Petr Nikl vede diváky Labyrintem ke světlu

Kultura Kultura, Red Kul
21. 5. 2009 11:48
Interaktivní výstava opět vyzývá ke hře
Foto: Jan Langer

Praha - Tentokrát výtvarník, hudebník a performer Petrl Nikl s pomocí dalších autorů zamotal hlavu kustodům Ekotechnického muzea v Bubenči. Zahnízdil se v secesní čističce se svým dalším projektem, na který zase pověsil cedulku Dotýkejte se - a navíc tam zhasnul.

Jeden z Tvrdohlavých si svůj nynější trademark ozkoušel na Zahradě fantazie a hudby pro Expo v Japonsku. V roce 2000 pak začal svou sérii interaktivních projektů rozsáhlou výstavou Hnízda her v pražském Rudolfinu, kam společně s dalšími osmi výtvarníky umístil díla, kterých bylo radno se dotýkat.

O šest let později na ni navázal erbovním projektem Orbis Pictus, který putoval po českých centrech v zahraničí; od premiéry před dvěma lety ji navštívilo přes půl milionu návštěvníků.

Výstava inspirovaná Labyrintem světa a rájem srdce návštěvníky vyzývala, aby jako poutníci v doprovodu Mámení a Všudybuda chodili, sledovali, osahávali a ozvučovali exponáty - a poznávali tím svět, cestu z marnosti i sebe samé.

V Komenského tradici, znovu deklarované názvem, pokračuje i nynější Labyrint světla. Prvkem, který vyzývá návštěvníky ke hře a spolupráci, díky níž dostávají exponáty svůj smysl, je právě světlo a optické jevy.

Významným spoluhráčem je tentokrát i místo konání, historická budova secesní čističky v Bubenči; monumentální i tajemné prostory, které jsou Ekotechnickým muzeem a patří k památkově chráněné průmyslové architektuře.

Foto: Jan Langer

„Tenhle nevšední prostor kongeniálně souzní s obsahem výstavy," souhlasí Daniela Gadasová, ředitelka projektu. „I bez objektů se tu odehrávají úžasné vizuálně-zvukové vjemy - takže mu vlastně jen stěží můžeme konkurovat." 

Sám Nikl umístl do tichých potemělých prostor obří Bulvu, kulatý stan s čočkami. Návštěvník se v nich pak zjevuje jako v zornicích. 

„Nabízíme prostor pro přímou a spontánní komunikaci, fyzický kontakt s nástrojovými objekty. Smyslem expozice je uvést lidi do aktivního procesu tvorby," opakuje své krédo. Tvůrčí hra podle něj dokáže fungovat i jako univerzální komunikační prostředek.

Milan Cais vytvořil Žaluzie.  Zdroj světla je překrytý soustavami hranolů, kterými divák může pohybovat a vytváří hru stínů svého těla, čímž znovu naplňuje leitmotiv výstavy: stává se nástrojem i obsahem projektu.

Foto: Jan Langer

Niklův spoluautor Ondřej Smeykal nabízí pohádkovou stínohru figurek, Pavel Mrkus rozehrává na zdi světelný rej, když pouští světlo přes šroub zdymadla. Právě v podzemí, kde jsou i tekuté přesýpací hodiny Zdeňka Šmída nebo se z hladiny vynoří vodováha, je propojení s prostorem nejtěsnější.

Někdy mu tvůrci dokonce jenom „slouží" - když upozorní na zákoutí nebo detaily. V jednom výklenku je dioramatický obraz Nekonečné oči Ingrid Višňovské, dalším z děl je pouhé nasvícení stropní šachty, která přechází z tvaru elipsy do kruhového otvoru.

Švýcar Ueli Seiler pak instaloval na zahradu rozprašovač, jehož otočením proti slunci vzniká duha. Jediným nesvětelným objektem je Dřevený kolo hudebníka Jiřího Konvrzka: jízdou rozehráváte rozježené varhanní píšťaly.

Výstava objektů vytvořených speciálně pro industriální prostor trvá do 14. července. Poté má nicméně putovat po dalších městech.

Foto: Jan Langer

Svými díly se jí dále účastní také Dan Hanzlík, další Švýcar Quido Sen, Luboš Fidler, Patrik Kovačovský, Marie Jirásková či Miloš Vojtěchovský a Čestmír Suška. Ti všichni se podílejí na výstavě v nejlepším smyslu rodinné.

„Já ty skupiny nerozděluju, jsem rád, že je to tak obecné, že se dospělí metaforicky dostávají do polohy dítěte a děti jsou zase zvány do hry, kterou se s nimi zabývají taky dospělí - čili jsou na stejné rovině. Děti jsou tady plnohodnotnými partnery v komunikaci skrze nástroje, které ji umožňují, což je základní myšlenka celého labyrintu, mezi kterým protékají návštěvníci. Společně zažívají zážitek," říká Nikl v jednom z rozhovorů.

Projekt je oficiální doprovodnou akcí českého předsednictví Evropské unie. Výstavu doplňuje řada doprovodných akcí, buď v muzeu, nebo v Divadle Archa.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Fotbalový Liberec prodloužil smlouvu s kapitánem Mikulou

Fotbalový Liberec si pojistil služby kapitána Jana Mikuly. Osmadvacetiletý defenzivní univerzál prodloužil se severočeským ligovým klubem smlouvu o další dvě sezony. Slovan o tom informoval na svém webu.

"V Liberci jsem od začátku roku 2017, za tu dobu jsem si zde zvykl a jsem tady spokojený. Je tu dobrý kolektiv a já budu rád dál jeho součástí," uvedl Mikula.

"Miky je součástí Slovanu už pár roků a je dobře, že zůstává. Je to charakterově výborný kluk, který má zkušenosti a je poctivým fotbalistou. Je velmi zodpovědný v defenzivní práci, ale umí i zaútočit. Je také skvělým týmovým hráčem. Jeho další nespornou výhodou je univerzálnost. V defenzivě umí zahrát více postů, když nás tlačí bota při zranění některých hráčů," doplnil liberecký kouč Pavel Hoftych.

Mikula má na kontě 135 ligových startů a čtyři vstřelené branky. Nejvyšší soutěž hrál vedle Liberce také za Slavii Praha a Jihlavu.

Další zprávy