Zrcadlový plášť, březový háj na střeše. Muzeum v Rotterdamu postavilo nový depozitář

Zrcadlový plášť, březový háj na střeše. Muzeum v Rotterdamu postavilo nový depozitář
Nový depozitář muzea Boijmans Van Beuningen.
Snímek ze stavby depozitáře.
Nový depozitář muzea Boijmans Van Beuningen.
Snímek ze stavby depozitáře. Zobrazit 10 fotografií
Foto: ČTK/AP
ČTK Kultura ČTK, AP, Kultura
25. 9. 2020 16:03
Obrazy, sochy a další díla vystavovaná ve světových muzeích a galeriích jsou obvykle jen špičkou ledovce. Mnoho kulturních institucí má omezené prostory a ze svých sbírek veřejnosti představuje jen zlomek. Většinu artefaktů si běžný smrtelník nemá šanci prohlédnout.

Změnit úzus se rozhodlo rotterdamské muzeum umění a designu Boijmans Van Beuningen, které postavilo nový veřejně přístupný depozitář se zrcadlovým pláštěm. Píše o něm agentura AP.

"Podaří se vám instalovat tak šest procent sbírek, možná deset, ale zbylých 90 procent bude pořád ve skladu. Co to je za zodpovědnost vůči veřejnosti, nevystavovat těch 90 procent?" ptá se ředitel muzea Sjarel Ex.

"Víme, že naše sbírka je cenná a důležitá. Ale když ji nemáte na očích, je tu nebezpečí, že ji vypustíte i z hlavy," doplňuje.

Do nových prostor se má přesunout 151 tisíc děl, která si návštěvníci budou moci prohlédnout již na podzim 2021.

Vedení muzea se projekt rozhodlo realizovat také z dalšího důvodu - starý depozitář umístěný v suterénu začal být náchylný k záplavám. Hrozilo, že díla nevyčíslitelné ceny poničí voda.

Architektem nového skladu je jedenašedesátiletý Winy Maas s kanceláří MVRDV. V Rotterdamu si vysloužil uznání za obloukovitou stavbu Markthal, která vynalézavým způsobem propojuje tržnici s obytnými prostory.

Architekt Winy Maas v Rotterdamu proslul obloukovitou stavbu Markthal.
Architekt Winy Maas v Rotterdamu proslul obloukovitou stavbu Markthal. | Foto: Shutterstock

Plášť nového depozitáře v srdci takzvaného muzejního parku tvoří 1664 zrcadlových panelů, které odrážejí okolní zeleň i nebe nad Rotterdamem, městem s přístavním charakterem, avšak plným mrakodrapů.

Na střeše více než 39 metrů vysokého depozitáře roste březový háj. Ten má podle architekta kompenzovat prostor, jenž stavba ubírá parku.

Uvnitř je budova rozdělena do pěti zón s odlišným klimatem, odpovídajícím nárokům na uskladnění děl. Centrální atrium, po jehož obou stranách se nacházejí výtahy, zdánlivě chaoticky protínají schodiště propojující jednotlivá podlaží.

Nový depozitář má tvořit živé a otevřené prostředí, v němž návštěvníci uvidí práci restaurátorů nebo zaměstnanců připravujících jednotlivá umělecká díla k přesunu.

Podle mluvčí muzea je depozitář první na světě, který může širší veřejnost navštívit sama, bez doprovodu kurátorů či odborníků.

Muzeum umění a designu Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu existuje od roku 1849, v jeho sbírkách se nachází vše od středověkého umění přes díla Rembrandta van Rijna, Clauda Moneta, Vincenta van Gogha až po autory z 20. století, jako je třeba Salvador Dalí.

Ročně muzeum přivítá necelých 300 tisíc lidí, od místních po turisty. Od nového depozitáře si slibuje dalších zhruba 90 tisíc návštěvníků ročně.

 

Právě se děje

Další zprávy