Až budou návštěvníci kutnohorské Galerie Středočeského kraje, jíž se neříká jinak než GASK, vcházet hlavním vstupem z Barborské ulice, projdou zároveň netradičně řešenými dveřmi. Jedná se o instalaci pojmenovanou Změna pozorovatele od třiatřicetiletého Richarda Loskota, jenž se věnuje práci se světelnými objekty i nejrůznějším zásahům do architektury.
Při přípravě projektu galerii přímo na míru musel respektovat připomínky památkářů. Komplikovanou situaci se rozhodl vyřešit tak, že si pohraje právě s vchodem.
"Křídla dveří jsou nyní místem pro obrazy vytvořené speciálním tiskem. Při změně úhlu se obraz mění," ukazuje na vizualizaci objektu, kde se střídají rozmazané lidské postavy. Instalací podle svých slov "zve návštěvníky dál".
Vernisáž bude mít Změna pozorovatele 24. února - v den, kdy se návštěvníkům otevře také projekt Alej světců. "Představí díla současných sochařů, která na zdech vstupní přízemní chodby galerie vytvoří dialog mezi barokními prostory a dneškem," vysvětluje kurátor Richard Drury.
V místech, kde před čtrnácti dny skončila výstava k animovanému filmu Lajka, budou od března do května své sólové i společné instalace vystavovat Daniel Hanzlík a Pavel Mrkus. Tito umělci vedou ateliér Time-Based na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, což se odrazí také na jejich expozici: hodlají pracovat i s hodinami rozmístěnými po GASK.
Dvě největší výstavy se v Kutné Hoře budou konat v létě a na podzim. Výstava Jan Smetana a jeho škola, připravená u příležitosti 100. výročí autorova narození a 20. výročí úmrtí, bude průřezem jeho celoživotní tvorby. Kurátorka Eva Neumannová připomíná, že Smetanovy práce vzniklé v 50. letech po rozpadu Skupiny 42 se vystavují jen zřídka.
Smetana se tehdy pouštěl do krajinomaleb, později pak kombinoval krajinné a městské struktury. Velmi ho také inspirovala Paříž a její pouliční detaily.
Kromě Smetanových prací budou na výstavě k vidění i díla jeho žáků z pražské AVU, kde učil 16 let. Kritériem výběru byla kvalita, i proto GASK vystaví jen tvorbu od necelé poloviny studentů.
Expozici galerie připraví z rodinné pozůstalosti a také ze zápůjček. Kurátorka Neumannová se už od loňského února pročítá Smetanovými deníky, do nichž si výtvarník - mezi žáky, jimž říkal "smrkáči", prý velmi oblíbený - zapisoval nejen postřehy a úvahy, ale také společenské drby. Deníky budou sloužit jako jeden z podkladů pro vznikající monografii.
Podzimní finále v GASK letos obstará výstava části pozůstalosti sochaře Ladislava Šalouna (1870-1954) - autora, který je považovaný za zakladatele českého moderního sochařství a jenž se svými secesně symbolistickými sochami podílel například na výzdobě Obecního domu.
"V době, kdy vyráběl pomník Jana Husa na Staroměstské náměstí, si Šaloun nechal postavit ateliér ve Slovenské ulici na Vinohradech. Jeho práce tam zůstaly až do 80. let, kdy se Svaz výtvarných umělců rozhodl, že ateliér nutně potřebuje sochař Jan Hána," připomíná kurátorka Adriana Primusová režimem oblíbeného autora. Šalounova pozůstalost tak díky jeho rodině putovala do depozitářů Galerie Středočeského kraje a po čase prošla restaurováním.
GASK má ve sbírce 80 plastik, které by podle Primusové měly ukázat všechny Šalounovy výtvarné směry. Na výstavě, kde nebudou žádné zápůjčky z dalších institucí, návštěvníci uvidí například i model pomníku Sbratření Čechů a Slováků, který měl jako zhmotnění identity nové republiky stát původně na Slovensku a potom na pražském náměstí Míru před kostelem sv. Ludmily.
Výstava začne 28. října jako oslava 100. výročí založení Československa.
