Publikace s podtitulem Tichý hrdina holokaustu a děti, které zachránil vypráví příběh židovky Very Gissingové. Sir Nicholas Winton ji v předvečer druhé světové války odvezl před nacisty z Prahy do Velké Británie. Kmotry knihy se stali Sísův bratr David a sestra Hana.
Součástí večera byla i diskuse se zakladatelem nakladatelství Labyrint Joachimem Dvořákem a zvukové záznamy vzpomínek pamětníků, které v roce 1939 před transportem do koncentračních táborů zachránil Winton, když jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království. Uskutečnil se také živý telefonát se Zuzanou Marešovou, která je jedním z Wintonových dětí.
V knize Nicky & Věra se setkávají dva příběhy. Jeden se zaměřuje na mladého Wintona, který v předvečer druhé světové války zachránil před nacisty 669 převážně židovských dětí. Tím druhým je příběh Very Gissingové, jedné z dětí, které v Praze nastoupily do vlaku směr Londýn. Tehdy se jmenovala Věra Diamantová, dnes je jí 92 let. Její rodiče zemřeli v nacistických táborech.
Síse, který od 80. let minulého století žije ve Spojených státech, k napsání knihy inspirovala návštěva Prahy. S dospívajícím synem se vydal na výstavu věnovanou Wintonovi a uvědomil si, že ve své práci nevěnoval dostatečnou pozornost "tichým hrdinům tohoto světa", jak říká.
"Viděl jsem film Mateje Mináče Síla lidskosti, který byl na Wintonově příběhu založený. A úplnou náhodou jsem našel dvě knihy. Jedna byla v muzeu holokaustu ve Washingtonu od Ivana Backera a jmenovala se Train to Freedom. Druhá byla od Věry Gissingové s názvem Perly dětství. Byla to úžasná kniha z pohledu optimistické nevinné holčičky. Popisuje své město, lidi, kteří milují Masaryka a myšlenku Československa," vzpomíná Sís.
"Náboženství a politika nejsou z jejího pohledu důležité. Miluje přírodu a popisuje, jak chodí večer plavat do Labe s koněm. Popisuje úžasné pocity, když zapadá slunce a ona sedí na mokrém koni. Ve skutečnosti neví, že ji rodiče chrání před špatnými zprávami z Německa," dodává.
Sís je mezinárodně uznávaným umělcem a autorem 30 knih, dalších 60 ilustroval. Jeho film Hlavy v roce 1980 získal hlavní cenu na festivalu v Berlíně.
Roku 1984 byl komunistickou policií donucen k nedobrovolné emigraci. Usadil se v New Yorku. Jeho velkoformátové tapiserie, připomínající proslulé bojovníky za svobodu Václava Havla, Nelsona Mandelu, Johna Lennona či Martina Luthera Kinga, lze najít na světových letištích. Stanici newyorského metra na 86. ulici a na Lexington Avenue zdobí jeho poetické mozaiky.
Jeho bratr David Sís letos na karlovarském festivalu uvedl film Sny o toulavých kočkách. Jde o portrét Petra Síse.
"Zdánlivě přísný, až asketický muž s pronikavým pohledem modrých očí mate tělem. Umělec, který denně jezdí 40 minut vlakem na Manhattan, kde se zavře v ateliéru a tam koncentrovaně kreslí mnoho hodin, je nečekaně dobrým vypravěčem. Příjemným hlubokým hlasem mluví rychle a uvolněně, vyjadřuje se barvitě, a jestli je jeho čeština něčím poznamenaná, tak ne americkou angličtinou, ale moravštinou," napsalo o filmu Aktuálně.cz.
