Německým slovem roku je postfaktický, rakouské má 51 písmen. Jaké by bylo to české?

ČTK Magazín ČTK, Magazín
10. 12. 2016 8:00
Rakousko a Německo v pátek zvolili slovo roku pro rok 2016. Tím německým je přídavné jméno postfaktisch (postfaktický), které označuje skutečnost, kdy objektivní fakta mají menší vliv na utváření veřejného mínění než emoce. Stejné slovo - post-truth čili post-pravdivý - zvolili v polovině listopadu slovem roku v anglofonním prostředí také vydavatelé oxfordských slovníků. Jaké slovo roku by mohli zvolit Češi? Hlasujte v naší anketě.
Rakouské slovo roku má 51 písmen a popisuje odsouvání prezidentských voleb.
Rakouské slovo roku má 51 písmen a popisuje odsouvání prezidentských voleb. | Foto: Reuters

Německým slovem roku je přídavné jméno postfaktisch (postfaktický). Označuje skutečnost, kdy objektivní fakta mají menší vliv na utváření veřejného mínění než emoce. Ve středoněmeckém Wiesbadenu svou volbu oznámila Společnost pro německý jazyk (GfdS).

Vlastní slovo roku si zvolili také Rakušané. Stejně jako kampaň před letošními prezidentskými volbami je velmi dlouhé: má 51 písmen, zní Bundespräsidentenstichwahlwiederholungsverschiebung a znamená odsunutí opakování druhého kola voleb spolkového prezidenta.

Slovo postfaktický je podle německé jazykové společnosti symbolem hluboké změny společnosti. Stále více lidí je kvůli odporu k takzvaným elitám ochotno ignorovat fakta a dokonce akceptovat i zjevně lživé informace, uvedla GfdS. Stejné slovo - post-truth čili post-pravdivý - zvolili v polovině listopadu slovem roku v anglofonním prostředí také vydavatelé oxfordských slovníků.

V první desítce brexit i Trump

Slovo roku bylo v Německu poprvé vyhlášeno v roce 1971 a od roku 1978 se vybírá pravidelně. Loni se na první místo dostal výraz uprchlíci (Flüchtlinge) a předloni světelná hranice (Lichtgrenze), která označovala světelnou instalaci v Berlíně, jež vznikla u příležitosti 25. výročí pádu Berlínské zdi.

Na druhém místě v žebříčku celospolečensky významných slov letos skončil výraz brexit, jenž se stal synonymem pro odchod Británie z Evropské unie, který si v červnu obyvatelé Spojeného království odhlasovali v referendu. Třetí místo jazykovědci z Wiesbadenu přiřkli slovu silvestrovská noc (Silvesternacht), které se vztahuje k událostem v Kolíně nad Rýnem, kde převážně migranti sexuálně napadali a okrádali ženy slavící konec loňského roku. V první desítce se umístil například i Trumpův efekt (Trump-Effekt), strašidelný klaun (Gruselclown) nebo zákaz burkin (Burkiniverbot).

Své vlastní slovo roku zvolili i v Rakousku, kde o něm rozhodovalo hlasování na internetu. Výzkumný ústav pro rakouskou němčinu na univerzitě ve Štýrském Hradci poznamenal, že vítězný výraz Bundespräsidentenstichwahlwiederholungsverschiebung je dlouhý stejně jako fenomén, který označuje, a je tak zároveň ironickým komentářem blamáže spojené s letošním hlasováním. Druhé kolo prezidentských voleb nejprve zrušil ústavní soud kvůli nesrovnalostem při sčítání a následně bylo opakované hlasování odloženo kvůli vadným obálkám pro korespondenční hlasy.

Patvarem je Öxit

Také na dalších místech se v rakouské anketě objevila slova spojená s prezidentskou volbou. Na druhém skončilo slovo Bundesheinzi čili spolkový Heinzi, což je ironické označený pro bývalého rakouského prezidenta Heinze Fischera, a na třetím arschknapp, což je expresivní výraz pro těsné vítězství, jakého dosáhl Alexander Van der Bellen ve zrušeném druhém kole prezidentských voleb letos v květnu. Van der Bellen svého rivala Norberta Hofera tehdy porazil o pouhých 31 tisíc hlasů.

Patvarem či paslovem letošního roku je pro Rakušany slovo Öxit, které označuje po vzoru slova brexit vystoupení Rakouska z Evropské unie. Také toto slovo se často objevovalo především v souvislosti s kampaní před prezidentskými volbami. Němci své paslovo roku 2016 zvolí až v lednu.

 

Právě se děje

Další zprávy