"Má podobně smyslně záhadnou tvář jako Greta Garbo, Marlene Dietrich nebo Cindy Crawford, ty velké královny záhad a kněžky ženskosti," řekl o ní Fellini. Podle agentury ČTK často hrála ženy, v jejichž osudech je cosi tajemného a podmanivě krásného. Byla synonymem křehkého půvabu s nádechem smutku, nostalgie a stesku. Až na výjimky zůstala celý život věrná uměleckému filmu.
"Opravdovou krásu můžete vnímat v lidech, až když jsou starší," tvrdila Anouk Aimée, jejíž kariéra to dokazovala. U filmu začala jako čtrnáctiletá snímkem Dům pod mořem z roku 1946. Na vrcholu byla v polovině 60. let s titulem Muž a žena.
Mezitím stihla upozornit na svůj talent několika rolemi. Nešťastně zamilovanou dceru fašistického soudce v moderní variaci Shakespeara Milenci z Verony, natočenou roku 1949, jí napsal přímo na tělo básník Jacques Prévert. Bohatou znuděnou nymfomankou Maddalenou provokovala ve Sladkém životě Federika Felliniho z roku 1960. Trpící manželkou záletného režiséra dojímala v ironické komedii Osm a půl, kterou Fellini uvedl do kin dva roky nato.
Režisér Jacques Demy nabídl herečce dvě velké role - půvabnou kabaretní tanečnici v Lole a opuštěnou modelku v Obchodě s modelkami, jejž natočil v Los Angeles.
Dětství za války
Hvězda evropské kinematografie se mihla také v zámoří. Ve Spojených státech natočila Anouk Aimée s Georgesem Cukorem film Justine z roku 1969 podle slavného románu Lawrence Durrella Alexandrijský kvartet. Vypráví o francouzských emigrantech v severní Africe. Výlet do světa módy podnikla mnohem později, v 90. letech, pod vedením Roberta Altmana ve snímku Pret-a-porter. Její světa znalá módní návrhářka tu v duchu "návratu ke kořenům" posílá na předváděcí molo nahé modelky.
Anouk Aimée se narodila roku 1932 v Paříži, kde se jako malá za nacistické okupace skrývala před Němci. Přestože vyrostla jako katolička, její otec byl Žid. "Celou okupaci jsme se jenom stěhovali a schovávali. Vždycky nakonec přišli Němci a všechno obrátili vzhůru nohama," vzpomínala, jak ji rodiče nakonec poslali na venkov a změnili jí jméno, aby nemusela nosit židovskou hvězdu.
Svou celoživotní lásku ke zvířatům vysvětlovala právě odkazem na bídné dětství, kdy jí útěchu podle jejích slov nabízela jen zvířata.
Pseudonym od Préverta
Pseudonym Anouk Aimée vymysleli v roce 1946 pro čtrnáctileté děvčátko jménem Françoise Sorya Dreyfus režisér Marcel Carné a básník Jacques Prévert. Tehdy s nimi pracovala na nedokončeném filmu Květ doby.
Po odmlce, věnované rodinnému životu, se Anouk Aimée před kameru vrátila v 70. letech. Šarm zralé ženy propůjčila mimo jiné i duševně choré Martě, která sdílí společnou domácnost s neurotickým bratrem a soudcem v psychologickém dramatu Skok do prázdna.
Ve více než padesáti filmech se Anouk Aimée ocitla v náručí řady slavných herců. V Lelouchově psychologickém melodramatu Muž a žena se jako ovdovělá filmová skriptka zamilovala do automobilového závodníka v podání Jean-Louise Trintignanta. Role jí vynesla cenu Zlatý glóbus, nominaci na Oscara a otevřela dveře do Hollywoodu, píše agentura AFP.
Se slavným Omarem Sharifem se pak Anouk Aimée setkala ve filmové Schůzce Sidneyho Lumeta v roce 1969. S Marcellem Mastroiannim hrála ve Felliniho Sladkém životě i částečně autobiografickém Osm a půl.
Poslední červený koberec
"Je mnohem lepší toužit než mít. Ten moment touhy, kdy víte, že se něco stane - ten je nesmírně povznášející," říkala herečka, jejíž všechna čtyři manželství se rozpadla, a tak podle agentury AFP poslední roky žila v domě na pařížském Montmartru sama s kočkami a psy.
Jejím nejoblíbenějším společníkem před kamerou byl pro ni Mastroianni. "To byl sen jako herec i jako člověk," prohlásila roku 2003 v německé metropoli, kde na festivalu Berlinale převzala cenu za celoživotní dílo.
Po červeném koberci festivalu v Cannes se Anouk Aimée naposledy prošla v roce 2019, kdy si opět s Jeanem-Louisem Trintignantem zahrála ve filmu Nejlepší léta jednoho života, který režisér Claude Lelouch pojal jako pokračování Muže a ženy. V tomto snímku se bývalý závodní pilot ztrácí ve vzpomínkách. Jeho syn mu touží pomoct, a tak vyhledá ženu, kterou si otec nedokázal udržet, aby senioři navázali tam, kde před desítkami let jako mladí skončili.
