Kvůli neustále rostoucím životním nákladům se partneři rozhodli udělat krok, který většina lidí odkládá až na důchod. Opustili klasické bydlení a přestěhovali se na loď. Aby však splnili podmínky bydlení na vodě, musí se každé dva týdny přesouvat na nové místo. Přesto tvrdí, že by neměnili a žijí svůj sen.
Na co čekat
„Původně jsme plánovali, že na lodi budeme bydlet až v důchodu. Pak jsme si ale položili otázku, proč čekat až do šedesáti na život, o kterém sníme,“ říká Tish, fotografka ze Staffordshiru.
Dvojice se tak na loď přestěhovala začátkem roku 2024. Rozhodli se k tomu poté, co jim pronajímatelé neustále zvyšovali nájemné a vlastní bydlení se jim zdálo stále vzdálenější.
Na co čekat
„Původně jsme plánovali, že na lodi budeme bydlet až v důchodu. Pak jsme si ale položili otázku, proč čekat až do šedesáti na život, o kterém sníme,“ říká Tish, fotografka ze Staffordshiru.
Dvojice se tak na loď přestěhovala začátkem roku 2024. Rozhodli se k tomu poté, co jim pronajímatelé neustále zvyšovali nájemné a vlastní bydlení se jim zdálo stále vzdálenější.
Vše, co chtěli
„Šetřili jsme roky, aniž bychom se vůbec zamysleli, jestli opravdu chceme koupit dům. Když jsme si upřímně řekli, co od domova chceme, zjistili jsme, že všechno to nám může nabídnout loď – s bonusem v podobě dobrodružství,“ vysvětluje šestatřicetiletá Angličanka, která se společně se svým stejně starým partnerem nebála zvolit netradiční způsob žití.
Jako na dovolené
Jednou z hlavních podmínek života na takto úzké lodi je pravidelné přesouvání. Tish a Josh proto mění místo kotvení každé dva týdny. Místo stresu to ale vnímají jako zpestření někdy až zbytečně monotónního života. „Nakupování potravin je trochu jako na dovolené, protože každých pár týdnů jste v jiném supermarketu,“ směje se Josh. „Někdy dokonce zapomenete, kde jste nechali svůj domov, a automaticky jedete na místo, kde byl předtím,“ dodává.
Pravidelné stěhování jim umožnilo objevovat místa, kam by se jinak nikdy nepodívali. „Díky tomu víc podporujeme místní podniky. Na druhou stranu se někdy stane, že se do stejného místa vrátíme až za půl roku, takže musíme hodně plánovat a zásobit se,“ říká.
Záleží na ročním období
Náklady se ale liší podle ročního období. V létě jsou výrazně nižší díky solárním panelům. „Asi osm měsíců v roce máme elektřinu ze slunce,“ vysvětluje. V zimě se jejich výdaje zvyšují zhruba o 200 liber měsíčně, tedy zhruba o 5600 korun, a to hlavně kvůli naftě na topení a dobíjení baterií.
Za plyn pak platí přibližně 10 liber měsíčně – jedna lahev za 40 liber jim vydrží čtyři měsíce. Poplatek za licenci činí 122 liber měsíčně, což přirovnávají k obecní dani u běžného domu. Mimo zimní období pak utratí zhruba 400 liber. A co tedy bylo hlavním důvodem jejich velké životní změny? Peníze. „Když jsme se odstěhovali z nájmu, naše měsíční výdaje klesly zhruba o tisíc liber (zhruba 28 tisíc korun, pozn. red.),“ říká Tish.
Překvapivé teplo i náklady
Přestože se může zdát, že život na lodi je v zimě nepohodlný, realita je podle Tish jiná. „Všichni si myslí, že loď musí být v zimě studená, ale momentálně máme uvnitř 24 stupňů. Vánoce budou horké, i když venku bude jen 14 stupňů,“ řekla před svátky.
