Výpravu připravil tým magazínu Flying Revue s pilotem Jiřím Prušou, který má za sebou řadu leteckých expedic po celém světě. Čtenáři Aktuálně.cz ho znají i díky leteckým snímkům krás České republiky, které vznikají ve spolupráci Aktuálně.cz a Flying Revue. Právě s Jiřím Prušou vznikl rozhovor o expedici, která vzbudila v cizině výrazně větší ohlas než doma.
Kolik posádek nakonec odstartovalo na let, jehož cílem bylo připomenout začátky civilního letectví v Evropě a v Československu?
V první etapě, která vedla z Prahy do Bukurešti, letělo celkem pět letadel. Ve druhé etapě z Prahy do Paříže letěla tři. Všechny posádky byly české.
Připomeňte prosím, proč jste se rozhodli oslavit zrovna výročí vzniku letecké společnosti CIDNA.
Byla vůbec první, která zapojila Prahu do mezinárodní letecké sítě. Původně byla vytvořena jako Francouzsko-rumunská letecká společnost CFRNA, brzy se ovšem stala také společností československou, protože v ní náš stát koupil dvacet procent akcií, a stal se tak druhým největším podílníkem po Francii. To se odrazilo i ve změně názvu, společnost se přejmenovala na Mezinárodní letecká společnost CIDNA.
Společnost CIDNA byla také vůbec první leteckou společností nabízející pravidelnou přepravu mezi zeměmi západní, střední a východní Evropy. Připsala si i světové prvenství, když začala některé lety provozovat v noci. Ten vůbec první byl na lince Paříž-Štrasburk. Hlavním konkurentem byl v té době dálkový vlak Orient Express a kvůli tomu, aby letecká doprava na trati Paříž-Bukurešť a později i Paříž-Istanbul byla rychlejší než tento vlak, bylo nutné létat i v noci.
Proč Praha hrála pro tuto společnost tak důležitou roli?
Byla hlavním městem jednoho z významných vlastníků společnosti a prováděly se tam nejnáročnější části údržby letadel společnosti. Řada pilotů a mechaniků byli Češi. Letiště Praha-Kbely sloužilo také jako křižovatka pro spoje dále na východ. Z Prahy se létalo do Vratislavi a Varšavy, do Vídně, Budapešti, Aradu, Bělehradu, Bukurešti a později i do Sofie, Istanbulu a Ankary.
Prohlédněte si 360° video z přistání expedice:
Letecká společnost CIDNA byla vlastně prvním mezinárodním projektem postaveným na bázi spolupráce více evropských zemí. Můžeme tedy říci, že byla jedním z předchůdců širší evropské integrace. V době jejího rozvoje těsně po vzniku samostatného Československa pomohla tato společnost naší zemi rozvíjet politickou i hospodářskou spolupráci s Francií i dalšími zeměmi, což zejména v té době mělo velkou hodnotu.
Počasí během slavnostního startu (v sobotu 7. září z letiště v pražských Letňanech) bylo velice špatné, většina letišť ve střední Evropě byla pro malá letadla zavřená, takže jste nakonec odstartovali a přelétli na domovské letiště v Příbrami. V dalších dnech už to bylo lepší?
Ano, původně plánovaný odlet 7. září nám opravdu pokazilo počasí. Zavřená pro lety za viditelnosti (VFR) ten den byla nejen téměř všechna letiště v Česku, ale i v Rakousku a Maďarsku. Spodní základna mraků byla velmi nízko nad zemí a v mnoha místech až na zem. K tomu déšť.
V neděli to už vypadalo lépe. Dopoledne, když jsme přelétávali nad Maďarskem, jsme se občas ještě museli plížit při zemi pod nízkými mraky. Kolem poledne se vše změnilo a vlastně až do konce první etapy jsme měli skvělé počasí. Druhá etapa do Paříže a zpět byla z pohledu počasí skvělá, prakticky stále svítilo slunce. Jediným menším problémem byl silný protivítr (60-70 km/h) na trase z Paříže do Štrasburku.
V první části expedice jste letěli ve stopách pilotů CIDNA do rumunské Bukurešti. Prý jste tam prožili úžasné přijetí? Jak to vypadalo?
Po příletu do Aradu nás tam v neděli odpoledne na stojánce čekal nejen ředitel letiště se svými kolegy, ale také lidé z radnice města Arad, novináři a regionální televize. Následovaly prezentace na městském úřadě, skvělá prohlídka města i radnice v Aradu a ráno pak pro nás ještě pan ředitel a jeho kolegové přijeli do hotelu a vypravili nás slavnostně na cestu do Bukurešti.
Na historickém letišti Baneasa v Bukurešti nám vedení společnosti Bucharest Airports připravilo naprosté překvapení ve formě vodní slavobrány vytvořené proudy vody ze dvou hasičských vozů. Po něm následovala řada interview pro rumunskou televizi a novináře z několika novin a webových informačních portálů.
Další překvapení nás pak čekalo při vstupu do terminálu, kde nás uvítaly krásné dívky oblečené ve stylu dvacátých let. K tomu skvělé pohoštění, proslovy, fotografování… Prostě skvělá slavnostní atmosféra.
Čekal jste, že vaše akce bude mít v Rumunsku takový ohlas? Reportáž o ní točila i celostátní rumunská televize…
Rozhodně jsme takový ohlas nečekali. Možná i proto, že například reportér České televize ve Francii, kterému jsme během příprav celé akce několikrát psali, o naši akci neprojevil zájem.
Jak vlastně Francouzi a Rumunové reagují na to, že s nápadem na zorganizování vzpomínkového letu přišli Češi? Přece jen šlo v počátcích o francouzsko-rumunskou firmu, byť při jejím formování hráli vekou roli Češi a pražské letiště Kbely.
Nejlépe to asi popisují slova asistentky ředitele letiště v Aradu paní Dany Popescu, která mi v osobním mailu napsala: "Děkujeme, že jste nám pomohli odkrýt skvělou historii našeho města, o které jsme sami už vlastně nic nevěděli." Podobný přístup měli i lidé, se kterými jsme se setkali v Bukurešti.
Je něco, co vás během prví etapy překvapilo, s čím jste nepočítali?
Nepříjemné překvapení bylo to špatné počasí v sobotu 7. září. To nás donutilo vyjmout z programu slavnostní přistání na letišti Vídeň-Voslau a na letišti Budapešť Budaors, kde jsme společně s vedením těchto letišť připravovali také slavnostní přistání. To jsme pak už ale s ohledem na odlet opožděný o jeden den nestihli. Jinak celá první etapa proběhla organizačně a časově podle plánu.
Jak to bylo s druhou etapou?
Na tu jsme vyrazili ve čtvrtek 19. září z Klatov. Počasí bylo skvělé, a tak jsme v poledne sedali na historickém letišti Neuhof-Polygone, kde se mimo jiné učil létat Antoine de Saint Exupéry a které společnost CIDNA používala pro mezipřistání svých letů mezi Paříží a Prahou. Poskytli jsme tam také rozhovor novinářce největšího alsaského deníku.
Magazín Flying Revue
- Flying Revue je nejčtenější letecký časopis v Česku a na Slovensku.
- Portál FlyingRevue.cz denně přináší aktuality ze světa všeobecného i dopravního letectví.
- Naleznete zde také reportáže, videa a fotografie z unikátních leteckých expedic do všech koutů světa.
- Aktuálně.cz a Flying Revue společně připravují fotogalerie zachycující krásná místa české krajiny.
Pak jsme pokračovali letiště Le Plessis - Belleville u Paříže po trase, po které skoro před sto lety létala letadla společnosti CIDNA. V Le Plessis Belleville jsme před čtvrtou hodinou odpoledne přistáli. Čekala tam na nás vnučka výrobce leteckých motorů Paula Louise Weillera. Ten byl dodavatelem motorů pro letadla CIDNA a také největším soukromým investorem této letecké společnosti.
A návrat?
V pátek odpoledne jsme se vrátili do Štrasburku, kde na nás čekala reportérka regionální redakce TV France i s kameramanem. S tím jsem pak odletěl na leteckou prohlídku města. Trochu ho zaskočilo, že sebou letadlo v termickém větru házelo.Vystupoval s ulehčením, že to vše ve zdraví přežil. Reportáž televize odvysílala hned v pátek večer po hlavních zprávách.
Večer nás čekalo velkolepé přijetí na štrasburské radnici. V sobotu jsme se pak zúčastnili dne otevřených dveří letiště Neuhof a v neděli ráno jsme se pak rozletěli na svá letiště v Česku.
V Rumunsku i ve Francii měl váš vzpomínkový slušný mediální ohlas, a co u nás?
Podpořily nás letiště Praha Letňany a zastoupení společnosti Air France. Propagaci i reportáž z celé akce zajišťoval web časopisu Flying Revue. Samozřejmě, jako při všech našich větších akcích jsme měli také podporu portálu Aktuálně.cz. Více mediální pozornosti jsme bohužel nezískali.
Chystáte se podobnou akci opakovat?
Nejsložitější je vždy zorganizovat první ročník. Přemýšlíme nyní o tom, zda a případně jak na ten druhý. Myslím, že do toho nakonec půjdeme, protože by byla škoda tak zajímavou historii, jako je ta společnosti CIDNA, nechat zapadnout. Doufám, že se nám podaří získat i zahraniční posádky a trochu více pozornosti českých médií.
Také bychom určitě změnili trasu celého letu, aby byla zajímavá i pro účastníky té letošní. Je také pravděpodobné, že během příštího roku vydáme knihu o historii společnosti CIDNA. Řada příběhů pilotů jejích letadel je opravdu dechberoucí.
