


„Myslela jsem si, že takhle se prostě žije. Že je normální se každé ráno budit s bolestí,“ říká Nicky Richardsonová. Lékaři ji přitom roky ujišťovali, že je na vážnou diagnózu příliš mladá. Její tělo přitom celou dobu vysílalo varovné signály, které nikdo nebral vážně. Pravda se ukázala mnohem později, kdy lékaři ženě diagnostikovali hned čtyři chronická onemocnění.

S únavou, nočním pocením a kožními potížemi se Nicky Richardsonová z anglického Plymouthu potýkala prakticky celý život. Postupně se přidaly i bolesti kloubů, ale jak sama říká, dlouho to přičítala prostému stárnutí. „Ty příznaky se pomalu a plíživě staly každodenní součástí mého života,“ vzpomíná. „Opravdu jsem si myslela, že je to normální. Že každý vstává s bolestí a že vyčerpání, které nezmizí ani po spánku, je vlastně běžné.“
Zlom přišel až ve chvíli, kdy začala mít problém být venku na slunci. Její pokožka reagovala bolestivě a neobvykle. Tehdy jí došlo, že se děje něco vážnějšího. „Každé ráno jsem se probouzela ztuhlá. Připadala jsem si, jako bych uběhla maraton,“ popisuje. S odstupem vidí, že šlo o jasné varovné signály. „Jenže když se něco zhoršuje pomalu, člověk si na to zvykne.“
Dnes třiačtyřicetiletá podnikatelka tvrdí, že lékaři její potíže dlouho zlehčovali. Říkali jí, že je na artritidu příliš mladá, a její stav vysvětlovali stresem, úzkostí nebo prostým vyčerpáním. „Byla jsem neustále v pohybu. Vedla jsem úspěšný, oceňovaný kadeřnický salon, pořád jsem pracovala,“ říká. „Tak jsem jim věřila. Zatnula jsem zuby a jela dál.“
Situace se dramaticky zhoršila v roce 2024, když Nicky skončila upoutaná na lůžko. „Bylo mi opravdu zle. Nemohla jsem normálně fungovat,“ popisuje. Podle jejích slov ji praktický lékař nechtěl přijmout ani odeslat ke specialistovi, a tak se rozhodla vyhledat soukromou praxi.
Během jednoho vyšetření přišla série diagnóz, které objasnily roky nevysvětlených potíží. Lékaři jí diagnostikovali revmatoidní artritidu: chronické autoimunitní onemocnění, při němž imunitní systém napadá kloubní tkáně a způsobuje bolest, otoky a ztuhlost, zejména v rukou, zápěstích a chodidlech. K tomu se přidala porucha pojivové tkáně, fibromyalgie a Raynaudův syndrom, který narušuje prokrvení prstů na rukou a nohou.
„Cítila jsem v tu chvíli dvě věci zároveň: zdrcení a úlevu,“ říká. „Zdrcení, protože se můj život ze dne na den změnil. A úlevu, protože jsem nebyla blázen.“ Všechny potíže, které kvůli lékařům roky bagatelizovala, najednou dávaly smysl. „Moje tělo si nevymýšlelo. Nebyla jsem slabá. Mělo to důvod.“
Po stanovení diagnózy se její život doslova „obrátil vzhůru nohama“. Musela výrazně zpomalit, omezit práci a v salonu funguje už jen na částečný úvazek. Nejtěžší podle ní není ani tak samotná nemoc, jako změna tempa a přijetí nové reality. „Musela jsem si znovu postavit celý život. Bylo nutné zpomalit,“ říká. „Naučit se naslouchat svému tělu a přijmout, že už nemůžu fungovat jako dřív.“ S tím se pojí i emoce, o kterých se podle ní příliš nemluví. „Je v tom i smutek. Smutek za starým životem, za vlastní nezávislostí, za verzí sebe sama, která všechno zvládala,“ popisuje otevřeně.
Na začátku si podle svých slov připadala osaměle, když se ale rozhodla svůj příběh sdílet na sociálních sítích, nečekaná odezva ji překvapilo. „Zjistila jsem, že v tom zdaleka nejsem sama,“ říká. Postupně si kolem sebe vytvořila komunitu lidí, kteří si procházejí podobnými problémy a navzájem se podporují.
Dnes Nicky užívá dlouhodobou medikaci, která jí pomáhá mírnit příznaky. Sama ale říká, že nejde o jednoduché řešení. „Pořád žiju s bolestí, není to žádný příběh o rychlém uzdravení, je to proces,“ vysvětluje. „Diagnóza všechno nevyřešila, ale dala mi pochopení. A pochopení mi dalo sílu,“ říká. Právě to ji dnes motivuje ze všeho nejvíc. „I když můj život vypadá jinak než dřív, našla jsem smysl v tom, že pomáhám lidem cítit se méně sami.“
Zdroj: Jam Press, Need To Know UK, autorský text






Lidé si kvůli konfliktu na Blízkém východě letos připlatí za některé velikonoční pečivo. Část pekáren už zdražení pohonných hmot a plynu způsobené válečným konfliktem promítla do svých prodejních cen, jiné to teprve čeká.



Česko letos zažívá dvě významná výročí. Zdeněk Svěrák, jedna z nejvýznamnějších osobností tuzemské kultury, oslaví v sobotu devadesát let a neméně legendární Jára Cimrman šedesátku. Málokdo toho o fenoménu Cimrmanů může říct víc než skalní fanoušek a odborník Tomáš Maleček.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.



Americký prezident Donald Trump si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotny uzavřít dohodu s Íránem. Šéf Bílého domu to ve čtvrtek podle agentur prohlásil na zasedání kabinetu ve Washingtonu. Íránce označil za skvělé vyjednavače, Teherán podle něj žádá o dohodu s USA. Trumpův emisar naopak uvedl, že Írán hledá cestu k ukončení války.



Pardubický soud poslal do vazby dva obviněné z terorismu kvůli žhářskému útoku na prostory pardubické firmy LPP Holding. Jde o mladého muže a ženu, kteří jsou aktivní v krajně levicových feministických kruzích. Muž je Egypťan, studující v Praze, žena je Češka. Hrozí Česku nějaká nová vlna krajně levicového terorismu? Hlavním motivem je podle experta na terorismus Miroslava Mareše Palestina.