Štědroň: Divadlo musí být pro diváka náročné a živé

Luboš Mareček
21. 7. 2013 17:30
Rozhovor s Petrem Štědroněm, novým šéfem Divadla Na zábradlí
Petr Štědroň
Petr Štědroň | Foto: KIVA

Rozhovor - V roce 2007 nastupoval Petr Štědroň jako umělecký šéf do nákladně rekonstruované brněnské Reduty. Opravený divadelní dům měl předtím sloužit jako komorní scéna projektům třísouborového Národního divadla Brno. Reduta je jedním ze tří divadelních domů, v nichž největší moravské divadlo hraje. A právě Štědroňův tým této vzácné budově, v níž koncertoval dvanáctiletý Mozart, vdechnul novou image, dramaturgii i způsob fungování.

Po pěti letech Štědroň udělal z Reduty respektovanou scénu, která sází na originální autorské projekty a dokáže s nimi bodovat u diváků i kritiky.

Jan Mikulášek
Jan Mikulášek | Foto: Reduta

Od září přechází Štědroň se svojí spolupracovnicí a dramaturgyní Dorou Viceníkovou a také režisérem Janem Mikuláškem do pražského Divadla Na zábradlí. Štědroň Redutu transformoval do podoby stagiony (scény bez stálého divadelního souboru) moderní dramaturgií nebo také zvaním progresivních umělců či přímo importem pozoruhodných titulů. Zopakuje stejný recept na úspěch i v hlavním městě? Je jasné, že rozhovor byl nutně rozkročený mezi bilancováním a očekávanými výhledy zajímavého týmu divadelníků.

Aktuálně.cz: Redutu jste začal šéfovat jako člen týmu ředitele Daniela Dvořáka, který vloni na podzim rezignoval. Národnímu divadlu v Brně oponenti v této dvořákovské éře vyčítali leccos: špatné hospodaření, umělecký úpadek činohry, nezvládnuté napětí v operním souboru a podobně. Jak poslední pětiletku v druhém největším divadle v zemi hodnotíte vy?

Petr Štědroň: Markantní pro mě byl umělecký úpadek činohry, jednak dramaturgický, ale i týkající se kvality hereckého souboru, vztahů, celého chodu. Dnes je situace v činohře už o něco lepší, stabilizuje se. Ze svého pohledu jsem ale za posledních pět let spokojený. Z Divadla Reduta se mým spolupracovníkům a mně podařilo vybudovat velmi dobře fungující divadlo s jasně profilovanou estetikou a výraznou dramaturgií, které spoluutvářelo mety současného českého divadelnictví.   

A.cz: Z původní Dvořákovy sestavy uměleckých šéfů už nezbyl na svém postu ani jeden. S vámi na konci sezony odchází také šéfka baletu Lenka Dřímalová do ostravského divadla. Zbylo v NDB něco z těch původních ideálů a záměrů zmiňovaného vedení, jak jej sestavil Daniel Dvořák?

Dora Viceníková
Dora Viceníková | Foto: Reduta

Ve vedení opery se za ředitele Daniela Dvořáka vystřídalo několik šéfů, nemůžeme tedy mluvit o „éře", spíše o diskontinuitě a novém hledání. V baletním souboru se Lence Dřímalové za dobu jejího působení podařilo vytvořit kvalitní soubor se zajímavým repertoárem, za těch pět let jsme mohli vidět také řadu kvalitního baletu a tanečního divadla ze zahraničí.

A.cz: Co považujete za největší úspěch Reduty pod vaším vedením?

Vlastně to, o čem se v Brně moc neví: jsme velice žádané divadlo v zahraničí, s Redutou jsme objeli několik mezinárodních festivalů, hostovali jsme ve významných evropských domech. Největší sukces je určitě pozvání do soutěžní přehlídky letošních Salzburger Festspiele, jednoho z největších divadelních festivalů na světě s téměř stoletou tradicí. Budeme tam v srpnu pětkrát uvádět Nenápadný půvab buržoazie v režii Jana Mikuláška a soutěžit o cenu za nejlepší inscenaci.  Tím se Divadlo Reduta skutečně dostává na evropskou úroveň současného divadla.   

