Photoshop používá záměrně nepřesně. Inflace fotografií Thýna odvedla k abstrakci

Photoshop používá záměrně nepřesně. Inflace fotografií Thýna odvedla k abstrakci
Jiří Thýn: Prostorová morfologie No.A_B0A6822, (zdroj: Hana Wichterlová, Portrét Vincence Makovského, 1928), 2021, černobílá fotografie, 100x140 cm.
Jiří Thýn: Prostorová morfologie No.A_B0A6763, (zdroj: Hana Wichterlová, Portrét Vincence Makovského, 1928), 2021, barevná fotografie, 100x140 cm.
Jiří Thýn: Prostorová morfologie No.A_B0A6880, (zdroj: Hana Wichterlová, Portrét Vincence Makovského, 1928), 2021, černobílá fotografie, 100x140 cm.
Jiří Thýn: Prostorová morfologie No.A_B0A6919, (zdroj: Hana Wichterlová, Kompozice, 1929), 2021, černobílá fotografie, 100x140 cm.
Foto: Jiří Thýn/GHMP
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
2. 7. 2021 16:55
Abstraktní barevná fotografie, která láká na výstavu Jiřího Thýna v pražském Domě fotografie, je hned dvojnásobnou poctou. Zachycuje bustu od avantgardní sochařky Hany Wichterlové, která roku 1928 vetkla do pálené hlíny podobu Vincence Makovského, svého spolužáka z pražské Akademie výtvarných umění.

Rozluštění, na co se divák kouká, nabízí hned začátek výstavy. Obsah ale není nejdůležitější. Fotografie Jiřího Thýna, doplněné velkými objekty a jedním takzvaným lightboxem, nabízejí mnohem více momentů, jež zasluhují pozornost. Jeho výstava nazvaná Mlčení, torzo, přítomnost, kterou připravila Galerie hlavního města Prahy, potrvá do 3. října.

Vchod do expozice je tajemný, návštěvník prostupuje vyřezaným širokým otvorem zvláštního tvaru, zakrytým tmavou oponou. Ještě než krok učiní, může si jako v divadelním foyer přečíst "dnešní obsazení", tedy prohlédnout si na čtyřech snímcích reprodukce soch Hany Wichterlové, jež žila v letech 1904 až 1990. Jiří Thýn je použil jako základní materii pro své fotografické experimenty.

Kubistické fotografie

"Čtyři sochy jsem fotografoval v depozitářích nebo v expozici Národní galerie," říká umělec, který pak snímky využil coby zdroj fotogramů a víceexpozic. Thýna zajímá, jak se při opakované expozici identický obraz prolíná do sebe. "To už jsem dělal u Gutfreunda," odkazuje na starší soubor, kdy zaznamenával sochy proslulého avantgardisty Otta Gutfreunda.

To bylo na začátku jeho hledání abstrakce ve fotografii. Tehdy ještě pracoval podle kubistického kánonu. "Fotil jsem Gutfreundovy sochy ze čtyř úhlů pohledu, zepředu, zezadu, ze stran. Byl jsem v tom maximálně přesný," vzpomíná.

Při současné práci se sochami Hany Wichterlové už tak striktní nebyl. Střídal různé pohledy a úhly, které spojil v jeden obraz. "Díky vrstvení tady vznikaly nové tvary, které někdy vyznívají, jako by se přes ně malovalo štětcem. To ale nebyl záměr," říká.

Jiří Thýn: Prostorová morfologie No.A_B0A6822, (zdroj: Hana Wichterlová, Portrét Vincence Makovského, 1928), 2021, černobílá fotografie, 100x140 cm.
Jiří Thýn: Prostorová morfologie No.A_B0A6822, (zdroj: Hana Wichterlová, Portrét Vincence Makovského, 1928), 2021, černobílá fotografie, 100x140 cm. | Foto: Jiří Thýn/GHMP

Iluze, že jde o fotografie kombinované s malířskou technikou, je jedním z nejhezčích momentů výstavy a novým výdobytkem autorových experimentů. Barevné digitální fotografie zase připomínají grafické tisky.

Se zkoumáním krajních možností fotografie začal Jiří Thýn už na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde studoval u předního českého dokumentaristy Pavla Štechy.

Také Thýn začínal jako dokumentární fotograf. Od klasického žánru jej však odvedla skepse kvůli obrovské inflaci fotografií. Rovněž ho pohltilo, co vše škola nabízí. "Přitahovaly mě spíš volné ateliéry. Také jsem byl na stáži na akademii u Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy, začal mě zajímat víc tenhle umělecký svět než klasická fotografie," vzpomíná.

Odstup od oboru, který si původně vybral, začal řešit návratem k nejjednodušším fotografickým postupům, jako je fotogram. Přímý světelný otisk předmětů nebo šablon na fotopapír bez použití negativu dává tvůrci možnost být bezprostřední.

Malovat světlem

"Kdysi jsem také maloval. Když stojíte před plátnem, můžete své soustředění okamžitě přenést na tu plochu," popisuje Thýn děj, kterému se dnes pokouší přiblížit ve fotografii. Baví ho hledat postupy a ty jsou pro něj důležitější než výsledek.

Fotogramy pro něj představují způsob, jak "malovat" světlem skoro jako výtvarník tahem štětce. Thýn k tomu používá šablony vystříhané podle obrysů fotografií se sochami Hany Wichterlové.

