Tereza Velíková: Umění je živý organismus, teprve pak baví

Sabine Kejlová Sabine Kejlová
20. 11. 2014 13:03
Výtvarnice Tereza Velíková byla jednou z nominovaných na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Pracuje s médii a fragmenty mezilidské komunikace.
Tereza Velíková.
Tereza Velíková. | Foto: ČTK

Rozhovor Tereza Velíková byla letos mezi vyvolenou pěticí umělců nominovanou na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Ve své tvorbě se zajímá o v podstatě typické a tradiční věci, jako jsou komunikace, mezilidské vztahy a subjektivní interpretace reality. Přesto se snaží jít dál a s tím, co nasaje z okolního prostředí, si pohrává ještě komplikovaněji. Útržky všednodennosti prostřednictvím svých videí přetransformuje, celek rozbije a jeho části znovu přeskupí, aby nakonec vytvořila úplně nové situace a souvislosti.

Vzhledem k tomu, jak vrství realitu, mohou její videozáznamy působit jako krátké inscenace či dramata. Velíková s tím ale úplně nesouhlasí. "Jako inscenaci, respektive mikrodrama bych pojmenovala až svoji poslední práci pro Cenu Jindřicha Chalupeckého," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zdůrazňuje, že její práce mají základ v reálných promluvách, které zachytila. Pro doprovodnou výstavu CJCH vytvořila umělkyně videoinstalaci Hra o knize, v níž mate prolínáním postav vypravěče a aktéra.

Video není jediným médiem, s nímž Velíková pracuje. Absolvovala v ateliéru Konceptuální a intermediální tvorby na pražské UMPRUM a krom videa využívá také fotografie. Mimo to funguje i jako kurátorka mladé Entrance Gallery v nádherné oranžerii v klášterní zahradě na Břevnově. Z pozice mladé umělkyně se snaží dávat prostor i dalším mladým umělců.

Foto: CJCH

Slavnostní vyhlášení vítěze CJCH proběhne už dnes. Terezu ale v poslední době zaměstnaly spíše její nové, mateřské povinnosti, a tak i tento rozhovor musel proběhnout pouze po mailu. To, jak byla naše komunikace limitovaná, má ale nakonec vzhledem k leitmotivu umělecké tvorby Terezy Velíkové vcelku trefnou symboliku.

A.cz: Hodně se zabýváte komunikací mezi lidmi. Myslíte si, že vaše umělecká tvorba může tak trochu platit i za nějaký sociologický výzkum?
Tereza Velíková:
Výzkum je trochu silné slovo. Nicméně rozličné modely a struktury komunikace mě dlouhodobě fascinují a snažím se je skrze svoji práci převyprávět.

A.cz: Tenhle zájem ve vás byl vždycky, nebo jste se k němu dopracovala až časem?
Myslím, že moje práce má celkem kontinuální vývoj právě už od školy. Zajímala mě manipulace s realitou, její přetváření, odraz a pojmenování všudypřítomného nedorozumění.

A.cz: Jaký je při tom váš obvyklý postup?
Nemám žádný jasný postup. Materiál sbírám dlouze, zapisuju si různé promluvy, dialogy nebo jen samotné věty, které mě zaujmou. Když se pak svými poznámkami probírám, přicházím postupně na to, co, jak a o čem to má být. Materiál ale vždy sbírám jako nezávislý pozorovatel.

A.cz: Nemíváte tedy někdy pocit, že lidem vstupujete do soukromí?
Do soukromí se lidem nevkrádám. Vytvářím umělé příběhy z těch reálných. Tedy pokud vůbec můžeme mluvit o příbězích. Snažím se spíš pracovat se situacemi, které mohou nějaký příběh připomínat. To už ale nechávám na divákovi.

A.cz: Ve vašich videích ale vystupují různí lidé. Kdo to vlastně je? Známí, přátelé?
S rodinou a přáteli jsem začínala. V poslední době ale stále častěji pracuji s herci.

A.cz: Máte pro ně připravený nějaký scénář, nebo raději improvizujete?
Moje dřívější videa většinou pracovala s autentickými nahrávkami, které jsem sestříhávala do nových příběhů a souvislostí. V posledních videích si připravuji přesný scénář. I přes předem daný scénář se ale během natáčení vždy stane něco neočekávaného, co celou věc posune trochu jinam. Ať už je to hercova intonace, chyba ve scénáři nebo třeba technická chyba, kterou tam pak záměrně nechám. Celý ten proces je pro mě hrozně důležitý.

Pohled do výstavy Podívala jsem se doprava a bylo tam ticho.
Pohled do výstavy Podívala jsem se doprava a bylo tam ticho. | Foto: Archiv Terezy Velíkové

A.cz: Takže víte předem, jak zhruba bude výsledek vypadat? Jdete do toho s konkrétní představou?
Ano. Přesně vím, co chci. Ale samozřejmě se mi výsledek během práce postupně proměňuje. To je na tom to nejdůležitější a také nejzábavnější. Vždycky se dějí nečekané věci. Proto je umění živý organismus a myslím, že teprve pak může bavit jak umělce, tak diváka.   

A.cz: Trochu mě to navádí ke hře. Dá se to brát i jako inscenace?
Jak kdy. Jako inscenaci, respektive mikrodrama bych pojmenovala až svoji poslední práci pro Cenu Jindřicha Chalupeckého. Nepovažuju se ale jen za video umělkyni. Často pracuji také s fotografií nebo objekty. I v těch mi jde o to samé.

A.cz: Občas mi některé dialogy připomínají absurdní divadlo. Postavy opakují repliky, tápu po významu, nikdo nikoho správně nechápe, nebo nechce… Jsem mimo, nebo tam ta podoba je?
Řekla bych, že absurdní divadlo není o tom, že se postavy vzájemně nechápou. Ale asi ano, ta podoba tam je. Zajímá mě hledat souvislosti a pochopení v jiných souvislostech, než jsou ty běžné v přirozené komunikaci. Hledám alogické návaznosti místo těch logických, zajímají mě předobrazy, které mohou každému asociovat něco jiného. Hraju si s kódy, skrze které je pozorovatel schopen vnímat.

A.cz: Myslíte, že se při své tvorbě něco učíte i lidsky? Mám na mysli, jestli nějak měníte schémata svého vlastní chování podle toho, co vidíte. Anebo je to pro vás čistě umělecký počin?
Myslím, že se stále něco učím. Jestli to má vliv na moje soukromí, to nedokážu dost dobře posoudit. To je pak otázka pro mé nejbližší.

A.cz: Pozorujete, jak se lidé chovají, i ve svém skutečném životě?
Ano, právě tak sbírám materiál. Baví mě pozorovat a nebýt vidět. I když občas se musím velmi krotit. Zajímá mě i psychologie jako disciplína, i když jen velmi intuitivně.

A.cz: Jde vám tedy spíše o obsah, nebo technickou stránku?

Na technickou stránku důraz kladu, ale nechápu to jako něco, co by mělo konkurovat obsahu.

A.cz: Pracujete také jako kurátorka v Entrance Gallery na Břevnově. Co vás primárně zajímá tam?
Galerii Entrance jsme založily s Terezou Severovou a Barborou Zachovalovou v roce 2005, kdy se otvíral komplex Karlín Studios. Sídlily jsme ve foyer budovy  a přirozeně jsme se zaměřily na mladou generaci umělců. Všichni návštěvníci Karlín Studios museli projít i naším prostorem, což pro nás bylo strategicky výhodné. Minulý rok jsme ale načali další etapu našeho fungování v krásných prostorách oranžerie Břevnovského kláštera, kde máme mnohem širší publikum.

Stále se snažíme, aby generace u nás vystavujících umělců nestárla s námi, a samostatné výstavy prokládáme skupinovými projtekty nebo etablovanějšími umělci. V příštích měsících plánujeme oživení tím, že začneme spolupracovat s mladými kurátory.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zemřel autor dobrodružných bestsellerů Clive Cussler

Ve věku 88 let zemřel americký autor dobrodružných knih Clive Cussler, který po celém světě prodal desítky milionů výtisků svých knih spojených s postavou hlavního hrdiny, oceánografa Dirka Pitta. O jeho pondělním úmrtí ve středu informovala agentura AP. Cusslerovy bestsellery vyšly ve více než 40 jazycích, včetně češtiny.

