Kleon Papadimitriou už druhým rokem studuje na univerzitě v Aberdeenu. Když se letos v březnu začala Evropou nekontrolovaně šířit pandemie koronaviru, většina jeho kamarádů ze zahraničí už školu opustila, aby se stihla včas dostat domů. Papadimitriou ovšem váhal, protože nechtěl přijít o přednášky.
Nakonec si přece jenom objednal letenky do Atén, a to hned na tři různé termíny pro případ, že by to v některém z nich nevyšlo. Aerolinky ale zrušily všechny tři lety, které si zarezervoval. "Na začátku dubna už mi bylo jasné, že mě čeká minimálně měsíční karanténa v Aberdeenu," řekl Papadimitriou pro zpravodajský web stanice CNN.
Brzy nato ho ovšem napadla spásná, i když trochu bláznivá myšlenka. Začal si zjišťovat, jak by se mohl do Atén dopravit na kole. Loni absolvoval jeden cyklistický závod a několik týdnů před vypuknutím pandemie poctivě trénoval, takže měl alespoň nějakou fyzickou přípravu za sebou. Následně si koupil nové kolo a informoval o plánu své rodiče.
"Brali to spíš jako ztřeštěný nápad, který nakonec pravděpodobně vzdám," připustil Papadimitriou. Jeho otec se záměrem souhlasil za podmínky, že mladík bude během cesty používat aplikaci, která jeho příbuzným umožní neustále sledovat, kde se nachází. Bylo 10. května, když Řek vyrazil. V batohu měl jen konzervu se sardinkami, burákové máslo, chleba, spacák, stan a výbavu na případnou opravu kola.
V následujících týdnech podle CNN vždycky ujel mezi 56 až 120 kilometry denně. Z Anglie lodí zamířil do Nizozemska, podél rýna projel Německem do Rakouska, odkud pokračoval k východnímu pobřeží Itálie, kde přestoupil na palubu lodi mířící do řeckého přístavu Patras.
Nikdy bych nevěřil, že to dám
V průběhu své výpravy obvykle přespával uprostřed polí nebo lesů. Na konci každého dne si zapisoval, jaký udělal pokrok, vytyčoval si trasu na další den a komunikoval s rodinou a s kamarády. Na cestě využil toho, že si při studiu v zahraničí našel kamarády mezi lidmi z různých evropských zemí. U některých z nich mohl přespat a umýt se ve sprše, což pro něj bylo ve srovnání s noclehem ve stanu příjemné zpestření.
"Jsem docela introvert, takže mě moje cyklistická výprava vytáhla z komfortní zóny. Kdybych se nepřinutil lidem ozvat a říct jim o pomoc, spal bych celou dobu venku a na teplou vodu bych mohl zapomenout," přiznal Papadimitriou. "Doufám, že můj příběh inspiruje aspoň jednoho člověka, aby ve svém životě zkusil udělat něco nového, něco velkého," doplnil.
Do Atén dorazil 27. června, skoro 50 dnů po tom, co poprvé šlápl do pedálů. V cíli ho čekali příbuzní, kamarádi, ale i úplně neznámí lidé, kteří se o jeho dobrodružství dověděli mezitím. "Bylo to velmi emotivní. Oba rodiče byli vždycky docela dobrodruzi, takže je dojalo, když viděli, že pokračuju v jejich šlépějích," prozradil Papadimitriou.
V současnosti mladý Řek tráví léto v Aténách, kde si našel prázdninovou brigádu a má čas přemýšlet, co mu jeho sedm týdnů trvající cesta přinesla. "Myslím, že jsem získal větší sebejistotu, důvěru ve své schopnosti. Kdybyste se mě před mou cestou zeptali, jestli si myslím, že to dám, odpověděl bych, že ne," zdůraznil Papadimitriou.
