Neužil a Issová: Zátopek nebyl politický člověk. Chtěl běhat a komunisté toho využili

Tomáš Maca Tomáš Maca
15. 8. 2021 16:01
Zlaté medaile z olympijských her v Londýně a v Helsinkách z něj udělaly ikonu. Obraz národního hrdiny ale narušil jeho nejednoznačný postoj k totalitnímu režimu. Režisér David Ondříček na konci srpna uvádí do kin film Zátopek. Hlavní role běžce Emila a oštěpařky Dany v něm ztvárnili herci Václav Neužil a Martha Issová. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč nechtějí světoznámého sportovce soudit.
"Film o Zátopkovi? Nestojíme nad ním jako morální arbitr, nedíváme se na jeho život černobíle," slibují v rozhovoru Václav Neužil a Martha Issová, kteří si zahráli běžce Emila a oštěpařku Danu.
"Film o Zátopkovi? Nestojíme nad ním jako morální arbitr, nedíváme se na jeho život černobíle," slibují v rozhovoru Václav Neužil a Martha Issová, kteří si zahráli běžce Emila a oštěpařku Danu. | Foto: Libor Fojtík

Vzpomenete si na moment, kdy se na vás režisér David Ondříček zadíval a uviděl nějakou podobnost s manžely Zátopkovými?

Issová: Přesně si pamatuju, jak jsme se s Davidem vrátili domů z nějakého večírku a on se mě ve tři ráno zeptal, jestli bych hrála Danu Zátopkovou, kdyby mi roli nabídl. Vyjeveně jsem na něj koukala, protože o filmu mluvil už nějakou dobu a mě vůbec nenapadlo, že by mě v něm mohl obsadit. Když David viděl, jak na něj zírám, dodal, že v Česku žádná jiná herečka, která by byla tak nosatá jako Dana Zátopková, není. Tím téma uzavřel a víc už mi k tomu neřekl, takže jsem roli zřejmě získala díky nosu.

Neužil: Mně, když David Ondříček v roce 2013 řekl, že o mně uvažuje jako o Emilu Zátopkovi, to udělalo samozřejmě radost, ale zároveň jsem se ho hned zeptal, proč si vybral zrovna mě. Sám jsem totiž tehdy nenacházel mezi sebou a Emilem žádné styčné body. David se, jak je jeho dobrým zvykem, jen usmál a řekl mi: "Nech si to projít hlavou a uvidíš. Já si myslím, že ty seš přesný."

Teď už na sobě společné rysy s Emilem Zátopkem pozorujete?

Neužil: Ano, teď už je vidím. Emil byl energický, optimistický a rychlý člověk, což u sebe taky nějakým způsobem pozoruju. Když jsem se do jeho charakteru snažil proniknout, jedním ze zásadních zdrojů pro mě byly originály jeho dopisů z roku 1948, které Emil psal svojí kamarádce Vlastůvce v době, kdy se ucházel o Danu, a hodně se v nich odkrýval. Měl jsem ho zafixovaného jako ukecaného, veselého atleta a nic víc. To jsem se dost mýlil. V těch dopisech se totiž ukazuje jako velmi citlivý a až dětsky zranitelný chlap.

Jeho sloh byl naprosto okouzlující, měl úroveň, nadhled a originalitu. Když jsem ho četl, nabyl jsem dojmu, že Emil mohl být malinko závislý na vztazích. V téhle jeho nedospělosti a naivitě jsem se v době, kdy jsem film točil, taky viděl. Emil mě začal dojímat. Vedle toho jsem pátral po historkách z Emilova dětství, které odvyprávěli lidi, co ho osobně znali. Vzpomínky ostatních jsou totiž vždycky dost signifikantní. Emil z nich vychází jako poťouchlý, chytrý darebák, kterého bavilo vytrhávat lidi z jejich komfortní zóny. I téhle jeho zálibě rozumím.

Issová: Jestli do toho můžu vstoupit, tak pana Neužila, který se rád profiluje jako intelektuál, dle mého s Emilem Zátopkem spojuje nakažlivá a roztomilá radost z debilit. Znám Vaška z práce dlouho a blízce, takže vím, že když cítí, že má publikum, pouští se do neskutečných volovin a umí je dotáhnout celkem daleko. To pak u nás v Dejvickém divadle vidíte Vaška, často ještě s Jardou Pleslem, a kolem nich chumel lidí, kteří se smějí. V podobné situaci byste, myslím, velmi často našli i Emila.

Václav Neužil a Martha Issová ve filmu Zátopek
Václav Neužil a Martha Issová ve filmu Zátopek | Foto: Lucky Man Films / Falcon

Tuhle náturu Emila Zátopka konec konců vidíme už v první části filmu, kdy na celé kolo zpívá a tancuje v hospodě na Slovácku. Všichni mu visí na rtech, jen budoucí manželka Dana jeho šarmu odolává.

Issová: V téhle scéně jsme vycházeli přímo ze vzpomínek Dany Zátopkové. Emil byl v té době už sportovní hvězda, všechna pozornost se soustředila na něj a Dana při prvním setkání podle svých slov prohlásila: "On si myslí, že z něj všechny sypů bobky, ale já tedy rozhodně ne." Zápasník a filmový kaskadér Karel Engel, který Zátopkovy dobře znal a hodně nám při přípravách filmu pomohl, na druhou stranu vyprávěl, že Dana Emila normálně uhnala. Jak to bylo doopravdy, se už dneska bohužel nedozvíme.

I z další scény, ve které Emil vstoupí do Danina vítězného projevu na olympiádě v Helsinkách, se mi zdálo, že měl slavný běžec sklony k narcismu a že to jeho manželku trochu štvalo. Jak to vidíte vy?

Neužil: Jsem rád, že jste ty scény takhle četl. Slovo narcismus ale podle mě není přesné, Emil byl zkrátka extrovert a nemohl si pomoct.

Issová: Já bych neřekla, že Emil toužil být za každou cenu středem pozornosti, jenom lidi kolem sebe rád bavil. Daně tahle jeho vlastnost nebyla vždycky příjemná, a to ani tak proto, že by po pozornosti prahla sama, jako spíš kvůli touze po férovosti. Manželé Zátopkovi byli oba sportovními hvězdami a Daně podle mě vadilo, že Emil svou entuziastickou jízdou občas její úspěch spláchl. Neměla vůči svému muži žádný mindrák, za to, co dokázal, ho velmi uznávala, jen jí to přišlo nespravedlivé. Jinak ale bylo manželství Zátopkových založené na vzájemné podpoře a velkém přátelství.

Což je vzhledem k jejich rozdílným povahám obdivuhodné. Dana Zátopková na mě totiž z filmu i staršího dokumentu, který také natočil David Ondříček, působila jako rázná, neústupná žena, co si vždycky stojí za svým.

Neužil: Já bych o Daně řekl, že byla racionálnější a silnější člověk než Emil.

Issová: Pocházela ze Slovácka, z kraje, kde se rodí silné, zemité holky, které vědí, za čím v životě jdou, a mají v sobě určitou pevnost. Taky na svůj původ byla náležitě hrdá a ráda o něm mluvila.

"Pana Neužila, který se rád profiluje jako intelektuál, dle mého s Emilem Zátopkem spojuje nakažlivá a roztomilá radost z debilit," směje se Issová.
"Pana Neužila, který se rád profiluje jako intelektuál, dle mého s Emilem Zátopkem spojuje nakažlivá a roztomilá radost z debilit," směje se Issová. | Foto: Libor Fojtík

Když za Danou Zátopkovou režisér David Ondříček přišel s tím, že chce o jejím muži natočit film, tak se jí do toho, pokud vím, nejdřív moc nechtělo a taky si v roli Emila představovala profesionálního atleta. Jaký trénink jste museli podstoupit, abyste legendárního běžce a oštěpařku na plátně ztvárnili věrohodně?

Issová: Oba jsme se na role začali připravovat už v roce 2013, kdy nám je David nabídl. Já jsem začala trénovat s Rudolfem Černým, bývalým trenérem Báry Špotákové, se kterou jsem se později taky seznámila a skamarádila. Neměla jsem ale ambici stát se oštěpařkou, šlo mi hlavně o to, abych si osvojila základní principy oštěpařského pohybu. Navíc jsem hodně vycházela z Danina specifického stylu, který se od způsobu, jakým sportovkyně hází dneska, celkem liší. Důležité bylo nacvičit si formu, ne házet oštěpem na velké vzdálenosti.

Neužil: V mém případě jsme si s Davidem a s mým trenérem Honzou Pernicou dali za cíl, abych ve filmu vypadal skutečně jako běžec. Před kamerou jsem byl totiž obklopený samými profíky, veškeré komparzní role jiných sportovců hráli profesionální běžci, takže bylo nutné, aby diváci uvěřili, že mezi ně skutečně patřím. Ve filmu se sice už dneska dá spousta věcí zakamuflovat, ale v případě téhle role nic takového nešlo, bylo by to trapné.