Cussler je autorem více než 80 dobrodružných románů, největšího ohlasu však dosáhla série inspirovaná jeho vlastním vášnivým zájmem o hledání lodních vraků. Hlavním hrdinou více než dvacítky knih učinil autor své alter ego Dirka Pitta, který řeší detektivní případy, pátrá po ztracených pokladech na dně oceánů a snaží se rozplést záhadné mocenské konspirace.

"Předlohou pro Dirka jsem byl já sám. Oba jsme stejně vysocí a máme zelené oči… Jediný rozdíl je, že on to umí lépe se ženami a že zestárl jen o deset let, zatímco já o 50," řekl Cussler v jednom z rozhovorů, z nějž citoval server BBC.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Basketbalistky USK na závěr Euroligy vyhrály v Braine

Basketbalistky USK zakončily základní část Evropské ligy bezbroblémovým vítězstvím 89:65 na palubovce belgického Braine. Pražanky měly postup do čtvrtfinále jistý už před zápasem, ale jméno soupeře pro play off se dozví až po administrativní dohře skupiny B, jejíž závěr zkomplikovalo šíření koronaviru na severu Itálie.

Pražanky, které v Eurolize obhajují bronzové medaile, na úvod play off čeká třetí tým skupiny B, ale jeho jméno zatím neznají. Šoproň totiž kvůli obavám ze situace na severu Itálie odmítla nastoupit k utkání posledního kola na palubovce Schia.

Zápas byl stejně jako utkání skupiny A mezi Benátkami a Rigou nejprve přeložen na čtvrtek a přesunut do Lublaně. Dnes však evropská sekce FIBA informovala o tom, že oba duely byly zrušeny a o případné kontumaci bude vedení soutěže teprve rozodovat.

Na dnešní výhře USK, který měl už před zápasem jisté druhé místo v tabulce, se 21 body podílela pivotka Brionna Jonesová, dalších 17 bodů přidala Kateřina Elhotová. Pražanky zakončily skupinu s bilancí 12 výher a dvou porážek, které jim obě nachystal obhájce titulu a vítěz skupiny Jekatěrinburg.

První utkání čtvrtfinále hraného na dvě vítězství jsou na programu 11. března, odvety pak 18. března a případné třetí zápasy 25. března. Závěrerčný turnaj Final Four, o jehož pořadateli se bude teprve rozhodovat, by se pak měl uskutečnit od 17. dubna do 19. dubna.

Evropská liga basketbalistek - 14. kolo:

Skupina A:

Castors Braine - USK Praha 65:89 (16:26, 33:51, 45:75)

Nejvíce bodů: Siksnuiteová 13, Trahanová-Davisová 12, Wallaceová 8 - Jonesová 21, Elhotová 17, Oblaková 15. Fauly: 17:11. Trestné hody: 12/10 - 10/7. Trojky: 5:6. Doskoky: 31:49.

Jekatěrinburg - Cukurova 112:37, Orenburg - Bourges 74:65.

1. Jekatěrinburg 14 13 1 1258:851 27
2. USK Praha 14 12 2 1199:846 26
3. Orenburg 14 9 5 938:911 23
4. Bourges 14 8 6 969:961 22
5. Castors Braine 14 3 11 922:1073 17
6. Benátky 13 4 9 780:961 17
7. Cukurova 14 3 11 787:1177 17
8. Riga 13 3 10 866:939 16

Skupina B:

Dynamo Kursk - Gdyně 64:58, Lyon - Fenerbahce Istanbul 78:65, Montpellier - Girona 45:57.

1. Fenerbahce Istanbul 14 11 3 1003:838 25
2. Lyon 14 8 6 1020:984 22
3. Montpellier 14 7 7 969:980 21
4. Dynamo Kursk 14 7 7 957:993 21
5. Girona 14 6 8 904:913 20
6. Schio 13 7 6 774:793 20
7. Šoproň 13 6 7 803:826 19
8. Gdyně 14 3 11 926:1029 17
Další zprávy