Bez přebytečných věcí
Když se stěhovali na loď, bylo jim jasné, že radikálně sníží množství majetku. „Zbavit se 90 procent věcí bylo neuvěřitelně osvobozující,“ říká Tish. „To, čeho si dnes vážíme, se změnilo – slunce, voda, příroda a naši blízcí jsou pro nás nejdůležitější,“ dodává.
Ne všechno je ale jednoduché. „Nemohu jen tak vyhodit odpad do popelnice. Když mám štěstí, najdu koš kilometr daleko. Nemáme pračku, takže musíme odjíždět prát. A cesta, která autem trvá 12 minut, nám zabere pět hodin,“ vyjmenovává.
Klid a psychická pohoda
Navzdory náročnějšímu provozu by se Tish a Josh ke klasickému bydlení nevrátili. „Je to spíš pocit než něco, co se dá popsat slovy – pocit klidu. Není to jen bydlení, ale úplně jiný způsob myšlení,“ říká Tish. „Dlouhodobě jsem trpěla problémy s duševním zdravím a změna byla doslova jako den a noc. Život na vodě mi jednoduše vyhovuje,“ přiznává.
A blízkost přírody přináší i nečekané zážitky. „Zachránila jsem veverku z kanálu, u dveří nám spala kachňata, jednou jsme viděli krtka hned vedle okna. Kachny a labutě nám pravidelně klepou na loď a jednou jsem se vrátila domů a po stezce se tam procházel uprchlý kůň,“ vypráví.
Musíte to opravdu chtít
Ačkoliv jejich život může působit jako ideální řešení drahoty, Tish upozorňuje, že nejde o univerzální odpověď. „Baterie nevydrží věčně, nátěr dna se musí obnovovat každých pár let a je tu spousta dalších nákladů. Pokud o tom někdo uvažuje jen kvůli penězům, dělá to ze špatného důvodu. Je to životní styl. A ten musí člověk opravdu chtít,“ uzavírá.
Zdroje: What‘s The Jam, Manchester Evening News
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Místo dalšího trapasu zvolili jinou cestu. Jak dnes Češi hledají lásku bez aplikací
Hledání partnera přes displej telefonu začíná připomínat nekonečnou hru bez vítěze. Po plytkých konverzacích na randíčkách přes apku už víte, že skutečná chemie se z filtrovaných fotek vycítit nedá? Pokud se vám ani přesto nechce nad seznamováním zlomit hůl, možnosti máte stále. Stačí si vybrat podle toho, co vás baví, a vyrazit na jednu ze seznamovacích akcí s lidmi s podobnými zájmy!
Rodičovská bude vyšší o 50 tisíc. Pavel podepsal její zvýšení na 400 tisíc korun
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun. V případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Rodičovskou zvýší vládní novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Část opozice neúspěšně prosazovala doplnění předlohy o zavedení automatické valorizace příspěvku.
ŽIVĚ Ukrajinský útok na Belgorodskou oblast si vyžádal životy šesti lidí
Šest lidí v noci na pondělí zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 205 ukrajinských dronů.
Varšava na dostřel. Rusko buduje tajné základny, může z nich udeřit nebezpečně daleko
Rusové budují síť nových základen, z nichž mohou nejmodernějšími útočnými drony zasáhnout cíle hluboko na území NATO. Investigace britského deníku The Telegraph odhalila nejméně deset takových míst podél ruských hranic s Ukrajinou a Běloruskem. Některá z nich už nyní Moskva využívá k úderům proti Ukrajině.
Boeing už byl za ranvejí. Mnichov unikl katastrofě se stovkami obětí jen o vlásek
Německé úřady vyšetřují sobotní incident na mnichovském letišti, který mohl podle experta skončit nehodou s velkým počtem obětí. Letadlo společnosti Vietnam Airlines nejprve neobvykle pozdě vzlétlo z ranveje, zřejmě dokonce vjelo až za její konec. Později kroužilo nad Bavorskem a vypouštělo palivo. Po nouzovém přistání z podvozku letadla stoupal kouř. Zranění ale nikdo neutrpěl.