparáty zachycují její zákoutí, pro ostatní často neviditelná.

Panoramatický formát podle Pavla Dvořáka lépe než jiné umožňuje vnímat přirozené souvislosti. "Pomyslně zceluje nejen krajiny samé, ale i naše vnímání a prožívání těchto krajin. Doširoka rozevřený pohled zásadně posiluje pocit, že středobodem světa je člověk, že krajina i vše, co se v ní odehrává, co v ní žije a existuje, jsou podmíněny a umožněny právě a jen jeho prostřednictvím. Že krajina i příroda jsou zde proto, aby člověku sloužily a pracovaly pro něj," konstatuje.

Právě takový přístup ke světu je podle jeho slov dědictvím modernity 19. století, doby, která byla přesvědčena o tom, že pokroku je třeba jít vstříc i za cenu nezměrných obětí. "Před téměř dvěma stoletími se jedním z míst, kde se mělo názorně ukázat, že jedině člověk je středobodem světa, stalo i Ostravsko," říká Dvořák.

"Nyní se díky způsobu zobrazení, jaký si zvolili, do tohoto pomyslného středu světa postavili čtyři fotografové, kteří se instinktivně pokusili obrátit naruby onen fotografii vlastní antropocentrismus. Vydali se do míst, která jsou dodnes živým mementem toho, jak zhoubný může takový přístup ke světu být. Každý po svém se pokusili zachytit měnící se tvář krajiny, která se doslovně i metaforicky propadá do své budoucnosti," dodává.