Pět Kafků podléhá otci, ale i umečenému německému popu

Luboš Mareček
30. 11. 2012 13:16
Když se dělá z Franze Kafky kabaret
Foto: Reduta

Recenze - Slavný dopis Franze Kafky vlastnímu otci, v němž spisovatel vlastně obžaloval svého rodiče z despotismu a likvidačního machismu, se dostal nyní na jeviště. V brněnské Redutě z tohoto literárního dokumentu mimořádné povahy připravil režisér Daniel Špinar inscenaci nazvanou Kabaret Kafka. Ještě k originálu: má pětačtyřicet stran, byl napsán v roce 1919, k adresátovi se nikdy nedostal a představuje pomyslný klíč k dílu pražského židovského literáta.

Foto: Aktuálně.cz

V Brně se nyní rozhodli, že Kafka oproti donekonečna opakovanému úzu nebyl jenom depresář plný obsesí, neurotik trpící svým autoritářským otcem, ale - slovy režiséra - trochu zpovykaný synek. I proto, jak už naznačuje název inscenace, se nyní dívají na Kafku divadelním žánrem, který namísto předestíraných chmur útočí na publikum zábavným, humoristickým, hudebním nebo tanečním programem, v němž bublají písničky a bránice trhající skeče.

Nahlížet Kafku nezvyklou optikou je jistě objevné a chvályhodné. Ve Špinarově režii se divák skutečně dočká sledu hudebních, pěveckých, tanečních a scénických výstupů. Program dokonce dle úzu zahájí konferenciér. Za úlisného zpěvu vstupního šlágru Willkommen, Bienvenue, Welcome z proslulého muzikálu Kabaret představí Vladimír Marek pět aktérů jako kabaretní holky - jenom se všechny jmenují Franz. Následuje jakési pitvorné a výtvarně i scénicky obrazivé pásmo, k němuž lze mít ovšem i řadu výhrad.

Foto: Reduta

Špinar spolu s dramaturgyní Dorou Viceníkovou rozdělil dopis do pěti kapitol. Kafku v různě tematizovaných situacích (sex, vztah k ženám, víře, jídlu či rodině atp.) hraje pět herců - Jiří Vyorálek, Vladimír Marek, Martin Sláma, Michal Dalecký a Jiří Kniha. Herci si vlastně na různý způsob přehazují náročné monology tvořené pasážemi z dopisu, které se režisér snaží formálně ozvláštnit, ať už v podobě refrénového či litanického opakování, rozkládání do vět či přerušováním songy.

Foto: Reduta

Výsledkem je sice divadelně emotivní, ale často jen jakési výstřední balábile, v němž někdy obraz utlačuje nebo přímo rozpíjí slovo a naopak. Z dění na jevišti se sice klubou scénicky nápaditá čísla nebo absurdní i komická atmosféra, kterou ovšem publikum místy nepobere. Její iracionální kontury diváka občas zcela zmatou. Jinými slovy: dění na jevišti a deklamovaný obsah k sobě nijak nepřiléhají, stylová nesourodost jednotlivých výstupů tříští sdělení večera. Jsou tady zkrátka povedenější i plochá místa, jako je narozeninová „bitva" se šlehačkovými dorty za zvuků protivně umečeného německého pop songu.

Jistě lze za vším číst upřímnou snahu režiséra o nezvyklou optiku po léta stejně traktovaného tématu Kafka a následnou provokaci publika. Jen zůstává otázkou, co je pouhé blyštivé, ale divadelně duté gesto, Špinarova exhibice nebo kafkárna a co skutečně zábavný koktejl pro přihlížející. Chladnější reakce hlediště při druhé repríze mne utvrzovala v pomyšlení, že právě jakási významová i obrazová rozjívenost výsledku má při cestě k divákovi svoje limity.

Foto: Reduta

Jistě lze v tomto mumraji chválit odevzdané výkony pětice herců. Michala Daleckého, Jiřího Knihu, Martina Slámu a Jiřího Vyorálka nyní doplnil Vladimír Marek, jehož Kafka se ve finále promění v polonahého transvestitu v lodičkách. To aby se za tímto šlachovitým a na zženštilost sázejícím hereckým typem schoval zcela nahý Kafka tady Jiří Kniha přikrývající si genitál zmuchlanými pornografickými časopisy.

Ostatně všech pět Kafků nakonec ulehne za sebe, aby je nakonec v kontrastu s předchozím děním až v naivně freudovském obrazu definitivně utlačil balvan vznášející po celou dobu se nad děním na jevišti. Tento otcovský kolos edukativně dopadne plnou vahou na Kafku, který se proti němu celou dobu snaží sehrávat kabaret či marně se emancipovat z jeho devastačního vlivu. Špinarova inscenace je sice divadelně zaníceným a dekadentně bizarním kabaretem, místy to dělá ovšem i velmi prvoplánově.

Franz Kafka, Daniel Špinar, Dora Viceníková: Kabaret Kafka. Režie: Daniel Špinar, dramaturg: Dora Viceníková, scéna: Henrich Boráros, kostýmy: Linda Boráros. Hrají: Jiří Vyorálek, Vladimír Marek, Martin Sláma, Michal Dalecký, Jiří Kniha. Národní divadlo Brno, Reduta. Premiéra 2. listopadu 2012.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Očkování v USA jde rychle, Universal odkládá premiéru filmu Rychle a zběsile 9 už jen o měsíc

Jen o měsíc odkládá filmové studio Universal velkorozpočtový snímek Rychle a zběsile 9, který měl také do českých kin dorazit koncem května. Nově se s premiérou počítá na 25. června, píše agentura Reuters. Podle ní se hollywoodská firma vlastněná nadnárodním konglomerátem Comcast snaží vytipovat dobu, kdy se do biografů bude moci vrátit co nejvíce lidí, aby z prodeje vstupenek zaplatila náklady. Snímek měl rozpočet přes 200 milionů dolarů, v přepočtu 4,4 miliardy korun.

Universal film odložil jen o měsíc. Podle Reuters to dokazuje, že studio vkládá naděje do rychlého průběhu očkování v USA a Kanadě, které společně tvoří největší filmový trh světa. V New Yorku se sítě biografů AMC, Cineworld či Cinemark po roční pauze způsobené pandemií znovu otevřely tento pátek. Provozovatelé doufají, že v lukrativní letní sezóně už na velkorozpočtové filmy jako Rychle a zběsile 9 přitáhnou opět davy nyní již naočkovaných diváků. Jako první má do kin 7. května zamířit Black Widow, ve které stejnojmennou superhrdinku hraje Scarlett Johanssonová.

Zdroj: Reuters
Další zprávy