Londýn - Knihkupci v Anglii a USA otevírají svoje obchody k půlnočním premiérám výjimečně. A ještě výjimečněji kvůli knihám, které nejsou určeny pro teenagery, nebo když se nejedná o série se známými hrdiny. Přesto se nyní po Harrym Potterovi strhla noční prodejní horečka u knihy 1Q84 od japonského romanopisce Haruki Murakamiho.
První dva díly trilogie vydané v jednom svazku čítajícím 625 stran se v Británii začaly prodávat v prvních minutách třetího říjnového úterý. Zbylá část (370 stran) pak půjde do obchodů příští týden.
K noční akci se přidal největší britský řetězec Waterstone i nezávislé obchůdky. V londýnském knihkupectví Big Green si fanoušci mohli zkrátit čekání sledováním filmu Norské dřevo podle Murakamiho nejúspěšnějšího románu; v řetězci Foyles po celý večer celebrity předčítaly knihy japonského autora a pouštěl se k tomu Murakamiho oblíbený jazz.
„Naposledy jsme takovou akci pořádali u Harryho Pottera. Najít knihu, která by si takové uvedení zasloužila, je obtížné," potvrzuje Miriam Robinsonová z londýnského knihkupectví Foyles.
V USA se překladu dočkají příští týden; v předprodeji v americkém internetovém supermarketu Amazon kniha už několik týdnů figuruje na nejvyšších příčkách žebříčku. Totéž platí v Anglii. V České republice se první dva díly 1Q84 budou podle edičního plánu Odeonu prodávat příští rok v únoru; poslední část pak v lednu 2013.
V Japonsku nejnovější Murakamiho román vyšel rovněž jako trilogie. První dva díly vydané ve stejný den v roce 2009 zmizely z pultů za měsíc v milionovém nákladu. Ve Francii byl první náklad ve výši 70 tisíc knih rozprodaný během týdne.
1Q84 názvem odkazuje na slavný Orwellův antiutopický román 1984 (písmeno Q se v angličtině vyslovuje „kjú" stejně jako japonská číslovka devět) a sleduje ve dvou liniích příběh muže a ženy, kteří po sobě vzájemně pátrají.
"1Q84 zachází ze všech Murakamiho románů do největších detailů, pokud jde o odhalování titěrných rozdílů mezi láskou a náhodným setkáním, hodnými lidmi a těmi zlými - i mezi realitou a tím, o čem my, obyvatelé stísněného světa, sníme v noci. A možná v tom předčí i všechny dosud napsané romány," píše v recenzi americký magazín Publishers Weekly.
Kniha patří spíše do linie Murakamiho propletených sci-fi příběhů než melancholických milostných románů. Ale zároveň obě škatulky překračuje. Surreálný příběh se dotýká velkých témat, jako je vražda, dějiny, násilí, rodinné vztahy, láska a také náboženské kulty.
Podle anglicky psaného deníku The Japan Times je to autorův „magnum opus" a „základní čtení pro kohokoliv, kdo se snaží dostat na kloub současné japonské kultuře". Dvaašedesátiletý Haruki Murakami však není jejím velvyslancem - proslul právě jako globální autor, jenž je srozumitelný celému větu, a patří k nejpopulárnějším romanopiscům současnosti. Jeho knihy byly přeloženy do čtyřiceti dvou jazyků a při udílení Nobelovy ceny za literaturu ho sázkaři už dlouho považují za horkého kandidáta.
Majitel jazzového baru v Tokiu začal psát na prahu třicítky, ale první skutečný bestseller přišel až v roce 1987 s románem Norské dřevo, který se v Japonsku prodal v nákladu čtyř milionů kusů. Oproti předchozím Murakamiho textům, jež oplývaly fantaskními až surreálnými náměty a zároveň reflektovaly současnost Japonska, se Norské dřevo soustředilo na prostý příběh nenaplněné lásky podaný s nádechem nostalgie i ohlasem písní Beatles.
Román zasáhl čtenáře i na Západě a zahájil autorův masivní atak na světové trhy. Tak obrovský prodejní úspěch dosud žádný japonský literát neslavil. Pravda je ale ta, že Murakami se z literární tradice své vlasti snaží spíš vysvléci, a přiznává, že více než místními klasiky je odkojený americkou popkulturou, jazzem a spisovateli jako Kurt Vonnegut a Richard Brautigan. Ostatně několik románů a povídek od amerických autorů sám přeložil do japonštiny.
Z rodné kultury však samozřejmě nikdy zcela nedokázal uniknout. Právě v prolínání jeho „japonskosti" a citlivosti pro globální popkulturu nejspíše tkví tajemství Murakamiho úspěchu. Kritici se nicméně o vliv japonské kultury a mentality na autorovu tvorbu často přou a vidí některé fráze jako příliš zjednodušující.
Ve svých nejslavnějších knihách každopádně Murakami podává univerzální témata nenaplněné lásky (kromě Norského dřeva také Na jih od hranic... či Sputnik, má láska) či odcizení (Kafka na pobřeží). Činí tak s „typicky japonskou uměřeností" i nekomplikovaným jazykem, který ale často v podtextu říká více, než se na první pohled zdá.
I proto Murakami vesměs odmítá nabídky filmařů na adaptace svých románů. Loňské zpracování Norského dřeva od vietnamského režiséra Tran Anh Hunga ostatně potvrzuje, že magie Murakamiho příběhů se při přenosu do dalšího média trochu ztrácí.
V českém překladu se Murakami objevil poprvé v roce 2004 s románem Na jih od hranic, na západ od slunce. V Odeonu pak následovalo slavné Norské dřevo a dalších několik klíčových děl. Naposledy vyšly povídky Po otřesech inspirované zemětřesením v Ósace a také jeho běžecká esej O čem mluvím, když mluvím o běhání. Za Kafku na pobřeží převzal Murakami v roce 2006 Cenu Franze Kafky.