Čtěte také
Mikulášek tvořil s Buňuelem ze snu, hnusu a nadreálna

A.cz: Kdo po vás Redutu jako umělecký šéf převezme? 

Divadlo Reduta přebere pod svou správu vedení Mahenovy činohry. V první sezoně se bude dohrávat také část „našeho" repertoáru, vzniknou tři nové inscenace. Nové vedení chce zachovat progresivní směřování dramaturgie a držet se nastolené umělecké úrovně. To mě těší. Petr Halberstadt ale není v jednoduché situaci - fungující divadlo vyžaduje dlouhodobou přípravu a jasné plánování. Teď je ovšem všechno velmi narychlo, s průtahy kolem volby nového ředitele NDB, s očekáváním příchodu nového ředitele a jeho představ o chodu NDB vznikají prodlevy, které se budou dohánět jen s maximálním úsilím…   

Foto: Reduta

A.cz: Národní divadlo Brno už od loňského podzimu vcelku obtížně hledá ředitele. Vy jste se v roli uměleckého šéfa osvědčil, nepomýšlel jste jako brněnský rodák třeba i o tomto postu?

Přemýšlel, ale velmi krátce. Mé představy o podobě této instituce jsou velmi odlišné od jejího stávajícího stavu. Znám velmi dobře fungující modely zahraničního, především německého divadla. NDB vyžaduje podle mého názoru velmi razantní zásahy do struktury celé instituce, a je na rozmyslu a vůli zřizovatele, jestli bude mít budoucí ředitel k těmto změnám mandát. Rozhodně bych nechtěl být udržovatelem tohoto stavu… Druhá otázka, ale vlastně prvořadá, je estetické směřování NDB. Zahraniční subvencované divadlo, třeba v Německu, považuje svou subvenci za povinnost diváka vychovávat, uvádět současné texty, konfrontovat divadelní estetiku se stavem současného světa, artikulovat otázky, které nás znejišťují v našich bohorovných pohledech…zkrátka vytvářet divadlo nové, živé a komunikující. Této úrovně NDB zdaleka nedosahuje.    

A.cz: Přibližte, prosím, svoji vítěznou koncepci, s níž jste vyhráli konkurz na vedení Divadla Na zábradlí?

Do Divadla Na zábradlí přicházím na post ředitele, pozici uměleckého šéfa převezme Dora Viceníková, coby kmenový režisér nastoupí Jan Mikulášek. Koncept je zdánlivě jednoduchý… Divadlo v našem pojetí klade otázky. Neomezuje se pouze na interpretaci hotového textu, rozšiřuje jej o hlubší kontexty, souvislosti a autorský vklad všech zúčastněných. Je to nastoupená cesta, kterou jsme se vydávali v Divadle Reduta, Divadlo Na zábradlí navíc disponuje kvalitním hereckým souborem, který jsme rozšířili o další herecké osobnosti, zkrátka Divadlo Na zábradlí skýtá ideální předpoklad pro rozvíjení této cesty, pro koncentrovanou práci a rozšiřování naši estetiky. Nová tvorba Divadla Na zábradlí, která naváže na dosavadní autorskou linku inscenací, povede publikum k větší otevřenosti, má přinášet inovativní postupy, dodávat silné emocionální zážitky, kriticky odkrývat slabosti a ničivé stereotypy. Kromě Honzy Mikuláška, který otevře novou sezonu premiérou inscenace Šedá sedmdesátá budou Na zábradlí režírovat lidé jako Jiří Havelka, Jan Frič, J. A. Pitínský, Anna Petrželková a mnoho jiných. Důraz klademe především na autorské divadlo, nepravidelnou dramaturgii a dramaturgické interpretace.  

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

A.cz: V čem se třeba liší od vašeho brněnského konceptu? A ten sázel zejména na co?

Od brněnského konceptu se liší podstatně, na druhou stranu východiska zůstávají stejná. Úsilí o živé, komunikující divadlo s výrazným myšlenkovým přesahem, jednoduše řečeno „chytré", nepodbízivé divadlo, které nepodceňuje diváka.

Foto: Aktuálně.cz

A.cz: Připravili jste v Brně řadu pozoruhodných titulů, jako byly namátkou inscenace Korespondence W+V, Nenápadný půvab buržoazie nebo Zlatá šedesátá… Budete některé tituly přenášet na pražskou půdu? Které a proč?

Ano, budeme přenášet celkem šest inscenací z Divadla Reduta do Divadla Na zábradlí, které se už v podzimní části divadelní sezony stanou pevnou součástí repertoáru Divadla Na zábradlí. Vzniknou vlastně zčásti nové inscenace původních titulů (Korespondence V+W, Europeana, Anna Karenina, Kabaret Kafka, Zlatá šedesátá a Nenápadný půvab buržoazie), některé z nich totiž herecky přeobsadíme právě ze souboru Divadla Na zábradlí, u některých volíme odlišné scénografické řešení související s prostorem Divadla Na zábradlí. Důvod je jednoduchý - jednak tyto inscenace považuji za velmi kvalitní a silné, chceme ale také co nejdříve vymezit novou estetiku Divadla Na zábradlí. 

A.cz: Tým umělecký šéf Petr Štědroň, dramaturgyně Dora Viceníková a režisér Jan Mikulášek se brněnskou Redutou rozloučil speciálním představením Ende gut, alles gut, které odkazuje na všechny vaše dosavadní inscenace. Hraje se nejen na jevišti, ale i v netradičních prostorách divadla Reduta, například ve foyer a ve výtazích. Jak tento projekt vznikal?

Jako každá, regulérní inscenace, tedy nejdříve ideovou koncepcí, postupně přicházely texty, z nichž Jan Mikulášek z Dorou Viceníkovou, ovšem i s podílem protagonistů, sestavili závěrečný tvar. Inscenace se zkoušela ve velmi příjemné atmosféře odchodu a vidiny nového začátku, nechtěli jsme být jakkoliv sentimentální, spíše úsměvní, ironičtí, sebeironičtí.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

A.cz: Mrzí mne osobně jako fanouška vaší divadelní optiky, že už v Brně neuvedete avizované Jedlíky tedy Mikuláškovu inscenaci na téma konzumu, jídla a přejídání se… Vyrukujte s ní v Praze? Jaké tituly Na zábradlí vůbec nabídnete?

Ano, původně jsme na závěr letošní sezon plánovali inscenaci Gurmáni, autorský text na téma spojená s jídlem a navazujícími, příbuznými fenomény, jeho významem, metaforickými přesahy, symbolikou. Rozhodli jsme se ale ukončit naše působení právě inscenací Ende gut, alles gut s omezeným počtem repríz a také s nízkými náklady, protože by nám bylo líto vkládat úsilí do zcela nového tvaru, o němž jsme nebyli přesvědčeni, právě v souvislosti o dalším fungování Divadla Reduta, že by přežil, zůstal zachován na repertoáru.  

Petra Bučková
Petra Bučková | Foto: KIVA

A.cz: Dokážete obecně formulovat rozdíl mezi divadelním Brnem a Prahou?

