Dnes byla zahájena výstava fotografií absolventů FAMU z let 1964 2004. Jde o retrospektivu, která se koná u příležitosti 30. výročí vzniku Katedry fotografie FAMU, a současně 60. výročí založení AMU (které je připomenuto také výstavou v Arše, která startuje taktéž dnes v rámci doprovodného programu FAMUfestu).
Fotografie na výstavě REFLEXE jsou rozděleny do čtyř oddílů. Tyto oddíly zastupují jednotlivá období vývoje katedry fotografie od prvního (1964 1974), v němž se fotografie ještě vyučovala v rámci katedry kamery, přes druhé (1975 1983), kdy byla založena samostatná katedra fotografie, třetí (1983 1990), v němž do té doby dominantní dokumentární směrování většiny studentů vystřídal inscenovaný styl, až po závěrečné čtvrté období (1990 2004), v němž se v rámci historických změn proměnilo i personální vedení a struktura výuky.
Tato období charakterizují i stylové a tématické proměny. 60. léta jsou především ve znamení tzv. humanistické fotografie, v 70. letech se fotografové posunuli ke konceptuální, převážně dokumentární rovině, v 80. letech ovlivnil fotografii příchod slovenských studentů a jejich inscenovaných děl, 90. léta pak byla především ve znamení experimentů s novými médii. Dnes krom sociologických fotografií typu fotografického cyklu Český člověk autorů Jana Malého, Jiřího Poláčka a Ivana Lutterera (který je na výstavě taktéž zastoupen) je patrný především příklon k subjektivitě, k intimnímu prožitku autora.
Výstava ale nejčerstvější tendence a absolventy zcela pomíjí, posledním zde zastoupeným je Viktor Kopasz (absolv. 1997), protože v jejich tvorbě není dle autorů koncepce výstavy ještě patrný dostatečný odstup od školní tvorby přičemž právě tento odstup je vlastně tématem výstavy. Snaha vypozorovat, nakolik souvisí školní tvorba s následující volnou tvorbou, a současně najít nějaké společné tendence v tvorbě jednotlivých zastoupených generací (krom obecně formulovaných tendencí zmíněných výše) je naplněna v některých představených fotografických souborech (namátkou Pavel Štecha, Judita Csáderová, Karel Cudlín), v jiných ale zřetelnější souvislost mezi školní a volnou tvorbou daných autorů spíše chybí (Jan Reich, Jaroslav Bárta, Vladimír Kozlík).
Na výstavě jsou nejen fotografie známých autorů jako Jazz Tona Stana, cyklus Blansko Karla Cudlína či Portrét pro Ladislava Klímu Ivana Pinkavy (od stejného autora je na výstavě představena i krásná minimalistická fotografie Vejce a vosk z roku 2003), ale i méně známé, ale velmi zajímavé soubory jako je cyklus Adheze Aleše Kuneše (objekty kombinující fotografii s předměty) či cyklus Velvet Michaely Brachtlové. Na výstavě je zastoupen i výsek z výborných dokumentárních cyklů Pavla Štechy (Doprava, Metro A).
Od jejího vzniku v roce 1975 katedru fotografie vystudovalo kolem 400 absolventů. Na výstavě REFLEXE je zastoupeno 23 z nich. Dle kurátorky výstavy Heleny Musilové tento výběr určovala nejen kvalita fotografií, ale také to, nakolik dané fotografie zastupují určité dobové trendy, stejně jako to, jestli se daní fotografové věnovali i po absolutoriu soustavně volné tvorbě a nezběhli ke komerčním zakázkám. Předvedená kolekce je nutně jen malou částí z širokého celku (z celku tvorby jednotlivých autorů, i z celkového množství všech absolventů katedry fotografie), což její zajímavý výchozí koncept (porovnat školní tvorbu vybraných fotografů s jejich následující tvorbou mimoškolní) částečně omezuje.
