Plečnikův dům v Lublani je místo, kde architekt žil a pracoval od roku 1921 až do své smrti v roce 1957. Komplex tvoří původní stavba s přístavbami, které si architekt navrhl sám, takže dům odráží jeho osobní styl i životní filozofii. Dnes je zde muzeum, které uchovává jeho nábytek, modely i kresby a představuje Plečnika jako jednu z nejvýznamnějších osobností evropské architektury 20. století.
Plečnika pozval do Prahy první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, aby upravil Pražský hrad. V letech 1920 až 1934 zde Plečnik provedl řadu zásahů, které propojily historické prostředí s moderní architekturou. Kromě práce na Pražském hradě se podílel také na architektonických změnách zámku Lány a podle jeho návrhu vznikl také kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze, který je považovaný za Plečnikovu nejvýznamnější samostatnou stavbu v tehdejším Československu.
"Plečnik dům používal i jako testovací místo pro své projekty," řekla specialistka na Plečnikovu sbírku Ana Poroková, která hlavu státu muzeem provázela. Sbírka obsahuje na 6500 skic, dřevěné modely Plečnikových projektů a také Řád T. G. Masaryka I. třídy, který slovinskému architektovi v roce 2017 in memoriam udělil český prezident Miloš Zeman.
V úterý Pavel vystoupí jako jeden z hlavních řečníků na 20. ročníku mezinárodní konference Bledské strategické fórum. V prezidentském panelu bude hovořit se slovinskou prezidentkou Pircovou Musarovou, estonským prezidentem Alarem Karisem a hlavou Černé Hory Jakovem Milatovičem. Diskutovat mají především o postavení Evropské unie v době proměn na mezinárodní scéně.
