Londýn - Alžběta II. udělila rytířský titul britsko-indickému spisovateli Salmanu Rushdiemu. Když ho loni královna u příležitosti svých narozenin do šlechtického stavu povýšila, vyvolala tím protesty muslimů a Al-Káida pohrozila Velké Británii "velmi ostrou odpovědí".

Rushdieho v roce 1989 za knihu Satanské verše, údajně urážející islám, odsoudil k trestu smrti tehdejší íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chomejní.

Fatvu o deset let později země oficiálně zrušila, ale část fundamentalistů v Íránu ji nadále považuje za platnou. A vyznamenání ukázalo, že muslimové spisovateli neodpustili.

Foto: Reuters

Británie loni opakovala, že ocenila jeho zásluhy za literaturu, odmítala politické konotace, ale i omluvy za povýšení. Írán opáčil, že to jen ukazuje na islamofobii britských oficiálních míst.

Záhy se připojil Pákistán, oficiálně blízký spojenec Západu v boji s terorismem. Protestovali politici i studenti, na ulicích hořely portréty i figuríny Rushdieho.

"Titul sir od Británie pro rouhače Rushdieho zraňuje cítění muslimů po celém světě," řekl tehdy pákistánský ministr pro záležitosti parlamentu Šer Afgan Chán Niazi a navrhnul rezoluci.

Magický vypravěč Rushdie se o tom ale po povýšení nechtěl bavit. "Dnes a na tomto místě je to den oslav - pro me i mou rodinu," řekl spisovatel, který si může před jménem uvádět titul sir. Přestože se musel téměř deset let skrývat, Satanských veršů se nezříká: "Nelituji žádné ze svých knih."

"Je to už dlouho, první knihu jsem napsal před třiatřiceti lety, ale myslím, že jediné, co může spisovatel dělat, je usilovat o to, aby za ním zbyla řádka zajímavých knih. A já jsem rád, že si toho někdo všimnul," prohlásil.

Salman Rushdie odsuzuje náboženský fanatismus. Podle něj je nebezpečný, v nepříliš vzdálené budoucnosti ale zmizí v propadlišti dějin. | Foto: Wikipedia Commons

Ceremonii ovšem skoro popletl, jak byl nervózní. Královna se ho zeptala, na čem pracuje a jak mu to jde. A Rushdie jí prozradil, že by to po Hárúnovi a moři příběhů mohla vzniknout druhá dětská knížka.

Zatím nejnovější Rushdieho knihou je od dubna desátý román The Enchantress of Florence (Čarodějka z Florencie). Kritik Timesů označil knihu "za nejslabší věc, kterou Rushdie napsal", ostatní ostrovní recenzenti ji naopak chválí.

Aby se autor vyhnul debatám o politickém náboji svých knih, rozhodl se napsat historickou romanci. Mnohovrstevnatá kniha s mnoha odbočkami spojuje osudy florentského mladíka Mongora dell'Amorea a mughalského (indického) vládce Akbara.

Rushdie přitom ale neopustil ani evergreen své dosavadní tvorby, pátrání po hranici mezi skutečným a imaginárním světem. Jeho nová kniha je i příběhem o nedůvěře v oficiální historii, a naopak o síle vyprávění a psaní.

Siru Salmanonvi může po královně stvrdit slávu i čtenářský lid. Prestižní literární cena Booker Prize - nyní s přídomkem Man (podle nového sponzora) - uchystala ke svému výročí cenu Best of the Booker, kterou obdrží nejlepší kniha za poslední čtyři desetiletí. A podle sázkařů má největší šanci na její zisk právě Rushdie za román Děti půlnoci.

Porota z dosavadních jedenačtyřiceti laureátů vyhlásila šest kandidátů do užší nominace - teď sami čtenáři rozhodují o celkovém vítězi. Volit mohou do července, kdy bude na Londýnském literárním festivalu Best of the Booker vyhlášen (více zde).