Deník Gehryho označil za jednoho z nejúchvatnějších a nejoriginálnějších talentů v dějinách americké architektury a také za nejviditelnějšího amerického architekta od dob Franka Lloyda Wrighta. Mnohé z jeho budov jsou podle NYT všeobecně považované za mistrovská díla, jejichž bravura se vyrovná barokní architektuře 17. století.
Za největší Gehryho úspěch označil NYT Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau z roku 1997, které připomíná vesmírný koráb. Konstrukce z vápence, skla a kovu pokrytá panely z titanového plechu se vymyká všem tradičním formám.
Pražský Tančící dům, jehož spoluautorem je český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, je inspirován fasádami okolních domů, vesměs secesních a s věžičkami. Stavbu z roku 1996, oblíbenou mezi návštěvníky Prahy, americký deník popsal jako dvě věže "spojené v divokém, baletním sevření". Domu se přezdívá Ginger a Fred podle amerického hereckého a tanečního dua Ginger Rogersové a Freda Astaira.
"Všemu jsem se vzpíral," uvedl Gehry v roce 2012 v rozhovoru s NYT, když vysvětloval svůj odpor vůči v určitých obdobích dominujícím architektonickým stylům. "Není to krása ani ošklivost, ale určitý znepokojivý druh uspokojení, který v prostorách někoho jiného nezažijete," popsal v roce 1982 Gehryho práci deníku architekt Philip Johnson.
Frank Gehry se narodil 28. února 1929 v kanadském Torontu jako Ephraim Owen Goldberg v chudé rodině druhé generace polských Židů (jeho dědeček odešel z Lodže v roce 1908). Rodina se později přestěhovala do Los Angeles, kde Gehry v roce 1951 absolvoval Jihokalifornskou univerzitu. Poté v letech 1956 až 1957 studoval urbanismus na Harvardově univerzitě.
V roce 1962 si založil vlastní firmu v Los Angeles, zpočátku pracoval na projektech obchodních center a podobných komerčních zakázkách. Koncem 70. let poprvé přestavěl svůj jednoduchý domek v Santa Monice. Použil na něj drátěné oplocení, ohrady z vlnitého plechu a holé dřevěné trámy. Sousedům se dům ošklivil a stavbu nenáviděli. "Nebyla to žádná provokace, měl jsem prostě málo peněz na přestavbu," uvedl Gehry. "Pak mě napadlo, že je to esteticky zajímavé. Tak proč neobrátit nízké náklady v přednost?" dodal. V roce 1989 získal prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu.
