Jak zbavit děti závislosti na videohrách? Ukažte jim válku

Magazín Magazín
15. 8. 2014 10:15
Švédský novinář vzal své syny, kteří chtěli koupit akční videohru Call of Duty, do válečné zóny v Izraeli. Po návratu domů ztratili o hry zájem.
Call of Duty
Call of Duty | Foto: Activision

Stockholm – Leo (10 let) a Frank (11 let) si vloni přáli, aby jim otec koupil nové pokračování videohry Call of Duty, ve které hráč ovládá postavu elitního vojáka a ocitá se uprostřed válečné vřavy.  

Otec, shodou okolností švédský novinář na volné noze Carl-Magnus Helgegren, s požadavkem svých dětí souhlasil, ale stanovil si jednu podmínku. Místo nákupního centra vzal své syny do válečné zónyIzraeli. Chtěl, aby na vlastní kůži pocítili důsledky ozbrojeného konfliktu a pochopili, že válka a smrt nejsou v žádném případě zábava, jak často prezentují akční videohry.  

Ukázka ze hry Call of Duty: Ghosts
Ukázka ze hry Call of Duty: Ghosts | Video: YouTube

Carl-Magnus se zprvu rozmýšlel, zda jako vhodný exemplární případ poslouží Afghánistán nebo Irák, nakonec se rozhodl pro izraelský uprchlický tábor Šu'afat ve východním Jeruzalémě (událost se odehrála ještě před právě probíhajícím konfliktem v Gaze). "Kluci byli v šoku, když to viděli," popsal The Guardian reakce svých synů.

"Kousek od školy byl obchod s drogami, lidi pálili odpadky v koších a nejvíc na ně zapůsobil manažer místní nemocnice. Vyprávěl jim, jak každý den sešívají tržné rány stejně starým klukům, kteří mají v hlavě díry od pažeb zbraní," dodal.

Call of Duty

Call of Duty

První díl akční série se na pultech obchodů objevil v roce 2003 a odehrával se během druhé světové války, od té doby vyšlo devět pokračování. Největší kontroverzi vyvolal v roce 2009 díl Modern Warfare 2, kdy se hráč v jedné z misí účastní masakru civilistů na mezinárodním letišti Šeremeťjevo. Herní série Call of Duty patří k finančně nejvýnosnějším značkám ve videoherním průmyslu, poslední díl utržil rekordní miliardu dolarů za prvních 24 hodin prodeje.   

Léčba šokem zabrala

Zodpovědný otec chlapcům dále vyprávěl o útoku chemických zbraní v Damašku, který se od jejich místa nacházel pouhých 40 kilometrů a o němž četli ve švédských novinách. "Dívali se do dálky a nechápali, že to je skutečné," popisuje Carl-Magnus.  

Smyslem výletu nebylo děti traumatizovat. Jak Carl-Magnus podotýká, zažily i příjemné věci, navštívily místní zoologickou zahradu, muzea a nocovaly v jedné izraelské rodině. Návštěva uprchlického tábora v chlapcích vyvolala určitou změnu. "Byli velmi smutní. Mladší syn si chtěl přivézt vzduchovku a bránit děti z Šu'afatu," vykládá otec.

Po návratu do rodného Švédska už chlapci o nové Call of Duty nestáli. Carl-Magnus podotýká, že podobnou exkurzi mohou podniknout všichni, kdo lamentují nad tím, že jejich děti nezajímá nic jiného než videohry. "Až příště uslyším, že si rodiče neví rady se svými dětmi, poradím jim, ať si koupí letenku a ukážou jim, jak vypadá opravdová válka," uzavírá švédský novinář.

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy