Mládková zemřela v brzkých ranních hodinách, uvedl předseda správní rady nadace Jiří Pospíšil z TOP 09. "Celý život věřila myšlence: 'Přežije-li kultura, přežije národ' a tato její myšlenka po ní zůstane," dodal.
V posledních letech Mládková utrpěla zlomeninu kyčle. Od té doby se obtížně pohybovala a přebývala ve svém bytě na Kampě, kde podle Pospíšila také zemřela. "Byla jednou z nejvýznamnějších žen našich novodobých dějin a její odchod je pro nás všechny velká ztráta," doplnil Pospíšil.
Tahle zpráva opravdu bolí… Dnes nás opustila jedna z nevýznamnějších žen našich novodobých dějin, mimořádná osobnost a také moje přítelkyně - Meda Mládková.
— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) May 3, 2022
Celý život věřila myšlence: „Přežije-li kultura, přežije národ“ a tato její myšlenka po ní zůstane...
Děkujeme za vše.🖤 pic.twitter.com/s9B9sCxoPv
Meda Mládková se narodila 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. Od roku 1948 žila v emigraci. Po celou dobu působení v zahraničí, nejdříve ve Švýcarsku, později ve Francii a nakonec ve Spojených státech, pomáhala krajanům.
V letech 1955 až 1960 studovala dějiny umění v Paříži. Ve francouzské metropoli se seznámila s malířem českého původu Františkem Kupkou, jehož díla začala intenzivně sbírat.
"Znala jsem ho v posledních dvou letech jeho života. Když umíral, poslali pro mě, že mě pořád volá," vzpomínala Mládková před lety pro Hospodářské noviny. "Měl rakovinu, a když jsem přijela, už jen bezvládně ležel, nohy měl jako hůlky. A jeho lékař ho léčil aspirinem. Tlačila jsem, aby pozvali jiného lékaře. Ten mu předepsal léky proti bolesti, ale paní Kupková nedovolila, aby mu ty léky koupili. Myslím, že na mě žárlila kvůli tomu, že jsme s Kupkou mluvili česky. Neviděla mě tam ráda. On strašně toužil po Čechách a myslím, že jeho ženě vadilo, že jsem pro něj pojítkem s vlastí," dodala.
O umění prý s Kupkou skoro nemluvili. "Spíše jen o tom, jaká jsou ti komunisti hrozná pakáž. Ale Československo miloval, i když se nemohl vrátit," řekla. Kupka zemřel v roce 1957.
V 60. letech začala navštěvovat Československo. Objevila moderní umění za železnou oponou a rozhodla se místním umělcům pomoci. Řadu obrazů těchto malířů i sama koupila. Po manželově smrti v srpnu 1989 Mládková na jeho přání věnovala celou kolekci Praze. Po revoluci pro ni vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů a založila nadaci.
Objekt budoucího muzea získala Praha od státu v roce 1997 a Mládková si Sovovy mlýny pronajala od města na 99 let. Sbírka obsahuje přes 220 obrazů a kreseb Františka Kupky, 16 soch Otto Gutfreunda a přes 1000 děl českých a slovenských výtvarníků z let 1965 až 1985. Svou sbírku před smrtí v roce 2002 věnoval nadaci Mládkových významný český básník, výtvarník a sběratel umění Jiří Kolář.
Život Medy Mládkové před lety vylíčila její monografie s podtitulem Můj úžasný život, kterou napsal novinář Ondřej Kundra z týdeníku Respekt.