


Byl to jiný svět. Zatímco běžní lidé se v 80. letech pachtili za barevným televizorem, v luxusním Hotelu Praha svítily lustry od Libenského a na nazdobených chodbách se potkávali diktátoři z celého světa s komunistickou elitou. Hotel na pražské Hanspaulce byl za minulého režimu vrcholem tehdejší architektury. Jeho zlaté časy jsou ale pryč. Postupně upadl v zapomnění a nakonec ho potkala zkáza.

Na mapě už ho nenajdete, ale v pražské ulici Sušická č. 2450/20 na Hanspaulce fungoval od roku 1981 luxusní ubytovací komplex Hotel Praha. Jako manifest moci, postavený tak, aby kopíroval vrstevnice dejvického svahu a nabízel ten nejkrásnější výhled na Hrad.
„Byl to hotel postavený s neuvěřitelným důrazem na detail. Každý kus nábytku, každé svítidlo bylo originálem navrženým přímo pro tento prostor,“ uvádí historička architektury Radomíra Sedláková.
Když se v roce 1975 začalo stavět, astronomický rozpočet 800 milionů československých korun vyrážel dech. Nešetřilo se na ničem. Interiéry zdobilo to nejlepší, co tehdejší československý design nabízel – nábytek Zbyňka Hřivnáče nebo skleněné objekty Stanislava Libenského.
Hotel byl uzavřenou pevností. Hostil pro komunisty výrazné postavy své doby: například libyjského plukovníka Muammara Kaddáfího či palestinského předáka Jásira Arafata. Byl to luxus vykoupený izolací – běžný smrtelník se přes bránu v Sušické ulici nedostal. Nablýskaný hotel měl sloužit výhradně pro potřeby Komunistické strany Československa a československé vlády.
Projekt byl příkladem takzvané postmoderní architektury a nesl také prvky pozdního brutalismu. Architektonická soutěž o nejlepší návrh hotelu byla vypsána v roce 1971 a vítězi se tenkrát stal čtyřlístek architektů - Jaroslav Paroubek, Arnošt Navrátil, Radek Černý a Jan Sedláček.

Na území Prahy se nenacházelo příliš mnoho větších hotelů. Hotel Praha nabízel 136 pokojů včetně 52 apartmá a prezidentského apartmá o rozloze neuvěřitelných 370 metrů čtverečních, mnoho salonků nebo konferenční místnost. Stavba začala v roce 1975 a právě v roce 1981 bylo hotovo.
Jenže - pochybné slávy v rukou komunistů si užíval vlastně krátce. Po revoluci v roce 1989 se hotel stal majetkem hlavního města Prahy. Nový majitel chvíli uvažoval, jak se stavbou naložit dál a nakonec se rozhodl zpřístupnit hotel veřejnosti.
Stalo se z něj pětihvězdičkové ubytovací zařízení, kde byli i nadále ubytováváni významní hosté. Zmínit můžeme třeba hudebníka B. B. Kinga nebo hollywoodské herce Toma Cruise a Nicol Kidmanovou. Radnice se také rozhodla prostor modernizovat, a tak v něm pro hosty zřídila také restauraci, bazén, tenisové kurty, kuželky, cukrárnu a restauraci.
V roce 2001 se hotel zapsal i do politických dějin, když se z něj během „televizní krize“ pod vedením Jany Bobošíkové vysílaly Události ČT. Největší mediální bouři hotel zažil v roce 2007. Po prohraném zápase s Německem (1:2) se česká fotbalová reprezentace sešla na oslavě narozenin Tomáše Ujfalušiho na pokoji 433. Bulvární deník Šíp tehdy zveřejnil fotografie hráčů s placenými společnicemi, což vyvolalo obrovský skandál.

Eskapáda fotbalových hvězd v sobě nesla paradox, protože 4-3-3 patří mezi klasická fotbalová rozestavení a také nefotbalový zápis do dějin, o který se postaral tehdejší kapitán Tomáš Ujfaluši. „Nic jsem neplatil a ta částka taky nesouhlasí,“ řekl tehdy, když se snažil skandál zamést pod koberec. Tahle věta přetrvá v lidové paměti dost možná déle, než jeho výkony na hřišti.
Původně se počítalo s tím, že budova Hotelu Praha bude velmi nákladně zrekonstruována, později od toho ale tehdejší pražské vedení dalo ruce pryč. V roce 2002 tak celý areál zakoupila firma Falkon Capital, o které se spekuluje, že byla možná napojená na gruzínskou nebo ruskou mafii. V roce 2012 zmíněný podnik hotel opět prodal, a to kyperské společnosti Maraflex, jejímž majitelem byl podle médií podnikatel František Savov.
Jen o rok později byl provoz hotelu nečekaně ukončen. Provoz tak obrovské budovy se ukázal dlouhodobě ekonomicky neudržitelný. Ve hře bylo několik možností, co s budovou mohlo být dál. První z nich počítala s tím, že bude někdejší hotel přebudován na moderní rezidenční bydlení, uvažovalo se ale také o demolici nebo rekonstrukci, která by alespoň částečně vyřešila některé z provozních potíží.
V roce 2013 bývalý hotel opět změnil majiele, když jej se svou společností PPF zakoupil dnes již zemřelý podnikatel Petr Kellner. Ten následně oznámil, že budovu hodlá zbourat a na jejím místě vystavět nový areál své školy Open Gate. Krátce předtím navíc společnost získala také sousední budovu bývalé usedlosti Hadovka, která se měla stát součástí školního areálu.
Jen o další rok - v lednu 2014 - se z demolicí začalo, a to za protestů části veřejnosti. Plánovaná výstavba školy se ale nakonec nikdy neuskutečnila, protože se ani v průběhu následujících let společnosti PPF nepodařilo získat veškerá povolení. Tam, kde dříve stála prezidentská apartmá o rozloze 370 metrů čtverečních, je dnes soukromý park. Ironický konec pro stavbu, která měla přečkat staletí.
Zdroj: Tvarchitect.com









„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.



Posledních pár let se po trávníku Viktorie Žižkov nepovalují jen kulaté balony, často sviští vzduchem i ty šišaté. Zázemí tu našel tým amerického fotbalu Prague Lions, který si v letošní sezoně chce podmanit nejlepší evropskou soutěž European Football Alliance (EFA).



Česká republika v současné době podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nechystá žádná mimořádná opatření vůči veřejnosti kvůli hantaviru Andes. Situaci ale ministerstvo zdravotnictví (MZd) spolu s hygienickou službou sleduje, uvedl Vojtěch. Hlavní hygienička Barbora Macková doplnila, že zdravotnická zařízení a hygienické služby mají doporučené postupy pro importovaná onemocnění.



Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové.



Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání.