Praha - Pod názvem Jiří Trnka: Ve službách imaginace připravila Česká centra projekt ke 100. výročí narození legendy animovaného filmu. Kurátorky Lucie Vlčková z UMPRUM a Michaela Mertová z Národního filmového archivu vytvořily panelovou výstavu představující výběr z jeho rozsáhlé tvorby.
Zahájena bude 21. února v Mnichově a dále bude probíhat například i v Moskvě, Sofii, Tokiu, Madridu, Vídni, Bukurešti a Haagu.
Výtvarník Jiří Trnka, od jehož narození uplyne 24. února 100 let, zanechal nesmazatelnou stopu nejen v českém animovaném filmu, ale vytvořil také řadu knižních ilustrací nebo divadelních loutek. Nejznámější je však přeci jen jeho filmová tvorba: od poválečných Zvířátek a Petrovských přes Sen noci svatojánské až po alegorickou Ruku, která mu vynesla řadu domácích i zahraničních ocenění. Jeho nynější jubileum je zařazené do seznamu výročí UNESCO pro rok 2012.
Trnkovo dílo dobře znají malí i velcí - příhody party kluků a protivného kocoura, které s vydatným přispěním první ženy Heleny vyprávěl a hlavně nakreslil v knížce Zahrada, patří k nejznámějším počinům. Velkou inspirací mu tehdy, začátkem 60. let, byla skutečná zahrada košířské vily Turbová, kde žil a tvořil od roku 1939. Stejné místo je k nalezení v Trnkově loutkovém filmu Císařův slavík z roku 1948, zdejší zákoutí posloužila při natáčení exteriérových záběrů.
Zahrada je nicméně i důkazem tvrzení, že Jiří Trnka patřil k malířům, jejichž "dětské" ilustrace často baví víc dospělé a děti k nim teprve dozrávají. Tak je tomu i u obrázků ke Karafiátovým Broučkům, Hrubínovu Špalíčku veršů a pohádek, Pohádkám tisíce a jedné noci nebo Míšovi Kuličkovi.
Trnka během života ilustroval na šest desítek knížek. Za doprovod k Andersenovým pohádkám dostal v roce 1968, rok před smrtí, prestižní cenu nesoucí jméno slavného spisovatele. Většinu energie ale od konce války věnoval animovanému filmu.
Ten poznal už koncem 30. let, kdy pro reklamního režiséra a průkopníka české animace Karla Dodala vytvořil několik loutek. Naplno se oživování loutek začal Trnka věnovat po roce 1945, kdy s Karlem Zemanem a Hermínou Týrlovou stál u zrodu studia Bratři v triku. A jeden z prvních filmů, Zvířátka a Petrovští, vynesl Trnkovi v roce 1946 cenu v Cannes.
Trnkovo jubileum bude v rámci sítě Českých center a zastupitelských úřadů připomenuto kromě výstav i retrospektivami filmů, projekcemi, účastí na festivalech, přednáškami a workshopy.
"Na rozdíl od Karla Zemana je Jiří Trnka v Německu prakticky neznámý. Proto jsem ráda, že ho můžeme představit širší veřejnosti," říká ředitelka Českého centra Mnichov Zuzana Jürgensová. V mnichovském Filmovém muzeu budou od 9. do 11. března projekce Trnkových filmů, mimo jiné Kybernetické babičky, Snu noci svatojánské a snímku Ruka.
Zájemci uvidí prostřednictvím skenovaných originálů a fotografií klíčové návrhy a realizace knižní tvorby a užité grafiky, volné tvorby - a samozřejmě loutkářské, divadelní a filmové tvorby. Opomenuty nejsou ani instalace na výstavách Expo 58 v Bruselu a Expo 67 v Montrealu.
Velkou pozornost věnuje prezentace Trnkově filmové tvorbě a poukazuje k jeho zásadní roli v tradici české animace. Na dokumentačních fotografiích, technických scénářích, návrzích, loutkách a rekvizitách výstava sleduje vývoj od Trnkových začátků v oblasti kresleného filmu (Zasadil dědek řepu, Zvířátka a Petrovští, Pérák a SS),přes objevování možností technologie loutkového filmu (Špalíček, Císařův slavík) a zpracování literárních adaptací (Staré pověsti české, Román s basou) až po vrcholná díla z poslední dekády jeho života. Tam patří právě Sen noci svatojanské, Kybernetická babička, Archanděl Gabriel a paní Husa a Ruka.
Digitálně prezentované exponáty pocházejí ze soukromých sbírek a fondů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního filmového archivu, Západočeské galerie v Plzni, Východočeské galerie v Pardubicích a dalších institucí.
Národní filmový archiv připravil k Trnkovu výročí dva komplety devíti jeho nejvýznamnějších filmů. Doprovázejí je dialogové listiny v angličtině, ruštině, němčině, španělštině, italštině a francouzštině.
