Naši předkové se s neandertálci nekřížili, tvrdí vědci

Karel Dolejší
14. 8. 2008 9:27
Neandertálci byla malá, izolovaná skupina
Z kosti člověka neandrtálského izolují vědci jeho genom
Z kosti člověka neandrtálského izolují vědci jeho genom | Foto: Reuters

Praha/Lipsko (Ekolist) - Vědci přinesli další důkaz o tom, že neandertálci ve vývojové řadě nepatří mezi naše přímé předchůdce. S našimi předky se podle všeho nikdy nekřížili.

Studie, o níž informuje srpnové vydání časopisu Cell, obsahuje kompletní popis takzvaného mitochondriálního genomu získaného z kosti neandertálce, která je stará 38 tisíc let.

A podle odborníků  se mitochondrie neandertálce od mitochondrie dnešního člověka liší natolik, že úvahy o možném křížení obou druhů hominidů na konci doby ledové jsou jen velmi nepravděpodobné.

"Poprvé jsme sestavili sekvenci prastaré DNA, která je v zásadě bez chyby," vysvětlil Richard Green z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

Kompletní gen neandertálce

Německý vědecký tým teď hodlá pokračovat v rekonstrukci kompletního genomu buněčného jádra neandertálce.

Čtěte také: Antarktida se kdysi podobala Sibiři. Než úplně zmrzla

Dosud se podařilo získat 35 téměř kompletních sad mitochondriálního genomu obsahujících 13 genů kódujících proteiny.

To umožňuje vyloučit z výzkumu rozdíly mezi genomy obou druhů, vzniklé poškozením degradované fosilní DNA neandertálce, a určit skutečné vývojové změny.

Ačkoliv je ověřeno, že neandertálci byli hominidy nejblíže příbuznými dnešnímu člověku, jejich přesný vztah byl dosud nejasný. A to právě kvůli sporům, zda se neandertálci s lidmi křížili, nebo ne. 

Teď to ale vypadá, že poslední společný předek obou hominidů žil někdy před 800 až 520 tisíci lety.

Nikdo z nás pravděpodobně neměl za předka neandrtálce (ilustrační foto)
Nikdo z nás pravděpodobně neměl za předka neandrtálce (ilustrační foto) | Foto: Aktuálně.cz

Jeden ze získaných proteinů, známý jako COX-2, ukazuje, že po oddělení obou druhů docházelo v překvapujícím měřítku k substitucím aminokyselin. Vědci však zatím nevědí, co to přesně znamená.

Čtěte také: Za vymření pravěkých druhů mohl člověk, ne klima

Malá, izolovaná populace z Evropy

Výzkum nicméně naznačuje, že neandertálci patrně prodělali jen málo obecných vývojových změn, zato však řadu takových, které vedly k proměně stavebních bloků proteinových aminokyselin.

Jedno z možných vysvětlení poukazuje na malou populaci, která je obecně méně odolná vůči mutacím a dochází v ní k rychlejší proměně genomu.

"Většinou se tvrdí, že před 40 tisíci lety žilo v Evropě jenom několik tisíc neandertálců," říká spoluautor studie Johannes Krause.

Evropa je mnohem menší než Afrika, kde se vyvinul Homo sapiens sapiens. Neandertálci navíc čelili opakovanému zaledňování, které je izolovalo a současně zhoršovalo jejich životní podmínky.

Více z Ekolistu:

 

Právě se děje

před 29 minutami

Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí, že bude bez akreditace

Hodnotící komise Národního akreditačního úřadu nedoporučuje schválení akreditace studijního programu Všeobecného lékařství pro Lékařskou fakultu Ostravské univerzity. Jde sice zatím pouze o návrh, nikoli rozhodnutí, ale přesto není jisté, jestli program Všeobecné lékařství bude moci fakulta letos pro uchazeče otevřít. V reakci na rozhodnutí to sdělil rektor Jan Lata.

Návrh hodnotící komise úřadu univerzita obdržela v pondělí. "Byť jde o návrh a nikoli o definitivní rozhodnutí, není to pro Lékařskou fakultu ani pro univerzitu příjemná situace. Věříme, že Rada Národního akreditačního úřadu zohlední stoupající kvalitu jak v oblasti personálního obsazení, tak v oblasti vědy a výzkumu, která se na fakultě v posledních letech odehrála a fakulta akreditaci obdrží," uvedl Lata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy