Tel Aviv/Praha - Ke kurióznímu "boji o rukopisy" se schyluje mezi izraelskými a německými obdivovateli pražského rodáka Franze Kafky.
Jak ve čtvrtečním vydání píše izraelský deník Haarec, jádrem sporu (či spíše konkurenčního boje) jsou cenné fragmenty rozsáhlé literární pozůstalosti po slavném pražském - německy píšícím - židovském spisovateli, které se nacházejí v Tel Avivu.
Tam si je s sebou odvezl v roce 1939 další pražský rodák, Kafkův blízký přítel a editor Max Brod.
Ten, jak známo, učinil literatuře (a Praze) neocenitelnou službu, když místo splnění Kafkovy prosby, aby veškeré jeho písemnosti byly po jeho smrti spáleny, postupně nevydaná díla redakčně připravil k publikování.
Žába na prameni
Sám Brod už je čtyřicet let po smrti. Nad pokladem, který mu patřil, však převzala dozor jeho sekretářka a "blízká spolupracovnice" Esther Hoffe.
Celé roky vytrvale odolávala žádostem izraelských kulturních institucí o zpřístupnění materiálů, které by, jak literární vědci doufají, daly nahlédnout do tajných zákoutí zmučené duše kultovního autora. Prý se bála, že by se je někdo pokusil ukrást.
Teprve nedávno, když tato paní v požehnaném věku 101 let zemřela, svitla kafkologům naděje, že se k cenným rukopisům, poznámkám a dopisům dostanou.
Dcery zesnulé, Hava a Ruth, kterým už bylo oběma 70 let, jsou údajně mnohem přístupnější a coby dědičky mají právo rozhodnout, jak bude s materiály naloženo.
Německo vs Izrael
Velký zálusk si na pozůstalost dělá především Archiv německé literatury v Marbachu nedaleko Stuttgartu, největší soukromá instituce svého druhu v Německu, která disponuje jednou z nejdůležitějších sbírek Kafkových písemností vůbec (má například manuskripty románu Proces či slavného Dopisu otci atd.).
"Doufáme, že by se tam (v Tel Avivu - pozn. red.) mohly najít i věci, o nichž se dosud vůbec nevědělo," neskrýval tento týden v rozhovoru pro německý rozhlas své vzrušení Ulrich von Bülow z marbašského institutu.
Jak dodal, pevně věří, že poklady, zavřené čtyřicet let v telavivském bytu, časem najdou cestu právě do Marbachu.
O tom však nechce ani slyšet Jehošua Freundlich, šéf izraelského Státního archivu. "Budu trvat na tom, aby žádný materiál vztahující se k Franzi Kafkovi neopustil teritorium státu Izrael," řekl listu Haarec s tím, že jde o památky mající obrovský význam pro celý židovský národ.
A připomněl, že když se Esther Hoffe v roce 1974 pokusila ze země vyvézt do Švýcarska některé písemnosti z Kafkovy, respektive Brodovy pozůstalosti, zabránil jí v tom jeho předchůdce přímo na telavivském letišti.
Půjde poklad do aukce?
Freundlich ale bude muset odrážet nájezdy z víceta stran, neboť vážný zájem o materiály projevil i německý nakladatel Klaus Wagenbach, který publikoval řadu knih o Franzi Kafkovi a s Maxem Brodem se osobně znal.
Wagenbach je také jedním z mála, komu se poštěstilo už v 50. letech do Kafkovy pozůstalosti v Tel Avivu nahlédnout. Jak řekl v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung, očekává, že materiál nakonec skončí v dražbě.
Většinu důležitých věcí z Kafkovy pozůstalosti prý už Esther Hoffe za svého života prodala, některé cennosti včetně Kafkových kreseb z jeho studentských let ale podle něj v Tel Avivu pravděpodobně zůstaly.