Jiří Thýn: Prostorová morfologie No.A_B0A6763, (zdroj: Hana Wichterlová, Portrét Vincence Makovského, 1928), 2021, barevná fotografie, 100x140 cm.
Jiří Thýn: Prostorová morfologie No.A_B0A6763, (zdroj: Hana Wichterlová, Portrét Vincence Makovského, 1928), 2021, barevná fotografie, 100x140 cm. | Foto: Jiří Thýn/GHMP

Šablony kombinuje s gradientem, jak nazývá postup, při kterém nechává světlo "malovat" pomalým odkrýváním citlivé vrstvy fotopapíru. Tam, kam světlo dopadalo jen krátce, je plocha světlá, přičemž s délkou osvitu podklad tmavne.

"Tenhle objev mi před deseti lety otevřel nový svět, ukázal mi, jak se mohu vyjadřovat pořád fotograficky, pomocí světla a papíru," říká o tradiční práci v temné komoře, kterou však klasičtí fotografové nejčastěji používali ke korekci nedostatků negativních předloh, ať už jako mechanické retušování, nebo aby docílili zvláštního efektu.

Jiří Thýn naopak užívá gradient jako svébytný způsob fotomalby. "Dá se tak udělat tenká linka, která působí jako kresba tuší nebo stínování," dodává.

Různě stínované fotogramy kombinuje, vrství a prořezává. Dodržuje přitom tvary, které abstrahoval při zaznamenávání soch Hany Wichterlové. V jednom se světlá rozprostírá odspodu nahoru k tmavé, ve druhém škála postupuje z jiného směru. Uvnitř díla se tak různými směry převalují jakési světelné vlny.

Jiří Thýn na archivním snímku z roku 2011.
Jiří Thýn na archivním snímku z roku 2011. | Foto: ČTK

Nesloužit komerci

Fotogramy jsou vystaveny ve spodní části Domě fotografie za závěsem. V patře jsou k vidění barevné i černobílé digitální fotografie, dělané víceexpozicí a doplněné velkými plošnými objekty. Jsou to jakési hrubě nahozené stěny s velkou průrvou. Její obvod koresponduje s tvarem, jenž Jiří Thýn abstrahoval při focení soch. Navíc je tu barevný lightbox. Mezi abstraktními snímky, které působí klidně a harmonicky, působí kontrastně.

"Lightbox je líbivá věc, slouží komerci, kterou nemám rád," říká umělec, který chtěl do výstavy umístit něco na první pohled vizuálně atraktivního, co však při bližším zkoumání nese jiný obsah. "Je tam přefocený fotogram ze vstupu a jednoduchá digitální kresba vytvořená ve Photoshopu. To je malý naschvál," vysvětluje.

Snímek z výstavy Jiřího Thýna.
Snímek z výstavy Jiřího Thýna. | Foto: Tomáš Souček

Program pro práci s fotografiemi Adobe Photoshop je podle něj dobrým sluhou, ale špatným pánem, pokud člověk podlehne a nechá se unést všemi možnostmi retuše. Thýn naopak používá Photoshop záměrně nepřesně, proti dokonalosti programu. "Soustředím se na gesto, které je možné jen s nepřesností. Tu tam schválně dodávám," říká.

Mimo volnou tvorbu je ale ukázněným počítačovým uživatelem. "Užitá fotografie pro mě není zlo, jen se snažím, abych v ní nebyl vidět. Podstatnější je volná tvorba. Ale svého řemesla si vážím," říká Thýn, který pro časopis Art+Antiques portrétuje umělce k rozhovorům. Také fotí výstavy a reprodukce do katalogů, hodně spolupracuje s grafiky.

Prvním rokem též s Václavem Kopeckým vede Ateliér užité fotografie na ústecké Fakultě umění a designu. "Reklamu jsem kdysi dělal také, ale to bylo příjemné jenom po té finanční stránce. Jinak mi to nedávalo smysl, jen jsem to vyzkoušel a zase se stáhl."

Vystavený soubor je pro letos čtyřiačtyřicetiletého autora důležitým bodem. "Zjistil jsem, že můžu pracovat mnohem svobodněji, než jsem si myslel. Jsem ve stádiu, že fotografii ovládám tak, abych s ní dokázal vyjádřit, co potřebuji. Ale možná je to jen chvilkový stav, který za chvíli bude jiný," dodává.

K výstavě v Domě fotografie, kterou připravila kurátorka Sandra Baborovská, vyjde katalog.

Výstava

Jiří Thýn: Mlčení, torzo, přítomnost
Dům fotografie, Praha, výstava potrvá do 3. října.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 37 minutami

Důvěra v českou ekonomiku opět klesla, firmy trápí zdražovaní materiálů

Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu. Zhoršila se u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen. Na webu o tom v pátek informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání jsou ale všechny indikátory vyšší.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Na Sardinii zadrželi bývalého katalánského premiéra Puigdemonta, Madrid ho viní ze vzpoury

Policie na Sardinii ve čtvrtek večer zadržela bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Podle katalánského deníku La Vanguardia současného europoslance zadržela na základě zatykače, který vydal španělský nejvyšší soud. Madrid ho viní ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Politik by měl v pátek stanout před italským soudem.

Puigdemont odcestoval na Sardinii, aby se zúčastnil folklórního festivalu a jednal s tamními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii. "Když přistál na letišti v Algheru, tak ho zadržela policie," uvedla v prohlášení Puigdemontova poslanecká kancelář.

Soud v Sassari by měl nyní rozhodnout, zda politika vydá do Španělska či nikoliv. Stání je naplánováno na dnešní dopoledne, ačkoliv podle agentury ANSA není jasné, zda soudce rovnou rozhodne o extradici. "Věříme, že justiční orgány Puigdemonta propustí. Je to už počtvrté, co se tohle stalo," prohlásil politikův právní obhájce Gonzalo Boyer.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy