Myši se vyléčily z autismu. Vědci tvrdí, že nově objevené látky by mohly pomoci také lidem

Autismus je v současné době neléčitelné onemocnění, které komplikuje život tisícům lidí po celém světě. Podle autorů nové studie by se to ale v budoucnu mohlo změnit. Odhalili totiž trojici látek, které dokázaly nemoc vyléčit u myší. Předpokládá se, že by léčba mohla být vhodná také pro lidi.

Autoři studie uvádí, že objevili trojici látek, jejichž kombinace významně zlepšuje komunikaci neuronů v mozku, což vede ke zlepšení sociálních dovedností. Jsou toho názoru, že by jejich objev mohl znamenat průlom v léčbě autismu, na který v současnosti žádné plně účinné řešení neexistuje.

„Tyto poznatky odhalily slibnou novou cestu pro dietní terapii při léčbě poruch autistického spektra,“ napsal vědecký tým v článku publikovaném v odborném časopisu Plos Biology.

Ačkoliv přesná příčina rozvoje autismu není známá, má se za to, že je důsledkem abnormálního vývoje neuronů v mozku. Postihuje přibližně jedno dítě ze sta – tato informace ale může být zkreslená tím, že mnozí autisté nejsou nikdy diagnostikováni, případně si na potvrzení nemoci počkají až do dospělosti. Ve skutečnosti jich tak může být mnohem více.

Limit v sociálním životě

Nemocní mohou mít potíže s komunikací, interakce s okolím je pro ně náročná a velmi často bojují s nedostatkem porozumění emocím druhých lidí. Velmi častá je také určitá smyslová přecitlivělost a fakt, že na nové situace v nich vyvolávají úzkost a stres.

S tím by ale v budoucnu podle vědců mohl být konec. „Byl jsem nadšený, když jsem zjistil, že pouhých sedm dní léčby směsí živin významně modulovalo aktivitu neuronových obvodů a konektivitu v reálném čase,“ řekl Ming–Hui Lin, jeden ze spoluautorů studie.

Studii vědci realizovali ve výzkumném ústavu Academia Sinica na Tchaj-wanu. Výzkumníci se během ní zaměřili na tři látky, a to zinek, serin a aminokyseliny BCAA. Zinek je velmi důležitou látkou pro lidský mozek, která hraje důležitou roli v propojení neuronů. Serin má vliv na neurotransmisi a BCAA aminokyseliny se podílí na regulaci signálů v mozku.

Hypotézu, že kombinace těchto látek bude účinnější než jejich samostatné použití, se tým rozhodl otestovat na myších s autismem. Následná analýza pak prokázala, že léčivo skutečně ovlivnilo jejich mozkovou aktivitu a zlepšil jejich sociální chování.

„Naše zjištění ukazují, že nízkodávková směs živin obsahující zinek, aminokyseliny s rozvětveným řetězcem a serin představuje bezpečnou a praktičtější strategii pro dlouhodobé a široké použití, a to i od dětství,“ sdělil dále Yi-Ping Hsueh, další z autorů studie.

Léčí se symptomy

Pochopitelně je tato nová metoda ještě v plenkách, a než a pokud vůbec bude dostupná pro lidi, bude to ještě nějakou dobu trvat. Odborníci ale v tuto revoluční léčbu vkládají velké naděje. Už proto, že nyní není dostupný žádný obdobný preparát.

Jak probíhá léčba autismu doposud? Z velké většiny se terapie soustředí na nácvik sociálních dovedností a další techniky, které zajišťují nelékařští odborníci z řad psychologů a terapeutů. Zároveň je možné pomocí léků regulovat některé příznaky, jako například nespavost, úzkosti a podobně. Komplexní řešení ale na svůj objev stále čeká.

Výzkumů, které se snažily najít řešení, proběhla již celá řada. Některé z nich se rozhodly jít cestou zkoumání střevního mikrobiomu, který dávají s autismem do souvislosti. Ačkoliv jednoznačný závěr zatím neexistuje, mnozí rodiče nemocných dětí uvádí, že po úpravě jídelníčku došlo u jejich potomků k určitému zlepšení stavu.

Funkce střev a autismus

„Byla publikována celá řada preklinických studií popisujících efekty mikrobioty na interakci střeva a mozku. V těchto studiích byly použity experimentální modely bezmikrobních zvířat nebo zvířat po aplikaci antibiotik. Bylo ukázáno, že myši, kterým chybí mikrobiota, mají rozdíly v biochemických a imunologických charakteristikách, mají pozměněnou expresi genů důležitých pro neurofyziologické procesy, a dokonce mají morfologicky zjistitelný abnormální vývoj některých mozkových struktur. Tyto rozdíly se pak projevují změnami v chování, změněnou odpovědí na stres i deficity v poznávání. Bezmikrobní myši mají např. nižší stupeň úzkosti.“

Úryvek z publikace Mikrobiom a zdraví, prof. Helena Tlaskalová-Hogenová k souvislosti funkce střev a autismu

Zdroj: Medicalnewstoday.com