Nejdřív jsem musel zhubnout, nakonec asi osm kilo, aby se mi vyrýsovala běžecká figura, což trvalo docela dlouho. Druhým cílem bylo naučit se běžet tak, abych na pohyb nemusel myslet a mohl při běhu Emila hrát. Nebylo nutné, abych uběhl maraton, ale potřeboval jsem zvládnout běžecký natáčecí den. Proto jsme se s Honzou Pernicou na Ladronce, Hvězdě a Strahově věnovali intervalovému tréninku, který mimochodem vymyslel právě Emil Zátopek.

Střídal jste v pravidelných intervalech sprinty a vyklusávání…

Neužil: Emil sprintoval a vyklusával, já jsem běhal dvoustovky, čtyřstovky, pětistovky i kilometry a mezitím si dával pauzy. Postupně jsem zvyšoval výkonnost a taky mě Honza několikrát vzal do atletické skupiny za profíky, se kterými jsem zažil kruhový trénink. Výhodou bylo, že jsem v sobě běh měl už předtím. Když mě Honza poprvé viděl běžet, tak řekl: "To je dobré, nebudeme se muset věnovat technice."

Na druhou stranu mi chyběla vytrvalost. Ve škole jsem v sobě vždycky měl výbušnost a akceleraci, ale běh na delší vzdálenosti jsem nesnášel ani jsem nikdy pořádně nejezdil na kole nebo na běžkách. Samotářské vytrvalostní sporty jsem vůbec nepěstoval, vždycky jsem se věnoval těm týmovým. Role Emila Zátopka mi tenhle svět, ve kterém jste pořád jen sám se sebou, otevřela.

Taky jsem si zakázal běhat se sluchátky v uších, protože Emil se bez nich musel taky obejít. Hodně lidí běhá s hudbou, která vám pochopitelně pomáhá a dost vás motivuje, ale já jsem chtěl slyšet dech a tlukot srdce. Byly momenty, kdy jsem si sáhl na maximum svých fyzických sil.

Ve filmu mě zaujala pasáž, ve které Emil Zátopek běží maraton v Helsinkách a v jeden moment se dostane do jakéhosi transcendentálního stavu. Ocitne se na poušti a vidí před sebou pravěkého muže, který ho ponoukne, aby ještě pokračoval dál.

Issová: Myslím, že pro Václava i pro Davida byl Zátopek takový mužský přechodový rituál. Václav si prošel nelehkými momenty při tréninku a David se zase jako režisér, scenárista a producent pustil do projektu, který byl větší než všechny jeho dosavadní filmy, a musel se potýkat se spoustou překážek. Zátopek se dlouho odkládal, nesehnaly se na něj peníze, scénář se musel přepracovávat, a tak se z něj skutečně stal mužský iniciační obřad.

Neužil: To můžu jen potvrdit. Díky roli Emila Zátopka jsem sám sebe víc poznal, zjistil jsem, co jsem zač. V době, kdy už se pomalu schylovalo k natáčení a já jsem začal znova trénovat, jsem se dostal do zvláštního stavu. Byl jsem v polospánku a sám sobě jsem říkal, že kdybych už neměl nikdy natočit nic jiného, tak Zátopka natočit musím. Věděl jsem, že kdybych to neudělal, tak bych v životě něco důležitého propásl. Zároveň jsem ale cítil i klid, nepochyboval jsem, že to se Zátopkem nakonec vyjde.

Takových příležitostí herec za svou kariéru dostane jen pár. A to, že se natáčení nakonec o několik let odložilo, filmu minimálně z mého pohledu jenom pomohlo. Myslím, že v době, kdy jsem se na roli Emila Zátopka začal poprvé připravovat, jsem na ni herecky ještě neměl.

Issová: Přijde mi, jako by nás při přípravách filmu vedl někdo shora a zařídil, že všechno to načasování bylo správné.

"Zátopek se dlouho odkládal, nesehnaly se na něj peníze, scénář se musel přepracovávat, a tak se z něj stal takový mužský iniciační obřad," myslí si Issová.
"Zátopek se dlouho odkládal, nesehnaly se na něj peníze, scénář se musel přepracovávat, a tak se z něj stal takový mužský iniciační obřad," myslí si Issová. | Foto: Libor Fojtík

Film se nevyhýbá ani otázce, jak moc se Emil Zátopek nechal využít komunistickou propagandou. Jak jeho roli v politice předlistopadového režimu vnímáte vy?