Velmi obecně, to by si vyžadovalo mnohem větší prostor. „Pražské" divadlo je otevřenější, odvážnější, zajímavější v přístupech a snahách. Souvisí to samozřejmě s městem, strukturou obyvatel, širší nabídkou kulturního programu, pravidelnými divadelními festivaly, které diváka výrazně vychovávají. V Brně je obecně viděno vyžadován jakýsi konzervativní pohled a především živena představa, že existuje něco jako brněnské divadlo, specifická brněnská kultura. Ta představa, že je Brno jedinečné. To si nemyslím. Brněnská kulturní elita je vlastně dle mého názoru ve většině velmi zpátečnická, muzeální, neznalá kontextu ani republikového, natož třeba evropského, přežívá ve spokojenosti. V Brně se rádi živíme nějakou výlučností a rádi se považujeme za zneuznalé a skutečně ty pravé. To ale bohužel moc často nejsme. 

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

A.cz: Reduta uváděla hlavně moderní tuzemskou tvorbu, adaptace světových klasických her a původní autorské tituly. Jaké další možnosti má podle vás současné divadlo?

Divadlo, aby si udrželo coby medium opodstatnění své existence, se bude muset jistě vydávat řadou nových cest, bude muset držet krok s ostatními médii, především co se týká sdělnosti. Možnosti má stejné jako jakákoliv jiná slovesná a vizuální estetika, nepřeberné. Hlavním požadavkem z mé strany je ale to, aby divadlo bylo jednoduše současné, nepodbízivé, pro diváka náročné, živé a tady a teď.  

Foto: Reduta

A.cz: Jste velkým znalcem německého divadla. Budete se Na zábradlí snažit o import stávající německé dramatiky nebo třeba dokonce zvát některá slavná divadla našich sousedů?

Jsem šéfdramaturgem Pražského divadelního festivalu německého jazyka, tyto ambice si realizuji v rámci „Festivalu", což je logické. Není to ale uspokojování nějakých mých tužeb nebo snaha šokovat, poučovat, zdaleka nejen já si myslím, že „Festival" za dobu své osmnáctileté existence velmi výrazně ovlivnil estetiku českého divadla. Nejde o laciné přebírání vzorů, ale spíš o možnost vidět, že divadlo skutečně může být platformou názorů, že může rozrušovat, zraňovat, léčit, nabízet…to vše za nejvyšší kvality hereckého projevu, scénografických řešení, s interpretačním vkladem. Divadlo je zkrátka relevantní, není to, jako zhusta u nás, možnost provětrat oblek a „ušlechtile" se pobavit, nechat si potvrdit „pravdu". Velký kvalitativní rozdíl německého divadla se ale také odvíjí od důsledné kulturní politiky státu. Zpátky k otázce, ano, chtěl bych už v letošním ročníku, tedy v listopadu, uskutečnit jednu lucemburskou inscenaci v Divadle Na zábradlí, v dalších sezonách budeme usilovat o tvůrčí koprodukce s nejen s německojazyčnými divadly, takové spolupráce jsou velmi přínosné pro všechny. 

A.cz: A skončeme nedivadelně. Co budete dělat o svých posledních brněnských divadelních prázdninách?

O prázdninách se budu snažit odpočívat a nabírat síly, byl to velmi náročný divadelní rok, ostatně jako každý. Ale budu samozřejmě pořád pracovat, zmiňoval jsem týdenní zájezd s Redutou do Salcburku koncem srpna, čeká mě několik dalších divadelních výjezdu do zahraničí na probíhající divadelní festivaly.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Šampionem IndyCar je podruhé během tří let Američan Newgaarden

Americký pilot Josef Newgarden vyhrál zámořský formulový šampionát IndyCar. 28letému jezdci k tomu stačilo v neděli dojet osmý v závěrečném podniku sezony, který hostil okruh Laguna Seca. Do závodu, který vyhrál jeho krajan Colton Herta, vjížděl s náskokem 41 bodů na dalšího Američana Alexandera Rossiho. Toho ale v celkovém pořadí nakonec v souboji o druhé místo přeskočil Francouz Simon Pagenaud. Šampion z roku 2017 Newgarden vybojoval pro svůj tým Penske už 35. titul vítěze IndyCar.

Další zprávy