Play, vyzývá Petr Nikl návštěvníky výstavy v Mánesu

Pavel Kroulík
3. 11. 2010 15:00
Centrální dílo výstavy vytvoří sami návštěvníci
Foto: ČTK

Praha - Výtvarník, hudebník a performer Petr Nikl přichystal další pokračování úspěšného interaktivního projektu Orbis Pictus aneb...  Symbolickou cedulku „Dotýkejte se!" do 31. ledna 2011 zavěsil na prostory pražského Mánesa.

Výstavy s direktivním názvem PLAY, na níž se jako spoluautor podílí Ondřej Smeykal, se účastní na čtyřicet českých i zahraničních umělců  ze Slovenska, Spojených států i Švýcarska. „Nabízíme prostor pro přímou a spontánní komunikaci, fyzický kontakt s objekty. Smyslem expozice je uvést lidi do aktivního procesu tvorby," opakuje Nikl už několik let své krédo.

Foto: Jan Langer
Čtěte také:
Petr Nikl vede diváky Labyrintem ke světlu
Nikl: Líbí se mi slova spontánnost, úžas a kotrmelec
Orbis Pictus: Hmatej, brnkej, slyš, viz

Tvůrčí hra podle něj dokáže fungovat jako univerzální komunikační prostředek, ve kterém nejsou diskriminováni dospělí ani děti: „Já ty skupiny nerozděluju, jsem rád, že se dospělí metaforicky dostávají do polohy dítěte, a děti jsou zase zvány do hry, kterou se s nimi zabývají taky dospělí."

Petr Nikl
Petr Nikl | Foto: Ludvík Hradilek

Jeden z Tvrdohlavých si svůj nynější trademark poprvé vyzkoušel v roce 2000 rozsáhlou a úspěšnou výstavou Hnízda her v pražském Rudolfinu. V roce 2005 přišla na řadu Zahrada fantazie a hudby pro EXPO v Japonsku.

Hned za rok na ni pak navázal erbovním projektem Orbis Pictus, který putoval po českých centrech v zahraničí. Od premiéry ho navštívilo přes 2,5 milionu návštěvníků a od té doby má stát v Niklových projektech dobrý vývozní artikl.

Výstava Orbis Pictus inspirovaná Komenského Labyrintem světa a rájem srdce návštěvníky vyzývala, aby jako poutníci v doprovodu Mámení a Všudybuda chodili, sledovali, osahávali nebo ozvučovali exponáty - a poznávali tím svět i sebe samé.

V Komenského tradici pokračoval i loňský Labyrint světla. Prvkem, který vyzýval ke spolupráci, díky níž dostávají exponáty svůj smysl, bylo světlo a optické jevy. Významným spoluhráčem bylo i místo konání, historická budova secesní čističky v Bubenči.

Mánes jde v něčem ještě dál a nechává návštěvníky, aby naplň výstavy přímo vytvářeli. Kromě nabízejících se hudebních nástrojů má v hlavní části růst Krystalíza - kolektivní krajina představ krystalizující přímým zásahem a tvorbou lidí. Na zemi jsou "materiálová termitiště" s drobnými předměty, dřívka, staré trubky, krychličky z polystyrenu i lisovaného papíru, ale také různé předměty.

"Lidé z nich v průběhu tří měsíců sestaví, poskládají, slepí a vzájemně propojí rozvíjející se organismus. Každý si také může přinést a umístit do krajiny jakýkoliv předmět - jen ne větší než 10 centimetrů krychlových," vysvětluje Nikl.

V krajině se tak sejdou věci zastupující svým výběrem návštěvníky a nekončícímu vývoji bude prý ponechána co největší svoboda. Tento "ateliér růstu, stavění i boření" bude fotograficky i filmově nepřetržitě mapován.

Dolní část výstavní síně ovládá Spodní proud. Prostor, kam se člověk dostane tunelem z krabic, je z větší části zatemněn a rozčleněn se do komorních "nor", čímž vzniká labyrint plný světelných, zvukových a hmatových nástrojů. Střídání pobytu v těchto dvou částech má být „metaforou světa nad a pod povrchem, kontrastem odlišných tvořivých prostředí".

Krajina snů a imaginací, kterou budou diváci vytvářet, má podle organizátorů hodně pojítek s tvorbou Karla Zemana. Na jeho počest se proto rozhodli výstavu uvést slavnostní vernisáží tuto středu - právě v den, na který připadá 100. výročí narození klasika českého filmu.

Foto: Aktuálně.cz

V prostorách Mánesa se také uskuteční řada workshopů a seminářů určených dětem z mateřských škol, žákům základních i středních škol i  vysokoškolským studentům a také veřejnosti. Projekt Play provází i stejnojmenný festival s filmovými projekcemi, performancemi a hudebními i divadelními vystoupeními. Od Niklových Lakomých Barek přes postmoderní neo-folkaře No Sugar až po Dana Bártu, Yellow Sisters, Smeykalovo didgeriddo, vánoční Choreu Bohemicu a večery dokumentů.

Při pohledu na výstavu může už někoho napadnout, zda se Nikl se svými interaktivními projekty nezačíná trochu opakovat a příliš neupřednostňuje jejich "výchovný charakter". Ale nakonec stejně rozhodne kreativita i konkrétní nápady - a v tom hravý autor ani jeho splupracovníci doposud nezklamali.

Aktuální informace o projektu PLAY najdete na www.orbis-pictus.com

 

Právě se děje

Další zprávy