


Kvůli neustále rostoucím životním nákladům se partneři rozhodli udělat krok, který většina lidí odkládá až na důchod. Opustili klasické bydlení a přestěhovali se na loď. Aby však splnili podmínky bydlení na vodě, musí se každé dva týdny přesouvat na nové místo. Přesto tvrdí, že by neměnili a žijí svůj sen.
„Původně jsme plánovali, že na lodi budeme bydlet až v důchodu. Pak jsme si ale položili otázku, proč čekat až do šedesáti na život, o kterém sníme,“ říká Tish, fotografka ze Staffordshiru.
Dvojice se tak na loď přestěhovala začátkem roku 2024. Rozhodli se k tomu poté, co jim pronajímatelé neustále zvyšovali nájemné a vlastní bydlení se jim zdálo stále vzdálenější.
„Původně jsme plánovali, že na lodi budeme bydlet až v důchodu. Pak jsme si ale položili otázku, proč čekat až do šedesáti na život, o kterém sníme,“ říká Tish, fotografka ze Staffordshiru.
Dvojice se tak na loď přestěhovala začátkem roku 2024. Rozhodli se k tomu poté, co jim pronajímatelé neustále zvyšovali nájemné a vlastní bydlení se jim zdálo stále vzdálenější.
„Šetřili jsme roky, aniž bychom se vůbec zamysleli, jestli opravdu chceme koupit dům. Když jsme si upřímně řekli, co od domova chceme, zjistili jsme, že všechno to nám může nabídnout loď – s bonusem v podobě dobrodružství,“ vysvětluje šestatřicetiletá Angličanka, která se společně se svým stejně starým partnerem nebála zvolit netradiční způsob žití.
Jednou z hlavních podmínek života na takto úzké lodi je pravidelné přesouvání. Tish a Josh proto mění místo kotvení každé dva týdny. Místo stresu to ale vnímají jako zpestření někdy až zbytečně monotónního života. „Nakupování potravin je trochu jako na dovolené, protože každých pár týdnů jste v jiném supermarketu,“ směje se Josh. „Někdy dokonce zapomenete, kde jste nechali svůj domov, a automaticky jedete na místo, kde byl předtím,“ dodává.
Pravidelné stěhování jim umožnilo objevovat místa, kam by se jinak nikdy nepodívali. „Díky tomu víc podporujeme místní podniky. Na druhou stranu se někdy stane, že se do stejného místa vrátíme až za půl roku, takže musíme hodně plánovat a zásobit se,“ říká.

Náklady se ale liší podle ročního období. V létě jsou výrazně nižší díky solárním panelům. „Asi osm měsíců v roce máme elektřinu ze slunce,“ vysvětluje. V zimě se jejich výdaje zvyšují zhruba o 200 liber měsíčně, tedy zhruba o 5600 korun, a to hlavně kvůli naftě na topení a dobíjení baterií.
Za plyn pak platí přibližně 10 liber měsíčně – jedna lahev za 40 liber jim vydrží čtyři měsíce. Poplatek za licenci činí 122 liber měsíčně, což přirovnávají k obecní dani u běžného domu. Mimo zimní období pak utratí zhruba 400 liber. A co tedy bylo hlavním důvodem jejich velké životní změny? Peníze. „Když jsme se odstěhovali z nájmu, naše měsíční výdaje klesly zhruba o tisíc liber (zhruba 28 tisíc korun, pozn. red.),“ říká Tish.
Přestože se může zdát, že život na lodi je v zimě nepohodlný, realita je podle Tish jiná. „Všichni si myslí, že loď musí být v zimě studená, ale momentálně máme uvnitř 24 stupňů. Vánoce budou horké, i když venku bude jen 14 stupňů,“ řekla před svátky.
Když se stěhovali na loď, bylo jim jasné, že radikálně sníží množství majetku. „Zbavit se 90 procent věcí bylo neuvěřitelně osvobozující,“ říká Tish. „To, čeho si dnes vážíme, se změnilo – slunce, voda, příroda a naši blízcí jsou pro nás nejdůležitější,“ dodává.
Ne všechno je ale jednoduché. „Nemohu jen tak vyhodit odpad do popelnice. Když mám štěstí, najdu koš kilometr daleko. Nemáme pračku, takže musíme odjíždět prát. A cesta, která autem trvá 12 minut, nám zabere pět hodin,“ vyjmenovává.

Navzdory náročnějšímu provozu by se Tish a Josh ke klasickému bydlení nevrátili. „Je to spíš pocit než něco, co se dá popsat slovy – pocit klidu. Není to jen bydlení, ale úplně jiný způsob myšlení,“ říká Tish. „Dlouhodobě jsem trpěla problémy s duševním zdravím a změna byla doslova jako den a noc. Život na vodě mi jednoduše vyhovuje,“ přiznává.
A blízkost přírody přináší i nečekané zážitky. „Zachránila jsem veverku z kanálu, u dveří nám spala kachňata, jednou jsme viděli krtka hned vedle okna. Kachny a labutě nám pravidelně klepou na loď a jednou jsem se vrátila domů a po stezce se tam procházel uprchlý kůň,“ vypráví.
Ačkoliv jejich život může působit jako ideální řešení drahoty, Tish upozorňuje, že nejde o univerzální odpověď. „Baterie nevydrží věčně, nátěr dna se musí obnovovat každých pár let a je tu spousta dalších nákladů. Pokud o tom někdo uvažuje jen kvůli penězům, dělá to ze špatného důvodu. Je to životní styl. A ten musí člověk opravdu chtít,“ uzavírá.
Zdroje: What‘s The Jam, Manchester Evening News






Americké ministerstvo spravedlnosti ve spisech o sexuálním predátorovi Jeffreym Epsteinovi publikovalo dokumenty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) související s obviněním, že prezident Donald Trump sexuálně napadl nezletilou dívku. V únoru se v amerických médiích objevily zprávy, že ministerstvo tyto dokumenty zadržovalo. V pátek o tom informovala agentura Reuters.



Americký herec Leonardo DiCaprio, který v těchto dnech natáčí v Česku nový film režiséra Martina Scorseseho, si během pobytu v Praze udělal čas i na jednu mimořádnou kulturní zastávku. Podle informací redakce navštívil historické Stavovské divadlo: místo, které proslavil nejen sám Mozart, ale také oscarový snímek českého režiséra Miloše Formana: Amadeus.



Premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka se čtvrtečnímu setkání s americkým velvyslancem vyhnuli. Nebyli tak u toho, když Nicholas Merrick na Pražském hradě označil jejich rozrytí českého obranného rozpočtu za velký hazard a porušení spojeneckých slibů. A když chtěl reportér deníku Aktuálně.cz znát názor ministra obrany Jaromíra Zůny, ten před otázkami utekl.



S Íránem nebude uzavřena žádná dohoda kromě bezpodmínečné kapitulace, uvedl v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Po výběru nového vůdce Íránu se podle něj Spojené státy a jejich spojenci zapojí do obnovy země. Trump dříve uvedl, že se musí osobně účastnit výběru íránského lídra a že Spojené státy mají na tuto pozici několik kandidátů.



Společnost Levné knihy je v insolvenci. Návrh na sebe podala sama, dluží podle něj zhruba 133 milionů korun. Uvedla, že jí poznamenala pandemie covidu a také inflace po začátku ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek, vyplývá z rejstříku.