Issová: Emil Zátopek pocházel z rodiny pravověrných komunistů. Měl sedm sourozenců, vyrůstal v chudých poměrech, jeho tatínek byl dělník, stolař. Dana naopak pocházela z politicky nepohodlné rodiny a musela bojovat s nálepkou buržoazní dcerky. Její tatínek byl voják, kterého za druhé světové války věznili, protože se účastnil odboje proti nacistům, takže její pozice v dobách minulého režimu byla jiná než Emilova. Když jsem se s Danou Zátopkovou při přípravách filmu setkávala, byla na téma Emilova angažmá v tehdejší politice dost háklivá.

Neužil: Emil v roce 1946 vstoupil do armády, ale šel tam hlavně proto, že chtěl běhat. Díky sportu ochutnal vnitřní svobodu, a i když to může znít paradoxně, věděl, že profese vojáka mu tuhle svobodu přinese.

Issová: V Emilově životě samozřejmě nastaly sporné momenty, kdy by ho někdo mohl označit za nestatečného. Já ho nicméně vnímám jako obyčejného, slušného, ale chybujícího člověka, který byl mimořádný sportovec, toužil dělat něco, pro co se cítil být předurčený, a byl ochotný tomu mnoho obětovat. Předlistopadový režim tohohle člověka postavil do situace, kdy musel vyjádřit svůj politický názor, jinak by v profesionálním sportu nemohl pokračovat. Proto neviním Emila, ale systém, který ho do takové situace dostal.

Neužil: Ani ve filmu Emila nijak nesoudíme, jen ukazujeme, jak se v různých situacích zachoval a jaký z toho mohl mít pocit. Nestojíme nad ním jako morální arbitr, nedíváme se na jeho život černobíle. Existují samozřejmě lidi, kteří Zátopkovi nemohou přijít na jméno a žádný národní hrdina to pro ně není. Na druhou stranu je třeba říct, že Emil nebyl politický člověk, a když se jím snažil být, tak mu to moc nešlo. Když se v době pražského jara rozhodl rebelovat vůči vstupu vojsk Varšavské smlouvy, dělal to svým trochu naivním, dětským způsobem a pak na to dojel.

Události roku 1968 děj filmu rámují, příběh u nich končí. Myslíte, že se Zátopek proti sovětské invazi postavil i proto, že chtěl odčinit 50. léta, kdy pod tlakem komunistů podepsal souhlas s odsouzením Milady Horákové a dalších politicky nepohodlných osobností?

Issová: Když manželé Zátopkovi o 50. letech mluvili, oba naprosto striktně odmítali, že by Emil něco podobného podepsal. Podle jejich verze komunisté Emilovo jméno zneužili, protože mělo ve společnosti velkou váhu. Tvrdili, že Emil nevěděl, že odsouzením skupiny kapitalistických živlů schvaluje popravu.

Neužil: Nemyslím si, že by se svými kroky v roce 1968 snažil sám před sebou očistit. Emil byl spontánní člověk a v době srpnové invaze byl podle mě strašně naštvaný. Taky si trochu naivně myslel, že sovětské vojáky svými protesty dokážeme dostat pryč. Když si pustíte jeho tehdejší projev na Václavském náměstí, je vidět, že tomu opravdu věřil.

Issová: Taky jsme narazili na společný rozhovor manželů Zátopkových, který vznikl v roce 1969 po upálení Jana Palacha. Především Dana tam okupaci velmi výrazně odsuzuje a o Palachově činu tam mluví jako o důležitém poselství k celému národu. Emil se následně připojil k žalobě na komunistického politika Viléma Nového. Ten Palacha označil za psychicky nemocného člověka, za jehož aktem stála buňka lidí včetně právě Emila Zátopka, kteří ho ovládali.

Nakonec ale žalobu odvolal a Novému se omluvil.

Neužil: Ano, potom se stáhl, což Dana Zátopková zdůvodňovala tím, že se bál, aby nedostal 20 let natvrdo. Nakonec místo vězení sedm let kopal studny, dělal geologické vrty a bydlel v maringotce. V téhle situaci Emil silný nezůstal, ale vůbec bych nechtěl být v jeho kůži. Sám si pamatuju na situace, kdy jsem se zachoval liknavě a nejednoznačně, kdy jsem projevil slabost. Všichni si přece vybavíme momenty z našich životů, na které nejsme pyšní.

Issová: Osobně bych nerada obhajovala lidskou nestatečnost a malost. Nechci totiž umenšovat zásluhy hrdinů, kteří i pod hrozbou trestu dokázali vytrvat a bojovat za pravdu. Těch si nesmírně vážím, protože jim vděčíme za to, že se politické poměry změnily. Zároveň ale nesoudím Emila Zátopka za to, jak čelil situacím, které byly nesmírně složité a u kterých nevím, jak bych se sama zachovala.

Podívejte se na trailer filmu Zátopek

Film Zátopek začnou kina promítat od 26. srpna. | Video: Falcon
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

"Naše země není otevřená". Američané začali vyhošťovat tábořící migranty z Haiti

Americké úřady začaly s vyhošťováním tisíců lidí původem z Haiti, kteří se tento týden utábořili na hranici mezi Mexikem a Texasem. Úřady dnes vypravily první tři lety na Haiti, řekl agentuře AP nejmenovaný zdroj. Bezpečnostní složky také zablokovaly vstup do Texasu z mexické strany. 

Tento týden dorazilo do okolí texaského města Del Rio z Mexika zhruba 14 tisíc lidí. Utábořili se u mostu, který spojuje mexický a texaský břeh řeky Rio Grande, tvořící hranici mezi Mexikem a USA. Většina migrantů je z Haiti, ale i zemí Střední Ameriky.

V sobotu americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že navýší přepravní kapacity pro vyhoštění lidí, kteří nezákonně překročili hranici. Ministerstvo uvedlo, že "naše hranice není otevřená, a lidé by se neměli vydávat na nebezpečnou cestu". Migranti by měli být navráceni do země původu, aniž by dostali možnost si podat žádost o azyl.

před 57 minutami

Čeští inline hokejisté získali na MS sedmé zlato, rozdrtili ve finále Kanadu 7:0

Čeští inline hokejisté získali na mistrovství světa organizace FIRS v italském Roccarasu sedmé zlato v historii. Ve finále rozdrtili svěřenci trenéra Martina Mecery 7:0 Kanadu a navázali na triumfy z let 2007, 2011, 2013, 2015, 2016 a 2018.

Češi, kteří byli na minulém světovém šampionátu v Barceloně v roce 2019 druzí, získali 16. medaili za sebou a na 26. šampionátu 22. cenný kov. Druzí byli šestkrát a třetí devětkrát.

Do vedení se dostali Mecerův tým v čase 9:05 díky brance Patrika Šebka, v 15. minutě zvýšil Jakub Bernad. Po 51 sekundách druhého poločasu se prosadil Marek Loskot a v posledních sedmi minutách zápasu si Češi ještě s chutí zastříleli. Nejdříve využil přesilovku Loskot, potom se zapsali podruhé v utkání mezi střelce také Bernad s Šebkem a 64 sekund před koncem dovršil debakl Kanady Lukáš Novák. Gólman Daniel Brabec udržel čisté konto.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Čeští futsalisté na MS zachránili remízu 1:1 s Vietnamem a jsou v osmifinále

Čeští futsaloví reprezentanti ve třetím utkání na mistrovství světa v Litvě zachránili remízu 1:1 s Vietnamem a z druhého místa skupiny D postoupili do osmifinále. V něm svěřenci trenéra Tomáše Neumanna v pátek pravděpodobně narazí na Španěly, dvojnásobné světové šampiony. Jediný český gól v Kaunasu dnes vstřelil kapitán Lukáš Rešetár.

"Hlavně jsem zklamaný z našeho výkonu. Takhle špatně jsme dlouho nehráli. Zakončení bylo z naší strany tragické. Šancí jsme měli zase na deset gólů, ale jak to řešíme, to je hrůzostrašné," řekl Neumann v nahrávce pro média od FAČR.

Češi po vítězství 5:1 na Panamou a porážce 0:4 s favorizovanou Brazílií v prvním poločase dominovali v držení míče, ale tolik šancí si nevytvořili. Ty zřejmě největší neproměnil Křivánek. Několikrát vietnamských pokusů zneškodnil brankář Vahala.

"Chyběl tam pohyb, chyběla prudká přihrávka. Stáli jsme na míči, neběhali jsme. Vůbec nejsem s ničím spokojený," prohlásil kouč Neumann.

Podobně vypadalo dlouho i druhé dějství. Po Zárubově tyčce ve 35. minutě Phat Chau nečekaně prostřelil brankáře Vahalu. Už za necelou minutu ale odpověděl kapitán Rešetár, který chybu ve vietnamské obraně potrestal střelou do horního růžku. Závěr už si čeští hráči pohlídali.

Zdroj: ČTK
Další zprávy