


Na mapě ho snadno přehlédnete. Longyearbyen – nejseverněji položené město světa – na první pohled nabízí pouze pár domků sevřených horami, ledovci a mořem. Právě tady, hluboko za polárním kruhem a jen zhruba 1300 kilometrů od severního pólu, se ale ukrývá jedno z nejdůležitějších míst planety. Neuchovává zlato ani ropu. Skrývá něco mnohem cennějšího: semena.
„Svalbard Global Seed Vault je v podstatě trezor ve skále na konci světa,“ popisuje Romana Vondrušková. Zajela se na něj podívat během zimní cesty na Špicberky. „Jsou v něm uložená semena plodin z celého světa jako pojistka pro případ, že by někde došlo ke katastrofě, válce nebo změně klimatu,“ doplňuje digitální tvůrkyně a dobrodružka.
Romana se na Špicberky vydala s manželem po několikaměsíčním plánování. A touha poznat sever zvítězila i nad faktem, že v lednu tam panuje polární noc – čtyřiadvacet hodin denně tma. Samotná návštěva světového úložiště semen se však nerodila doma u počítače, ale až na místě.
Trezor se nachází za hranicí města, v zóně, kam se bez doprovodu nedoporučuje chodit. Právě tady totiž končí „bezpečný svět lidí“ a začíná teritorium ledních medvědů.
„I když je to jen kousek za městem, tak už se leží za cedulí, která vám říká, že tady už končí bezpečná zóna města. Není tam tedy dobré, kvůli výskytu ledních medvědů, chodit sám,“ vysvětluje. Proto si manželé raději objednali místního taxikáře, který je odvezl ke vstupu do trezoru, počkal na ně a pak je zase bezpečně dopravil zpět. A cesta je vyšla na 480 norských korun, tedy zhruba tisíc korun českých.
Z arktického svahu hory Platåberget vystupuje betonový vstupní portál s masivními ocelovými dveřmi a nad nimi je umístěna kovová umělecká instalace, která se díky světelným a zrcadlovým prvkům třpytí i během dlouhých polárních nocí. Za těmito dveřmi se skrývá zhruba 120 metrů dlouhý tunel vedoucí hluboko do pískovcové skály, obklopené trvale zmrzlou půdou. Právě permafrost je jedním z důvodů, proč toto místo zvítězilo a stalo se úschovnou jedinečného pokladu. Úložiště pak leží 130 metrů nad mořskou hladinou – je tak chráněno i před případným zvyšováním hladin oceánů.
Romana se však dovnitř nepodívala – a ani nemohla. „Dovnitř se jít nedá. Není to muzeum, ale trezor. Přístup je povolen jen vědcům a institucím,“ přibližuje. Turisté mohou vidět pouze vstupní část zvenku, pod dohledem kamer a bezpečnostních opatření. Přesto i krátká návštěva zanechá silný dojem. Romana zde však byla celkem dvakrát, pokaždé zhruba patnáct minut, a to aby si pořídila dostatečný počet kvalitních záběrů.
Uvnitř trezoru se nacházejí tři obří skladovací haly, z nichž každá pojme až 1,5 milionu vzorků – momentálně fungují pouze dvě. Semena uchovávají při stálé teplotě –18 °C, podobně jako v průmyslových mrazácích, a každý vzorek obsahuje stovky jednotlivých semen – zabalených do čtyřvrstvých obalů, uložených v plastových boxech a seřazených v kovových regálech.
Celková kapacita úložiště je pak 4,5 milionu vzorků, a v současnosti je zaplněné přibližně z jedné třetiny – uchovává více než 1,3 milionu vzorků z více než 130 depozitářů z celého světa. Stavba vlastně funguje jako bankovní sejf – uložená semena zůstávají majetkem původních depozitářů a nikdo jiný k nim nemá přístup. Nutno však dodat, že uložení semen není zpoplatněno a náklady se dělí mezi Norsko a Crop Trust.
A co je tedy hlavním smyslem špicberského trezoru? Má sloužit jako poslední pojistka. Záložní plán pro případ, že selžou národní genové banky – kvůli válce, klimatickým změnám nebo přírodním katastrofám. A historie už ukázala, že takový scénář není pouze hypotetický, přičemž semena ze Svalbardu vydali zatím pouze třikrát. Vždy kvůli obnově sbírek syrské genové banky ICARDA zničené během války.
„Když to člověk vidí na fotkách nebo videích, myslí si, že ho to nemůže překvapit,“ říká Romana. „Ale tohle místo má neskutečnou atmosféru. V kombinaci s celodenní tmou to působilo jako ze sci-fi filmu. Jako byste byli na jiné planetě,“ uzavírá Češka, jejímž domovem je už devět let Island.
Tichá, chladná a nenápadná stavba v arktické pustině tak ukrývá jedno z největších bohatství lidstva. Ne proto, aby nás ohromila, ale aby – pokud to bude jednou potřeba – pomohla světu začít od znova.






Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“