Po ruském útoku shořelo muzeum v Ivankivu. Svět se bojí o ukrajinské památky

ČTK Kultura DPA, ČTK, Kultura
3. 3. 2022 17:46
Poté, co ruský útok zničil muzeum v ukrajinském Ivankivu, se kulturní svět začíná obávat o další tamní památky.
V ivankivském muzeu se nacházela menší část děl umělkyně Marije Prymačenkové (na snímku se svým synem a vnuky, 80. léta).
V ivankivském muzeu se nacházela menší část děl umělkyně Marije Prymačenkové (na snímku se svým synem a vnuky, 80. léta). | Foto: Ivankivské muzeum

Zprávu o zničení ivankivského muzea asi 80 kilometrů severozápadně od Kyjeva již v pondělí zveřejnily deník Kyiv Independent a ukrajinské ministerstvo zahraničí, později ji na základě satelitních snímků potvrdil americký národní výbor Mezinárodní rady muzeí známé pod zkratkou ICOM. 

"Je to hmatatelný, nevratný dopad této amorální a nevyprovokované války. Přidáváme se k našim ukrajinským kolegům a žádáme, aby se Ruská federace zpovídala z tohoto opovrženíhodného porušení pravidel moderní války," napsali Američané.

Marija Prymačenková: Naše armáda, naši ochránci, 1978.
Marija Prymačenková: Naše armáda, naši ochránci, 1978. | Foto: Ivankivské muzeum

Muzeum se zaměřovalo na archeologii, místní dějiny a výtvarné umění. Ve sbírkách mělo také menší část děl významné ukrajinské umělkyně Marije Prymačenkové, která žila v letech 1909 až 1997 a byla známá jako představitelka lidového umění. V 60. letech Prymačenková obdržela Cenu Tarase Ševčenka, v následující dekádě se některé její práce dostaly na ukrajinské poštovní známky.

Dle prvotních zpráv ukrajinských úřadů v muzeu shořelo 25 jejích děl, rozsah škod však ani po několika dnech nelze ověřit. Například novinářka Taťána Gončarovová mezitím na Facebooku napsala, že všechny obrazy neshořely, protože se některé místním podařilo včas vynést. Nejvíc děl Prymačenkové, zhruba 650 prací, se nachází ve sbírkách jiného, válkou zatím nezasaženého muzea v hlavním městě Kyjevě.

Ivankivské muzeum bylo založeno v roce 1981 a uspořádalo výstavy věnované druhé světové válce, válce v Afghánistánu, výbuchu černobylské jaderné elektrárny nebo expozici zkoumající místní židovskou komunitu.

Jak připomíná agentura DPA, na Ukrajině fungovala hustá síť památníků, muzeí či galerií. Ředitelka kulturního fondu v tamním Vyšhorodě Vlada Lytovčenková teď varuje, že mnohé z nich jsou ohroženy, stejně jako archeologická naleziště.

Ukrajinské ministerstvo kultury už kvůli válce žádá, aby bylo Rusku přerušeno členství v organizaci pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO.

Podle agentury DPA jsou v nebezpečí zejména muzea v oblastech bojů v Kyjevě, Charkově a jejich okolí. Tamní muzea zrušila výstavy a nyní se snaží přenést své sbírky do bezpečí, jak v magazínu Archäologie in Deutschland uvedl Fedir Androščuk, ředitel kyjevského Historického národního muzea. "Neexistuje záruka, že nebude vypleněno ukrajinské kulturní dědictví a že neskončí v ruských muzeích," napsal.

Mnoho archeologických nálezů, které byly na Ukrajině učiněny v uplynulých dvou staletích, už se do ruských muzeí dostalo v průběhu 20. století. A podle agentury DPA existují neověřené indicie, že také předměty ze starších archeologických vykopávek na Krymu byly poslány do petrohradské Ermitáže poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym.

Sama Ukrajina eviduje okolo 3000 památek, na seznamu UNESCO je jich sedm včetně katedrály svaté Sofie a Kyjevskopečerské lávry v Kyjevě. Katedrála je pokládána za mistrovské dílo evropského křesťanského umění, její stavba začala už v 11. století. Kyjevskopečerská lávra je pak obrovský komplex kostelů, klášterů, muzeí i mnišských jeskyň. Mezi památky UNESCO dále patří například historické centrum Lvova na západě Ukrajiny.

O tom, zda již v důsledku nynější ruské agrese utrpěly škody, zatím neexistují ověřené informace. Zejména boje v Kyjevě ale představují bezprostřední nebezpečí pro světové dědictví v hlavním městě, obává se komise UNESCO.

 

Právě se děje

Další zprávy